Student v Asii studuje to, co si myslí, že ho uživí ...

<< < (6/7) > >>

Miroslav Minařík:
Neříkám, že bych to, co popisujete neviděl podobně ale technik obvykle není spisovatel ani zázračný rétor. Na druhou stranu výřeční mluvčí nedělají rozdíl mezi kabelem a vodičem, budou tvrdit, že je zařízení pod proudem a podobné lidové nesmysly. Pokud vím, tak žádná technická škola nevyučuje veřejný projev. Skutečně! Ani na VUT v Brně nemají dramaťák. A co vy? Vy byste vyseknul poutavou a přínosnou přednášku třeba na šedesát minut o své práci?  (dabel)

M S:
Sice oproti povodnej teme ide o mierny off topic, ale ked uz sa Industry 4.0 nacalo..

Prvy problem vsetkych tychto buzzwords je, ze im malokto rozumie. Vacsinou su prezentovane top manazmentu firiem a tam malokto vie detaily o automatizacii, cest vynimkam. Takze v konecnom dosledku sa obchodak a CEO navzajom potlapkavaju po ramene ake to bude skvele. A na konci z toho vacsinou vyjde strasny paskvil, kedze to musi prejst cez 20 roznych ludi/firiem/procesov a ak je kazda co i len jednym percentom nekompetentna, skoncite s krasnym 0.99^20 cca 80% vysledkom. Takze v konecnom dosledku sa stale nieco bude srat a nefungovat dokonale.

Pritom je ale zakladna premisa skvela.

Stroje sa navrhuju v 3D programoch. To je fakt. Riadenie PLC sa navrhuje v roznych vyvojovych studiach, ktore maju velmi pokrocile moznosti simulacie. (Mimochodom, ak niekto spomenie v 2023 programovanie noveho stroja v LAD, ukazte mu dvere, fuj.)

Konecne niekoho napadlo dat uvedene dokopy. Takze programator si vie odskusat software na 3D simulacii stroja, overit koncove stavy, nastavit parametre, testovat veci a pohyby, ktore by v realnom svete neboli mozne, lebo by hrozilo poskodenie drahych casti.

Pridajte k uvedemu VR headset s dobrymi controllermi a mozete si vyskusat stroj ovladat nazivo vo VR. Toto je okrme ineho extremne prinosne ked navrhujete celu tovaren a potrebujete sa pohrat s pristupovymi cestami, servisnymi pristupmi atd atd. V porovnani s navstevou realneho stroja momentalne nic tak neprinesie realne odskusanie ako VR.

Dalsi krok - simulacia celej tovarne. Zoberte niekolko strojov, spravte model tovarne, nastavte vstupy a vystupy materialu, operatorov. Siemens Tecnomatix to robi uz roky, no tak nejak.. mizerne a zbytocne zlozito. V novsich verziach ale uz je mozne zobrat virtualne stroje s plne virtualizovany m riadenim, hodit ich do virtualnej tovarne a presne vidiet people flow, material flow, kde v tovarni mate kriticke miesta, ktory stroj je najpomalsi z celej produkcie, vplyvy udrzby a vypadkov na zvysok produkcie, pouzitie skladovych miest, vypocet predpokladanyc h vypadkov jednotlivych dielov ako motory, pneumaticke valce, loziska, ovladacie prvky. Kto hral hru Factorio, ktora je prakticky cela o optimalizacii tovarne - tak sem sa dostavame.

Preventivna udrzba jednoducho funguje, to je overeny fakt. S modernymi postupmi je mozne extra drahe motory osypat snimacmi, ktore spolahlivo povedia, ze motor dosiahol 90 percent zivotnosti a potrebuje repas. Spolahlivo pred tym, ako sa spektakularne poserie v plnej rychlosti a hodi trojtonovou hriadelou cez dve steny. A toto zacina prichadzat aj do beznych menicov a casto bez externych snimacov. Za pouzitia cloudu (sproste slovo, ktore nemam rad, ale ked ma vyrobca menica k dispozicii desattisice merani z roznych miest, statistiku dokaze viest) je mozne zistit, ze drobne parametre behu maju istu korelaciu s opotrebenim a zas viete povedat, ze motor melie z posledneho.

M S:
Pokracovanie.. ten limit je dost maly.

Spickove nove motory maju integrovany menic, 18 bitovy enkoder a potrebne snimace v malej kocke nasunutej na oske motora. Do isteho vykonu je mozne k motoru priviest jediny M12 kabel s napajanim a datami, ktory je dokonca mozne rozviest medzi dalsimi motormi - toto zjednodusi udrzbu a aj vyrobu neuveritelnym sposobom - ziadne tahanie a zapajanie kablov. Jeden konektor z PLC pre 20 motorov v serii, plna onboard diagnostika, vymena za minuty. Nove PLC ani nepotrebuju rozvadzace, vsetko je modulove, napajanie, snimace, menice. Aj toto je castou P4.0, kedze vsetky tieto zariadenia vedia produkovat haldy diagnostickych dat pouzitelnych ine len na udrzbu ale aj na riadenie a podobne.

Dalsi krok je Manufacturing Execution System. Mate inteligentny sklad s aplikaciou QR kodov na produktoch. Mate inteligentny roboticky system, ktory spravne zasobuje produkciu. Produkcne stroje maju na vstupe a vystupe skenery a znackovace. Chyby operatorov su minimalizovane . Je coraz dolezitejsie mat pre kazdy produkt traceability, takze na vystupe plnohodnotny "pas" s presnym udajom zlozenia, presnym popisom krokov vyroby, cely strom od raw materials na vstupe az po vystup, spolu s meraniami kazdeho kroku produkcie, kontrolou kvality a vsetkym inym podstatnym.

Spravne navrhnuty MES system, v spravne navrhnutej tovarni so spravne navrhnutymi strojmi dokaze neuveritelne zazraky s produktivitou. A hladanim obskurnych chyb, kedy drobna chyba na jednom stroji, ktoreho vysledky su ale stale v tolerancii, v kombinacii s drobnou chybou na uplne inom procese vytvori paskvil. Moznost mat obrovsku databazu udajov o kazdom medziprodukte a schopnost pracovat s touto databazou, pripadne na nu vypustit dobre natrenovany automaticky system je nieco skvele.

No.. a teraz to dajte spravit nejakemu diletantovi a dostaneme sa presne tam, kde sme.

Jiří Kantner:
I když to tak nevypadá, souhlasím s VámiCitace: Martin Novák  27.07.2023, 18:01

Problém je v tom, že ani ty dodavatelské firmy za pár let neseženou techniky.

Dodavatelské firmy možná budou mít centrály v Evropě a tam budou mít absolventy sociologie a genderových studíí a ti budou vymýšlet jak mají vypadat záchodky pro x dalších pohlaví.
Techniky bude mít asijská pobočka a tam bude soustředěna kvalifikovaná práce. Dlouhodobě tento model postupné deindustrializ ace udržitelný samozřejmě není. Know how sa vždy zabydlí tam, kde se něco nového vymýšlí a vyrábí.
Místa kde se jen spotřebovává chudnou a degenerují. Skutečné hodnoty nevznikají ani pravidelnou degustací rumů, ani celodenní diskuzí o genderu ani publikováním slabomyslného obsahu na sociální sítě. I když je zatím možné zatakovou činnost pobírat každý měsíc zajímavou sumu peněz. Každý den je potřeba něco sníst, jednou za x měsíců koupit nové boty místo prošoupaných a jednou za x let opravit na domu střechu aby nepršelo do postele...
Čím dál víc pozoruji v západní společnosti nárůst používání slova nárok. Lidé argumentují. že mají nárok na bydlení ,  nárok na připojení k internetu a snad i nárok na pomoc při jakékoliv nouzi. Nárok na pochvalu ve škole a v zaměstnání si pak myslí, že mají automatický nárok na úspěch. Vzdávají se odpovědnosti za svůj život a nepřímo i svých svobod. Takhle nějak si představuju zlatem dlážděnou cestu do pekla.

Petr Lánský42:
tak si přečteme normu iso 68-1:1998, jak je definován metrický závit a zdržme se výkřiků ...

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana