Umísťuje se motorový spouštěč před nebo za stykače?
Václav Třetí:
Pojistka 0,3A na vstupu zdroje vám nejspíš shoří, tu mysleli kolegové na výstup. Zdroj je podle foto elektronický a bude mít docela velký nabíjecí proud kondenzátoru. Tam bych zkusil tak 2A.
Spouštěč pro hlavní motor můžete dát před kombinaci stykačů nebo za ní, ale měl by být zapojen tak, aby přes něj nešel proud jinam než do motoru.
Čerpadlo chladící kapaliny by se mohlo chránit též motorovýcm spouštěčem, je ovšem třeba zjistit potřebnou hodnotu buď ze štítku (je-li čitelný) anebo změřením za chodu ovšem s emulsní kapalinou nebo vodou.
Martin Kurka:
Citace: Karlik Chalupak 19.09.2021, 16:33
V cem jsem se jen trochu ztratil je Vas pohled na umisteni motoroveho spoustece.
Ve schematu ze 17.9. to máte na zlatém podnose.
Jištění zdroje na vstupu 230V:
váš zdroj si bere při 230V 0,25A a při zapnutí 45A.
Trubičková pojistka či její pouzdro na DIN lištu nemá zkratovou odolnost, nezapískovaná mívá 30A.
Zapískovanou s pomalou charakteristik ou běžně neseženete.
Proto bude nezbytný jistič jistící jen proti zkratu, typ C4A nebo C2A vyhoví.
Jištění zdoje na výstupu 48V:
Výstup spínaného zdroje je osazen velkými kondenzátory, proud při zkratu výstupu 48V 0,25A zdroje bude na mžik přes 10A. Tam bych s osazením trubičkovou pojistkou nešetřil, ale nezbytně u takto koncipovaného stroje nutná není.
Jištění čerpadla:
Jistič 3x10A za hlavním vypínačem je zbytečný, motorstartér nebo jiné jištění čerpadla je však nezbytné. Motorstartér je u čerpadla velmi užitečný a nastavení se pak musí upravit podle reálného proudu, jak bylo řečeno, jinak jsou to vyhozené peníze za motorstartér a později i za čerpadlo. Moderní motorstartéry umí ochránit i slabší motorky jako je toto čerpadlo. Dnes je cena čerpadýlek úplně jinde a dobrá ochrana proti nadproudu se vyplatí.
Volba typu zdroje:
Nevím co máte za stykače, zdroj 0,25A je podle mého odhadu pro práci dvou stykačů a kontrolek najednou na hranici výkonu. O nešťastném použití napětí 48V DC jsem již psal.
Hlavní vypínač:
Zejména u domácího použití je důležité, aby stroj byl strojem jak má být.
Tam může obluhovat stroj i nepoučený, neodborný či nezletilý člověk.
Viděl jsem dlouhovlasého kluka - brigádníka se skalpovanou hlavou, protože mu povinný šátek připadal málo cool. Měl kliku, že jak ho to navíjelo, tak čelem stisknul hříbek nouzového zastavení, jinak by jej vlastní skalp oslepil, nebo umlátil.
Viděl jsem vrtaný plech zaseklý do ruky a vmotaný do blůzy a jen přítomnost hlavního vypínače na boku a ve správné výšce umožnila druhou rukou pracovníkovi vrtačku dosáhnout na vypínací prvek a vypnout motor tříve, než pištící řemen přehoří.
Stroj ve stavu jak má být není ozdoba a domácí použití není u fyzikálních zákonů patent na výjimky.
Červený vypínač na žlutém podkladě jasně hlásí, že jeho vypnutím se můžete zachránit. Jeho zamykatelnost může zabránit použití dětem, jeho správné krytí zabrání úrazu napětím 400V neboť nezateče emulze z potřísněných rukou přes ovládací knoflík na kontakty.
Martin Kurka:
Citace: Václav Třetí 18.09.2021, 03:38
Vážení kolegové, s těmi elektronickými zdroji se obávám, že ani v jednom případě nebude zdroj s elektronickou pojistkou nastavenou na 320mA schopen přepálit pojistku 300mA. V tom mu nepomůže ani svěcená voda!
Při tvrdém zkratu pojistka vypadne prakticky okamžitě, při pozvolném přetěžování nevypadne.
Napájecí DC zdroje řídících obvodů mají schémata prakticky obdobná přiloženému schématu 10A zdroje. Na rozdíl od laboratorních zdrojů jsou u napájecích zdrojů na výstupu zdroje kapacitně obrovské elektrolytické kondenzátory (4G) a ochrana proti zkratu sice shodí přes optron kmitání měniče, ale nedokáže zmařit energii z elektrolytické ho kondenzátoru. Zdroj 0,35A bude mít na výstupu elektrolyt 200M až 1G (dávají se většinou ve výkonové řadě zdrojů identické).
Kondík 200M má na 48V v sobě energii 0,23W, kondík 1G 1,1W. Taková energie umí již leccos elektronického zničit a pojistku přepálí.
Další pro přepálení pojistky příznivou okolností je, že napájecí zdroje nemají klopnou elektronickou pojistku, ale degenerativní. Nejprve se zdroj snaží jet na konstantní proud (který je většinou 1,2 až 1,5 násobkem jmenovitého a pak stáhne proud na 5-20%. Timto proudem si očichává zrušení zkratu a když tvrdý zkrat pomine, rozeběhne se zdroj hned na plný proud.
Je to z toho důvodu, aby uměl zdroj jak překlenout odběrové špičky a krátkodobé výkyvy odběru a tak splnit svůj úkol a udržet napájení co nejdéle to jde i při rozumném přetížení.
Tato metoda obsluhy zkratu a přetížení na výstupu moderního pulzního zdroje dokonce umožní rozsvítit žárovku se jmenovitým proudem rovným jenovitému proudu zdroje ač jak by se dalo čekat má žárovka za studena mnohem menší odpor a bere mnohem větší proud.
Napájecí zdroj je primárně určen na udržení napájení, omezení proudu chrání jen samotný zdroj, nikoliv zátěž. Laboratorní zdroj chrání jak sebe, tak zátěž. Výstupní kapacita se zde volí minimální a bývá v řádu nanaofaradů (viz druhá příloha).
U moderních laboratorních zdrojů se přepíná i chování proudové ochrany na CC (constant current - obdélníková charakteristik a zdroje) nebo OCP (over current protection - zdroj při překročení prudu vypne výstup). U laboratorního zdroje máte stoprocentní pravdu.
Takže u napájecího zdroje se nějakou dobu tavnou pojistkou zapojenou na výstupu prožene jak jmenovitý, nebo mírně zvýšený výstupní proud zdroje a k němu připočtená proudová špička z vybíjení výstupního kondenzátoru a rychlá pojistka téměř zaručeně přehoří.
Kdežto u laboratorního zdroje se nastavená proudová hodnota zdroje nepřekročí a pojistka je proti vypadnutí ochráněna onou svěcenou vodou.
Martin Kurka:
Citace: Václav Třetí 18.09.2021, 03:38
Použití autožárovek u zdroje 48V nepřichází v úvahu, daly by se použít telefonní žárovky 48 nebo 60V 50mA, ovšem s touto hodnotou proudu nic moc nevyzkoušíte. Ještě by přicházely v úvahu žárovky 60V 0,25A nebo 60V 0,3A (s paticí E14 nebo Ba15d), které se používaly jako kontrolky na stojanech starých reléových telefonních ústředen, ovšem ty elektronicky jištěný zdroj 320mA nedokáže rozsvítit.
Pro zdroje 24V používám dvouvláknové žárovky 12V s přibližným shodným příkonem vláken a vlákna spojená v sérii (k patici připájené vodiče na obě kontaktní plošky bajonetu na čepičce žárovky). Nebo používám a raději jednovláknové vícewatové náklaďákové žárovky na 24V. .
Na 48V/0,35A je nutné dát dvě cca pětiwattové žárovky na 24V do série (třeba spájené sufitky s připájenými lankovými vývody, vše zastrčené do silikonové hadičky). Použít by šly i některé žárovky na vánoční stromek.
Václav Třetí:
Citace: Martin Kurka 20.09.2021, 01:16
Na 48V/0,35A je nutné dát dvě cca pětiwattové žárovky na 24V do série. Použít by šly i některé žárovky na vánoční stromek.
S těmi vánočními žárovičkami bude potíž. V úvahu přichází žárovky do adventních svícnů 48V 3W (63mA) a nebo 55V 3W (55mA), takže to jsme na tom zhruba stejně jako s těmi telefonními žárovičkami. Další provedení jsou již na různá nižší napětí, s těmi se nemá cenu zabývat.
Na 12 a 24V používám při zkoušení běžné autožárovky 5-10-21W a starší dvouvláknové žárovky R2 nebo H4 s vadným vláknem pro tlumené světlo, dálkové obvykle přežije ještě mnoho let zkoušení. Na tyto žárovky mám udělané ochranné košíčky obdobně jako jsou na klasických "přenoskách", protože tyto žárovky umí všelicos poškodit a asi by dokázaly i zapálit (třeba čalounění v autě). Všechna provedení těchto žárovek mají vlákno pro tlumené světlo o 5W slabší, takže jejich provoz v serii na dvojnásobné napětí není vhodný, slabší vlákno je přetěžované. Tyto žárovky nejsou stavěné na dlouhodobý provoz obou vláken.
Kdysi jsem v jedné autodopravě řešil problém, že jakémusi řidiči náklaďáku stále praskaly žárovky H4, kterým obvykle explodovala baňka. Řidič objevil výborný zlepšovák, že daleko lépe vidí, když si do tlumených světel přisvítí dálkovými pomocí "světelné houkačky"než při použití samotných dálkových světel. Šikula upravil přepínání světel tak, že při přepnutí na dálkové zůstávaly dále svítit tlumené. U většiny žárovek došlo ve velmi krátkém čase k protavení a explozi baněk - halogenka je pod tlakem, klasická žárovka (R2) by to asi nějakou dobu vydržela. Automechanici hledali všechno možné, přebíjení alternátoru, zkusili žárovky od jiného dodavatele a stále nic. Šikula fígl samozřejmě nepřiznal (tedy přiznal, až nakonec, když jsem důvod závady objevil já). Majitel autodopravy ho za to odměnil - dal mu zaplatit škodu (jedna žárovka rozbila také celou parabolu) a hledání závady a sotva to splátkami ze mzdy vyrovnal, tak ho vyhodil. Řekněme, že po zásluze, řešilo se to asi dva nebo tři měsíce, žárovky praskaly obden a řidič byl ještě držkatý. Nikoho nenapadlo, že někdo vymyslí takovou blbost. Dostal jsem auto do ruky na víkend a začal jsem ho řešit navečer v sobotu. Asi za hodinu bylo vyřešeno. Oni to vždy řešili za světla, takže si nevšimli, já to viděl v šeru velice snadno a brzy, pak mi jen nějakou dobu trvalo, než jsem našel, kde instalaci předělal.
Takže zkušenost, proč nepoužívat tyto žárovky s rozsvícenými oběma vlákny najednou.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana