Stretol sa už niekto s určením VV sólo len pre bleskozvod?

<< < (14/20) > >>

Jan Bocek:
Citace: Peter Lovacký  19.02.2021, 11:14

Jak revizák pri kontrole každej dokumentácie píšem do revízky jej obsah, a keď napr. použijem vzor od p. Sluky, tak napíšem že....


O jakém "vzoru" na revize od pana Jiřího Sluky zde mluvíte a který používáte?

Zdeněk Friedrich:
Možná viz obr. 1. str. Ono jich bylo víc, ale tento není špatný, jenom jsem si ho s ČSN na druhém monitoru trochu poupravil (zvláště další stranu).

František Šohajda:
To vypadá že je určení VV pro el. instalaci ,     jak se píše ve 2 odstavci.Ne pro hromosvod jako takový, protože na to není norma!! (dance)

Na co je určení VV u hromosvodů?? Když je léto, mají vodiče 60 oC a když je zima a prší je -25 oC a vše mokré "do niti"! Tak jako by bylo určení IP pro hromosvody!! ;D
U SPD je to jiné.Ale SPD je už kategorie nízké napětí!!

Radim Strycharski:
5-51 sice platí pro nízké napětí, ale neviděl bych to jako podstatné. Celý ten soubor 33 2000 byl až dodatečně určen pro nn, jako kdyby tím zároveň byly určeny pro vn normy PNE, případně další samostatné ČSN. V PNE 33 0000-2 se přímo dočteme, že vlivy kóduje stejně jako ČSN 33 2000-5-51. Takže je nakonec jedno, jestli jde o nn nebo vn. Podstatné je určitě to, že vnější vlivy je nutné určit speciálně pro něco, co je trvale pod napětím. Protože nesoulad volby elektrického zařízení pod napětím se skutečnými vnějšími vlivy by představoval jisté a trvalé riziko, nesrovnatelné s tím, kdyby takovou vadu mělo zařízení jiné než elektrické. Tam je to riziko diametrálně nižší, a proto ten důraz na speciální určování vnějších vlivů u zařízení elektrických (podle mě normálně pod napětím) než u zařízení jiných. Domnívám se, že přesně tímto směrem míří § 34, odst. 2),   písm. b) vyhlášky 268/2009 Sb.  „provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí“.

Pokud si přečtu celou ČSN 33 0010 ed. 2, tak s celého jejího kontextu mi plyne, že hromosvod elektrické zařízení není.  Na druhou stranu je fakt, že hromosvod má smysl pouze jako celek vnější i vnitřní ochrany, přičemž vnitřní ochrana už elektrické předměty a tudíž zařízení obsahuje, no a tam už bych chápal potřebu určování VV podle 5-51. Čili ve většině případů to bude asi tak, že v případě instalace SPD se jedná o VV normální. Takže nevystavuje se protokol VV proto, že by se VV neurčovaly, ale nevystavuje se proto, jelikož se určené VV považují za normální. Jestli ale SPD typu 1 bude ve venkovní skříni, tak už bych řekl, že pro tuto část instalace LPS by VV podle 5-51 určeny být měly.

Peter Lovacký:
Citace: Jan Bocek  19.02.2021, 17:50

O jakém "vzoru" na revize od pana Jiřího Sluky zde mluvíte a který používáte?

Píšem o vzore ktorý tu dal p. Horský
Citace: Pavel Horský  17.02.2021, 12:47

http://www.kniska.eu/x/clanky/revize62305

Zaměřte se na odstavec C.

   Předložené doklady :
1)   Protokol o určení vnějších vlivů dle ČSN 332000 - 3
(V případě nebezpečí výbuchu hořlavých par a plynů dle ČSN EN 60079 – 10 a v případě nebezpečí výbuchu hořlavých prachů dle ČSN EN 61241-10)

Ja ho nepoužívam, (mám svoj vlastný),  no tiež mám v správe podobný odsek jak p. Sluka v prílohe „C“ pre predloženú dokumentáciu

A jak si dneska správne vysvetliť už vašu zrušenú ČSN 33 2000-3 vo vzťahu k VV ktoré sa dakedy podľa nej určovali?, .. tak to už nechám na českých odborníkov...

Mňa jak som už 2x písal zaujíma hlavne naša príloha č.3, bod a) z našej 508čky,...no Slováci nereagujú..tak nič..

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana