Stretol sa už niekto s určením VV sólo len pre bleskozvod?
Pavel Horský:
Citace: Karel Bělohlávek 17.02.2021, 13:44
Jak se však při návrhu LPS řeší určení prostředí s korozní agresivitou, jehož specifikace je zrovna pro návrh hromosvodu v určitých případech relevantní? Např. s ohledem na odolnost částí LPS dle ČSN EN 62305-3 ed.2, Tabulka 5.
O jaké objekty by se mělo jednat? Přiznám se, že jsem zatím v žádném takovém prostředí návrhy LPS neprováděl, takže jsem se tím nemusel nikdy zabývat.
Jde např. o budovy poblíž chemické výroby, nebo průmyslové objekty?
Ani jeden z nich by neměl do ovzduší vypouštět agresivní látky v takovém množství, aby to poškodilo vybrané materiály, ze kterých budete ochranu navrhovat. A právě k volbě materiálů slouží ona tabulka, která uvádí i příklady nevhodnosti instalace.
Myslím, že k jejich použití opět nemusím vycházet z protokolu určení VV.
Ale je to opět jen můj osobní názor, který nikomu nevnucuji.
Pokud si někdo myslí, že bude ku prospěchu věci vyhotovit protokol VV, pak nechť ho vypracuje a přiloží k dokumentaci.
Já jsem stále přesvědčen o tom, že není potřeba.
Radim Strycharski:
Podle mého názoru:
-hromosvod není elektrické zařízení, ale zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny
-ČSN 33 1500 z nějakých důvodů pouze pro svoje účely dává elektrická zařízení a zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny do jednoho pytle (právě proto, že normálně ve stejném pytli nejsou)
-vnějším vlivům musí odolávat každé zařízení bez rozdílu, ovšem pokud se bavíme o standardním určování vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 (aspoň takto jsem to pochopil v této diskusi), tak to je mimo, protože tato norma platí pro elektrické instalace nízkého napětí, jelikož hromosvod (systém ochrany před bleskem) není elektrické zařízení, tedy ani elektrická instalace a už vůbec ne nízkého napětí
-takže hromosvod musí odolávat předpokládaným vnějším vlivům, jako i fasáda, střecha, vnitřní podlahy i omítky, ale proces posouzení se neděje podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3
-když už by někdo u hromosvodu určil vnější vlivy podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, tak tím napáchá víc škody než užitku, protože s vysokou pravděpodobnos tí udělá u nějakého kódu chybu, čímž zavdá podnět k šetření k tomu, jestli jsou blbě určeny vnější vlivy nebo jestli jsou vybrány špatné materiály podle správně určených vnějších vlivů a to nemluvím o určení revizní lhůty podle vnějších vlivů, která pak určitě nebude v souladu s ustanovením ČSN EN 62305-3 ed. 2.
Peter Lovacký:
Citace: Radim Strycharski 17.02.2021, 15:36
, ovšem pokud se bavíme o standardním určování vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 (aspoň takto jsem to pochopil v této diskusi), tak to je mimo, protože tato norma platí pro elektrické instalace nízkého napětí, jelikož hromosvod (systém ochrany před bleskem) není elektrické zařízení, tedy ani elektrická instalace a už vůbec ne nízkého napětí
To zas my v našej 5-51ke o napäťovom pásme nn nemáme nič ani v jej názve ani v úvode 501.1...
No zato medzi citovanými normami je v nej aj súbor STN EN (IEC) 62305...
V súbore 62305 sa síce už 5-51ka nespomína, no tam sa už asi predpokladá, že keď príde na rad použitie súboru 62305, tak už je charakteristik a stavby známa...
Šak nakoniec charakteristik a chránenej stavby je v prílohe „E“ uvedená hneď na vrchole v diagrame návrhu....
A či je-nie je bleskozvod VTZ-E,?.. no v tom by isto bolo dobré dosiahnuť zhodu,... aby murár po omietke neskočil z lešenia rovno na montáž bleskozvodu...
Jan Franěk:
Kolegové sorry jako, ale chce mi někdo tvrdit že používá jiný materiál na hromosvod ve městě a jiný na vesnici, protože je ve městě korozivnější prostředí? To jako někteří výrobci rozlišují?
To jako opravdu někdo omotává svorky na střeše páskou, nebo je ošetřuje gumoasfaltem? Tak to fakt čumím.
Tento materiál je vyráběn tak, aby odolal všem běžným vlivům, se ketrými se může potkat a je mu jedno, jestli je na střeše domu v Praze, Brně, nebo v zapadlé vísce kdesi na okraji. Zrovna tak vydrží v DE, FR, PL , SK a podobně.
Jediný rozdíl který u materiálu dokážete odlišit, je kvalita provedení například povrchových vrstev, šroubů a podobně. Už vůbec nemluvím o jejich testování a tam kde musíte pro jistotu "normálně" použít svorky dvě, postačí jedna kvalitnější a testovaná od DEHN. Proto mluvím samozřejmě jen o materiálu na který se mohu spolehnout.
Citace: Radim Strycharski 17.02.2021, 15:36
Podle mého názoru:
-hromosvod není elektrické zařízení, ale zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny
S tím souhlasím. Navíc se domnívám že v ČSN 33 1500 je to jen z toho důvodu, že tato norma řešila revize všeobecně, tedy včetně těch hromosvodů, včetně určování pravidelných revizních lhůt.
Lukáš Rotrekl:
A co na to vyhl 73/2010sb.
Citace
§ 1
Tato vyhláška
a) stanoví vyhrazená elektrická technická zařízení 1) (dále jen „zařízení“), jejich zařazení do tříd a skupin a bližší podmínky jejich bezpečnosti,
Tabulku, která je přílohou 1 a co tam patří naleznete v příloze.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana