Čo si myslíte o revízkach podľa cenníkov stavebnej výroby?
Jiří_Hrubý:
Jenže je zásadní rozdíl mezi prací specialisty a otrockým strkáním měřáku do deseti zásuvek a zkouknutím rozvaděčíku o deseti modulech.
To první jsou opravy a revize průmysl, rozlehlé objekty, složitější instalace s automatizací, stroje a strojní zařízení. Tam se platí za know-how a přístup.
Ale netuším co je za výrobní tajemství revizi na 3+1 v paneláku, kde jediná automatizace je doběh větráku na wc.
Tam je to jen o tom, že zákazník potřebuje nebo chce revizi a rád by měl nějakou představu.
Ne jako když jsem poptával střechu a místo rozpočtů přišly jen nabídky od 350 do 500 kKč. To je jak na arabským tržišti, nehodné profesionála.
Onehdy jsem potřeboval řešit pohony AUMA. Poslal jsem dotaz a objednávku servisu.
Přišla nabídka s cenovým odhadem, spočívajícím v ceně za dopravu, ceny za komponenty, cenu za jejich montáž, plus dovětek, že další práce a materiál budou připočteny dle skutečného provedení.
Další, kdo se tak chová a dá mi předběžnou cenu dle tabulek, je autoservis, kupodivu stejnou v čechách i na moravě, kde si troufám tvrdit se jedná o neméně odbornou a zodpovědnou práci, když se jedná o strojní brzdy.
Kamil Novák:
Mohli by (mi) ti, co zde píší, že nepoužívají při revizích ceník (jakýkoli) prozradit jak k nějaké ceně za revizi dojdou?
Samozřejmě myšlenku na nějaké cenové stropy (ať už "nahoru" nebo "dolů") taky odmítám, ale nechápu jak jinak bych se k nějakému výsledku vůbec dostal.
Osobně jako základní rozpis revizních úkonů používám poslední ceník ze "socíku" (který vycházel z nějakých normohodin, později z hodinové sazby). Samozřejmě jsem číslovky na pravé straně od té doby několikrát plošně navyšoval a i doplnil pár dalších položek.
Ale ani za těch víc jak 25 let jsem nedospěl k lepší a hlavně kdykoli prokazatelné tvorbě ceny.
Několikrát se mi stalo, že se zákazníkovi zdála cena vyšší, než předpokládal. Ostatně jako mě třeba někdy v autoservisu.
Pak nebylo nic jednoduššího, než vzít revizní zprávu a v ní dohledat jakoukoli položku a tu porovnat s výčtem v ceníku. A bylo po problému.
Navíc jsem přesvědčen, že např. v části s měřeními je ten původní ceník i výhodný. Když si jen vzpomenu, že jsem v začátcích musel vzít QUčko na měření impedance, pak PUčko kvůli izol.stavu a pak Digiohm na "přechoďáky"... A i s těmito manipulacemi bylo tehdy počítáno.
Dnes pro požadované veličiny jen otočím voličem nebo navolím na dospleji, takže to zabere násobně kratší dobu...
Láslo Kečkemét:
Asi dochází ke špatné interpretaci některých příspěvků.
Předpokládám že ceník používá každý. Osobně se ohrazuji k tvrzení že má existovat cenový strop a k tomu že když někdo žádá více než jiný, je to podvodník.
Nicméně tvrzení některých zde že si najdu na webu ceník někoho o kom nic nevím a chci dle jeho cen posuzovat ceny dalších, je také silně k pláči. Pokud mají něco jednotlivé ceníky společného, bude to určení časové náročnosti na jednotlivé úkony. Vše ostatní bude rozdílné. Ať se jedná o ceny materiálu, tak především o odměnu za 1h práce.
Tedy v tomto považuji práci s ceníky za kravinu. Má cenová nabídka je dle mého ceníku a mých podmínek. Za stejnou práci může být velmi odlišná výsledná cena u dvou firem, nebo živnostníků. Ani jedna cena nebude špatná, nebo dobrá.
Napadám jen zvolený způsob srovnávání cen, kdy ceník z nettu slouží někomu jako etalon. To nevíme nic o tom kdo ho připravil, jak je ceník starý, nebo k čemu má sloužit.
Myslím že se bavíme o tom samém, jen si nerozumíme.
Jirka Š. Svejkovský:
Normoceník je skvělá pomůcka pro určení hodinové náročnosti práce. Teda pro toho, kdo má s touto prací zkušenosti.
Reálná náročnost se ladí koeficienty, výsledná cena pak hodinovou sazbou za jednotlivé úkony.
Počítat cenu podle normohodin na drobnou zakázku nedává smysl. Cena se určí "pohledem z okna" (podle zkušenosti).
Počítat cenu za velkou zakázku podle normohodin se vyplatí, usnadní to odhad a člověk na nic nezapomene.
Samozřejmě, jiná situace je u eráru. Tam vám pošlou čísla položek a ceňte. Že tam toho půlka chybí, no, tak začnete čarovat.
Miroslav Minařík:
Pokud zapátráme v archívu, budeme siž trapně opakovat, že jsme to tu už řešili. Přesně jak to popisuje Jirka to uváděl Milan Karvánek. Jeho propracované extelové tabulky s jeho zkušeností dělali úžasné odhady. Další kdo by o tom i dnes mohl psát romány je Radek Červený. Ten pro změnu uchopil pardubický OBIS PRO se vším všudy. Jedna věc jsou normohodiny, druhá věc je pořizovací cena materiálu a třeba třetí je reálná cena zakázky na trhu.
Cenotvorba je dovednost jako každá jiná, ovšem je to docela zásadní know-how každého dodavatele. Jak udělat cenu abych vydělal? No někdy se to povede, jindy ne ... ale jak jsem psal, to už tu bylo.
Jen jsem si vzpoměl ...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana