Před jaké přístroje se používá proudový chránič typu G ?

<< < (3/6) > >>

Miloš Klíma:
Pod obsahem pojmu "vlivem spínacích a vypínacích procesů komplexních zátěží" si lze představit v domácnosti např. provoz mikrovlnky, varné konvice, elektrického přímotopu nebo kotle, laserové tiskárny apod.?
Jaká je selektivita citlivosti na různé frekvence pro proudový chránič? (Tj. vybaví při stejné hodnotě reziduálního proudu jak pro 50 Hz, tak i pro vf frekvence?)

František Šohajda:
Chránič s označením G je hodně používán ve zdravotnictví. ..Jelikož je chánič 30mA předepsán /ne může ale musí být !!/ tak např. při zapojení laseru do zásuvky po krátkém čase "vyhodil" normální chránič...po marném pátrání příčiny /přístroj byl v pořádku/ se vyměnil chránič za typ "G" 30 mA a dodnes je pokoj...Normán í chrániče  vybavují např. vybíjení kondenzátorů  a podobné příčiny...Rovn ěž doporučuji jej používat u zubních souprav....  ;)

Otakar Dosbaba:
Komplexní zátěž značí jakoukoliv jinou, než čistě odporovou. Přímotopy, varné konvice a vůbec konvenční tepelné spotřebiče mají induktanci a kapacitanci z hlediska silnoproudu zanedbatelnou, nazývají se proto zátěžmi odporovými, jinak také označovanými AC1. Naopak většina všeho ostatního - motory malinké i velké, transformátory, tlumivky atd. mají induktanci, v praxi se projevující přepěťovou špičkou při odpojení napětí. Kompenzované zářivky s konvenčními předřadníky mají zase kondenzátory na dorovnání indukčnosti tlumivky, nicméně při jejich zapínání dochází mimo jiné k nabíjecímu produ kondenzátoru, takže po zapnutí teče krátce obvodem větší proud. Když si k tomu představíte velmi zpomalený záběr přitažení kontaktu vypínače, který se ještě nepatrně několikrát odrazí (a odpojí, připojí),  dojde ke krátkému vzniku obloučku, který způsobí také rušení a přepěťové špičky. No a pak je je ještě více spotřebičů s napájecími zdroji pro elektroniku atd.,  tudíž s jak iduktivnímími tak kapacitními složkami, tedy komplexní charakteristik ou (popisovanou komplexními čísly jalových, tedy imaginárních složek).
Doufám, že nebudu kamenován za zjednodušený a zavádějící výklad. Trochu jsem se snažil o názornost, vím že tato problematika vydá na více knih.

Hynek Bureš:
Lze je použít před jističe a/nebo vypínače, stykače a jiné přístroje a taky spotřebiče používané v domácnosti. Myslím že nejjednodušší odpověď napadne samotného tazatele po nahlédnutí do ceníku a porovnání ceny chráničů shodných jmenovitých hodnot nezpožděného a "G". Ještě dodám: Rozdíl mezi chráničem nezpožděným a chráničem "G" není v bezpečnosti, ale v komfortu, jak často budeme chodit nahazovat. Rozdíl mezi "G" a "S" už je takový,  že "S" nelze použít jako doplňková ochrana před nebezpečným dotykem živých částí a ke zvýšení ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí. Mimo jiné se ani nevyrábějí "S" s citlivostí 0,03A.

Miloš Klíma:
Velmi  (poklona)  za všechny doposud poskytnuté odpovědi.
(pozn. pro moderátora - funkci proudového chrániče a přepěťové chrániče dohromady nemíchám! - mohou dle diskuse však být zapojeny za sebou...) Tak je to přepěťový chránič nebo přepěťová ochrana?  :)
Jaké řešení by jste doporučili pro proudové chrániče v domácnosti, když pravidelně odjíždíte na delší dobu do zahraničí (cca 1x/rok až 2 měsíce)? Tj. problém mrazáku a popř. bezpečnostího zařízení.
Může snížit možnost případného vybavení proudového chrániče/-ů, když odpojíme všechny spotřebiče od zásuvek s přepěťovou ochranou ("D")?

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana