Musí mít autozvedák doplnující pospojování ke konstrukci?
Jan Bocek:
Citace: Jaroslav Jonáš 12.12.2019, 22:03
Prostory NORMÁLNÍ a prostory NEBEZPEČNÉ nejsou tak úplně v jednom pytli. Společný mají požadovaný stupeň ochrany, a to ochranu NORMÁLNÍ.
Nevím sice co myslíte ochranou NORMÁLNÍ ale jen předpokládám, že stupeň ochrany základní. Jenže již ČSN 34 1010 pro stupeň ochrany neživých části do 1000 V požadovala pro prostory nebezpečné stupeň ochrany zvýšené.
A ta vždy byla na příklad nulováním a pospojováním
zemněním a pospojováním ve všech sítích
chráničem a pospojováním
Takže to nebyl společný jmenovatel jen ochrany základní
ale ochrana základní + ochrana zvýšená
a tam to pospojování hrálo a stále hraje důležitou funkcí.
Dnes jsme trochu dále, než v roce 1965, kdy to bylo jasnou směrnici v 34 1010.
Jen 4-41 ed.3 je trochu kostrbatě sestavená a musíme toho hodně nastudovat, abychom pochopili to důležité. Je to jen norma základní...a bez studia 61 140 ed.3 to nelze pochopit. Vytrhávat něco z kontextu není dobré ani správné.
V normě živitelce, podle které je nutné zvedáky posuzovat v ČSN EN 60204-1 ed.3
je uvedeno, že do blízkosti 2,5 metru od strojního zařízení se musí vše ( vodivé neživé části) pospojovat.
Stále čekám, že zde někdo, kdo to našel, přiloží článek i obrázek
Proto je 60204-1 normou pro ty "zvláštní" instalace, podobně jako řada 7 ČSN 33 2000
Radim Strycharski:
Kapitola 8, obrázek 4 ČSN EN 60204-1 ed. 3. Ovšem jako správná norma počítá s tím, že vše okolo je taky správně a tím myslím, že je k dispozici dokumentace elektroinstala ce budovy, kde se zjistí, jestli je blízké topení a plynové potrubí připojené k hlavnímu pospojování, což by teoreticky mělo být. Potom snad přichází k úvahu jen to dobře zabetonované a rozsáhlejší kovové zábradlí.
Martin Kurka:
No, řeší se zde papíry a zdůvodňování od 4.12. na 4 stranách, za tu dobu by i učni těch pár metrů CYA měli nataženo.
Navíc se až na jediného člověka všichni baví o nejistých věcech bez znalosti místních podmínek.
Jak se někdy dnes souhrnně říká, není pro korektní rozhodnutí k dispozici analýza zbytkových rizik.
Autozvedáků jsou nejméně 3 základní druhy, jeden z nich je třeba pojízdný. Pak jsou jednosloupové, dvousloupové a čtyřsloupové. Většinou co sloup, to motor. Pak máte automatické či ruční synchronizace výšek zdvihu. Elektrohydraul ický či šroubový zdvih.
Takže stěžejní je nastudovat návod výrobce, zjistit shodu určení zvedáku, povoleného prostředí a povoleného způsobu práce s návodem k obsluze a instalaci.
Neznámou z návodu výrobce zvedáku je předpis k instalaci a k připojení.
Četl jsem pár návodů, byly tam třeba takové zvláštnosti, jako požadavek na přívodní vedení v ochranné trubce, nebo zákaz obsluhy osobám mladších 18 let.
Ono se nesmí zapomenout i na skutečnost, že zvedák je dvojí vyhražené zařízení - zdvihací i elektrické.
Další neznámou je tedy ovládání zajištění proti pádu břemena a zajištění proti spuštění za přítomnosti osob pod zvedákem. I toto riziko může být ovlivněno nepřítomnosti pospojení. Nezapomeňte, že jedna strana ovládacího napětí je ukostřena a pokud se na kostře objeví NDN, a to poměrně dlouho - jde o motory s těžkým rozběhem jištěné jističi charakteristik ou D...
A nějakých 2,5m od zvedáku že nebude nebezpečný dotyk? Brzdová trubička má skoro 4m, výfukové potrubí 3m... Kovový vozík s nářadím měří 1m, basa na kolečkách s fajfkou či CO2 svářečka ještě více. Někde na zdi u stolu je zásuvka, ze které je napájen počítač, na kterém běží diagnostika, a datovým kabelem od PC se do OBD zásuvky auta připojujete (při nefunkčnosti BT komunikace) galvanicky spojeně s kostrou auta i zvedáku.
Stále to vidíte na obývák, ložnici a 2,5m, nebo na průmyslové prostředí, kde je potřeba připojit na stejný potenciál pomalu i tkaničky do pracovních bot?
Pokud neznáte nebo nedokážete pojmout všechna možná rizika a jejich kombinace (pro hnidopichy nedržíte v ruce písemné stanovení rizik, provozovatelem předepsaných podmínek použití a pracovních návodek), je nejjednodušší známé a prověřené průmyslové řešení pro strojní zařízení doplňková ochrana.
Jan Bocek:
Citace: Martin Kurka 14.12.2019, 22:49
No, řeší se zde papíry a zdůvodňování ( že by dokonce nemuselo být)
Stále to vidíte na obývák, ložnici a 2,5m, nebo na průmyslové prostředí, kde je potřeba připojit na stejný potenciál pomalu i tkaničky do pracovních bot?
Pokud neznáte nebo nedokážete pojmout všechna možná rizika a jejich kombinace..... je nejjednodušší známé a prověřené průmyslové řešení pro strojní zařízení doplňková ochrana.
Protože jsem těmi 2,5 m vyprovokoval část diskuse, tak jen poznámku
O vzdálenosti 2,5 m je v ČSN EN 61140 ed.2 uvedeno v poznámce:
Části nn instalace, mezi nimiž je vzdálenost ALESPOŇ 2,5 m, se obvykle považuji za nepřístupné současnému dotyku.
5.1.4.2
Kde se očekává, že vzdálenost bude zmenšená předměty, které osoba používá, nebo drží v ruce, jako nářadí nebo žebřík, musí ...se přijmout vhodná opatření, nebo příměřenou vzdálenost
A když již jsme u 61140 Společná hlediska pro instalaci a zařízení tak v 5.2.2 OP musí obsahovat prvky pro OP UVNITŘ zařízení a také uzemněné i neuzemněné ochranné pospojování v INSTALACI.
ČSN EN 2000-5-54 ed. 3 je norma pro ochranné vodiče a hned v rozsahu platnosti je uvedeno 541 ochranné pospojování se zřizuje proto, aby byly elektrická instalace bezpečná. Je vhodné prostudovat část 544 o ochranném pospojování včetně obrázku 544.2.1 a 544.2.2 a přílohu B o uspořádání OP a opakování co to ty značky MET, MDB, DB a SEBT znamenají.
A v normě živitelce 60104-1 ed.2 je uvedeno 8.2.3 že VŠECHNY NEŽIVÉ části musí být připojeny k ochrannému obvodu podle 8.2.1 v dalším textu se pak dovíme ze PB platí jak pro vnitřní OP stroje tak pro vnější instalaci
To píši jen proto, že posuzovat, zda bude nebo nebude OP na pracovišti které zvyšuje nebezpečí úrazu, jen podle nějaké tabulky v 4-41 ed.3 schází
"korektní rozhodnutí na základě analýzy rizika" jak napsal ve vynikajícím analytickém článku bez těch zbytečných odkazu na normy, ale s velkou praxi projektanta pan Martin Kurka.
Neudělat ochranné pospojování v prostorech nebezpečných v průmyslu, kde jsou skoro všechny pracoviště nebezpečná, bych považoval i jako montér před padesáti léty za absurdní. Jako projektant bych si nikdy nedovolil tvrdit, že OP je jen pro ZVLÁŠT NEBEZPEČNÉ PROSTORY. Je to nejen proti normám, ale i proti fyzice a zdravému rozumu. To píši jen proto aby někdo nepodlehl iluzi, že sloučíme prostory normální a nebezpečné do jednoho pytle.
Poznámka: těch 7 velkých zvedáku v učilištní dílně pro automechaniky je již dávno pospojováno s veškerými neživými částmi. Vedení školy rychle pochopilo riziko a nebezpečí.
Jan Franěk:
Dost se o tom dočtete dokonce v zákonech. Například v nařízení vlády 378/201 Sb, nebo Příloha č. 1 k vyhlášce č. 432/2003 Sb. kritéria kategorizace prací a dalších vyhláškách a zákonech, kde vám vyjde ochrana zaměstnanců, nebo žáků škol a podobně.
Netřeba se točit na místě jen elektrotechnic kými normami, ale je nutné vyhledávat možná rizika i dle druhu prováděné práce, dle toho kdo tyto práce provádí a podobně. Odpovědnost pak leží na provozovateli/zaměstnavateli a je v jeho zájmu být připraven a nést co nejmenší možná rizika a tedy i odpovědnost.
Nicméně platí co jsem uvedl hned na začátku. Za mne jasné propojení na jeden potenciál. Kterou normou, zákonem či vyhláškou bych se pak v závadách oháněl, bude velmi záležet na konkrétních místních podmínkách. Nemá zde smyslu vše vyjmenovávat. Ale pokud neexistuje konkrétní protokol analýzy rizik pro tuto dílnu, nemá smyslu o tom dále diskutovat. Je potřeba nejprve splnit první kroky, dopracovat dle nich dokumentaci a řešit to dál. Osobně silně pochybuji že by mi díky analýze rizik a dalších souvislostí, nevyšlo do projektu spojení všech neživých částí na jeden potenciál.
Vnímám tento problém spíš jako provádění revizní prohlídky bez dostupné aktuální a kompletní dokumentace, kdy si RT musí mnoho domýšlet a brát na sebe přílišná rizika. Za mne by mělo platit že cena revize by se měla násobit s každým chybějícím dokumentem, protože to evidentně stojí RT mnohem více práce a násobí rizika. Cena by měla odpovídat tomu, že když nedostanu nic jako podklad k revizi, musí cena odpovídat revizi + cena zpracování této dokumentace. Ale na to nemají často RT koule.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana