Existují zásady při odstraňování odstranit brumu z nn vedení na audiozařízení?
Otakar Dosbaba:
Jak už tu bylo několikrát řečeno, problémem je zemní smyčka. "Fáze" v tom nehraje žádnou roli.
Mic-Preamp je napájen ze zásuvky 230V prostřednictví m vidlice s ochranným kontaktem (?) a zvukovka je v kompu, který je taktéž s vidlicí s ochranným kontaktem.
XLR je jen druh konektoru, na zemní smyčky to také nemá žádný vliv. Ale Zdeněk má asi na mysli, že tento konektor se nejčastěji používá ke kabelovému spojení symetrického audia, tj. jeden monofonní signál vedou dva živé vodiče v protifázi a stínění slouží pouze ke stínění. Zde by velmi pravděpodobně mělo pomoci to stínění na jedné straně kabelu odpojit - tím bych začal, nejsou zde totiž tak velké rozdílné zemnící potenciály. Pokud by to však nestačilo, pak musí přijít ke slovu oddělovací audiotráfka, neboli pasivní Di-boxy.
Václav Třetí:
Problém je zákonitý, nikoliv záhadný. Při zapojování profi audiotechniky, která je obvykle připojena k síti třívodičově, je třeba se vyvarovat smyčky v PE. Vzájemně propojená zařízení chce napájet z jednoho bodu, pokud to nelze, je třeba použít dodatečné pospojení PE mezi napájecími body silným, co nejkratším vodičem ( Cu 4 až 6 mm2. Podle vašeho schémátka vychází vývody k zásuvkám z jednoho rozvaděče, to ale neznamená, že v něm nemůže vzniknout malý rozdíl v potenciálu PE mezi oběma vývody způsobený nevhodným zapojením sběrnic PE, N a PEN uvnitř rozvaděče a nebo připojením PE některé větve na zemní potenciál ještě v průběhu vedení náhodně nebo úmyslně. Několik mV rozdílu mezi jednotlivými vývody PE může způsobit dostatečný brumový signál pro citlivé vstupy.
Daleko horší situace vzniká v sítích TNC (zapojených pouze dvojvodičově, tedy L + PEN), kde úbytky napětí na zatěžovaném společném pracovním a ochranném vodiči způsobují vznik daleko větších napěťových rozdílů. Proto už v dobách, kdy byly dvojvodičově řešeny prakticky všechny sítě, používal se třívodičový rozvod v rozhlasu, televizi, nahrávacích studiích, kinech a divadlech. Audiotechnika se napájela také ze síťového oddělovacího transformátoru s převodem (tehdá) 220/220V a se samostatným rozvodem ochranného vodiče zapojeným do jednoho bodu, obvykle ještě přizemněného.
V rozsáhlejších rozvodech je třeba použít izolační a symetrizační transformátork y v nf kabelech a signál rozvádět zásadně symetrickými vedeními se dvěma žilami ve společném stínění.
Paradoxně menší problémy s brumem mívají komerční a poloprofesioná lní zařízení, protože bývají většinou vyrobena ve dvojité izolaci, čímž je možnost vzniku smyček silně omezena neexistencí spojení přes PE.
P.S. Oddělovací trafo pro 10A/230V, tedy pro přenos 2,3kVA bude slušný macek, který se vám na DIN lištu zaručeně nevejde.
Zdenek Skotnica:
Tak jak radil Otakar, zkuste odpojit na jedné straně stínění. Ale dřív než to začnete, podívejte se na zadní panel aparatury. Některé tam mají přímo přepínač který odpojuje signálovou zem od PE. Funkce vodiče PE zůstává zachována. Jiná zařízení mají zase přímo zemnící šroub pro pospojování.
Belda:
Díky za velmi podrobné odpovědi. DI boxy jsme zkoušeli uplně jako první. Jednak problém zcela neodstraní a pak rovněž snízí intenzitu signálu. Stejně tak odpojení stínění ze signálového XLR by přineslo crosstalk.
Úplnému odpojení PE vodiče u zařízení bych se ráději vyhnul a ne všechny zařízení mají "lift ground" na signálové cestě.
Zdá se tedy že oddělovací trafo 230/230 by nemělo žádný přínos a řešením je přidání PE spojení.
Díky
Jiří Schwarz:
Citace: Belda 18.11.2019, 12:18
...
Zdá se tedy že oddělovací trafo 230/230 by nemělo žádný přínos a řešením je přidání PE spojení.
Pokud půjde jedno vedení z rozvaděče k zásuvce 1 a druhé vedení z rozvaděče k zásuvce 2, propojení obou vytvoří velkou zemní smyčku a může se stát, že to bude ještě horší
Já bych se snažil mít to na jednom okruhu, kdy bude jedno vedení z rozvaděče k zásuvce 1, odtud to bude pokračovat k zásuvce 2
A signálové vedení aby šlo pokud možno v podobné trase jako to propojení zásuvek
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana