Proč má topné těleso dvakrát větší příkon, než jmenovitý?
Jirka Š. Svejkovský:
Provozní se po ochlazení sám zase sepne, kdežto havarijní musíte ručně nahodit. Alespoň tak je to obvyklé.
ACEOF ACES:
Rozumím.
Daniel Reiský:
Citace: Jirka Š. Svejkovský 08.05.2019, 18:45
Provozní se po ochlazení sám zase sepne, kdežto havarijní musíte ručně nahodit. Alespoň tak je to obvyklé.
Máte pravdu, je to tak obvykle např. u bojlerů, kotlů apod., avšak v tomto případě jsou oba bimetalové typy, které se sami opět sepnou po vychladnutí. Rozdíl mezi nimi je v teplotě rozepnutí 120 st.C a 200 st.C, aby při selhání jednoho zareagoval druhý.
Již jsem viděl obdobu Vámi uvedených, kdy jeden se po vychladnutí sám opět aktivoval (provozní) a u druhého došlo k záměrné destrukci vnitřní struktury a obnovení funkce již nebylo možné (havarijní). Obdobné (destruktivní) typy se běžně montují do levných a poddimenzovaný ch napájecích traf v adaptérech z Číny, aby již nešli opravit. Tepelná pojistka (obvykle 110 - 125 st.C) je ve vrchní části, většinou sekundárního vinutí. Dnes se však již většina adaptérů vyrábí formou spínaného zdroje a tam je tepelné přetížení ošetřeno jinak. Váha a rozměry jsou skutečně jinde, spolehlivost nemohu posoudit z dlouhodobého hlediska. Pro mě má klasické trafo pořád něco do sebe, nemohu si pomoct.
V mém případě se ale na provozu zařízení nepodílí ani jeden a slouží tak oba jako bezpečnostní termostaty, myslím, že si rozumíme...
Jirka Š. Svejkovský:
No, spíš je u toho havarijního čudl pod krytem, na který je třeba šroubovák.
Daniel Reiský:
Citace: Jirka Š. Svejkovský 08.05.2019, 20:37
No, spíš je u toho havarijního čudl pod krytem, na který je třeba šroubovák.
Máte recht … ;)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana