Je mikropáječka s pájedlem napájeným SELV (PELV) spotřebič držený v ruce?

[Petr Matuška]

V naší firmě se používají mikropáječky s pájedlem napájeným bezpečným malým napětím (Weller WS81 apod.) a horkovzdušné páječky (Hakko FR-802) s plechovou krabicí s kompresorkem a pájecí hubicí na konci   hadice. Při používání se drží jenom pájedlo, resp. hubice, tedy ne celé zařízení. Zařízení se používají v normálních (vnitřních) prostorech ve výrobní hale  ( = ne venku).
V návodu k WSD81 je uvedeno
Třída ochrany:  1 (řídicí jednotka) a 3 (pájecí pero)
Dosud tato zařízení mám posouzená jako spotřebič držený v ruce se lhůtou revizí 12 měs. pro třídu II a 6 měs. pro třídu I dle ČSN 331600 ed.2.
Problém spočívá v tom, že ta pracoviště, kde se mikropáječky používají, reviduji 1x za 12 měs. a ta 6měsíční lhůta mě tam zachází.
Jsem RT a správce spotřebičů v jedné osobě, tudíž těžko budu zařazení do tříd přehazovat na někoho jiného.
Jak byste takové zařízení posoudili ?

[David Hruda]

Můj názor:
Máte lhůty pro revizi tř. I a tř. II.
Tř. III lhůtu nemá- proto na ní nedělám revize. Řídící jednotka není držena v ruce.
Analogicky PC +  myš.

[Zdeněk Friedrich]

Tř. III sice lhůtu má, ale jináč souhlas a provádění revizí dle ČSN 33 1600 ed.2 revizákem považuji za vopruz.

[David Hruda]

Zase jsem měl ruce rychlejší než hlavu....   

[Petr Matuška]

To Z. Fridrich
Vopruz to je, ale zaměstnavatel mě za to platí smluvenou mzdu ve smluvených termínech (tuším každý měsíc kolem 14.)

[Petr Matuška]

To D. Hruda
Tř. III lhůtu nemá- proto na ní nedělám revize. Řídící jednotka není držena v ruce.
Analogicky PC +  myš.

Měřím ty základní jednotky a u tř. I spojení přístupných kovových částí těch ruček s PE vodičem.

V příspěvku mě šlo o to, jestli nejsem papežštější než papež. Vypadá to, že asi ano.

Kromě spotřebičů reviduju i části rozvodu a stroje. Ale jsem RT samouk a tak se musím hodně ptát. Prostě mě chybí vedení zkušeného RT.  Někdy je těžké dělat jednookého krále mezi slepými  (a ignoranty všeho druhu).

PM

[Soukupp]

Já tyto pájky beru jako ostatní nepřipevněné spotřebiče a dělám revize jednou za 24 měsíců i když jsou třídy I. nebo II. Pájecí stanici přece nedržíme v ruce, ne?

[Petr Pavlíček 1]

"Ale jsem RT samouk a tak se musím hodně ptát. Prostě mě chybí vedení zkušeného RT.  Někdy je těžké dělat jednookého krále mezi slepými  (a ignoranty všeho druhu)."

Já jsem na tom podobně jako vy. Úplně se ve vašich slovech vidím. Taky bych chtěl mít nějakého kolegy/kamaráda zkušeného RT z kterého bych čerpal rozumy. Ale ani ne tak teorii jako praxi. V terénu je totiž úplně jiný kafe než teorie.

Já jsem prostě musel hodně investovat do literatury a do různých školení a snažím se revize dělat co nejpoctivěji to jde.
Je to ale velký boj a často tedy skoro vždy se setkávám s nepochopením objednatele revize když výchozí RZ byla bez závad a další pravidelná ode mě má závady na celou jednu stranu (ovšem většina závad tam musela být evidentně už u výchozí revize).
Navíc finančně je to spíš charita, protože má revize je mnohem časově náročnější a to samozřejmě objednatel také nechce slyšet.
Ještě že to dělám spíše jen jako hobby. Živit bych se tím nechtěl.

[Petr Pavlíček 1]

Pardon ještě k vaši otázce:

Revidoval bych jako spotřebič třídy I přenosný a měřením bych ověřil, zda je na výstupu pro páječku opravdu malé bezpečné napětí.

[Milan Hudec]

Pardon ještě k vaši otázce:

Revidoval bych jako spotřebič třídy I přenosný a měřením bych ověřil, zda je na výstupu pro páječku opravdu malé bezpečné napětí.

Proboha jak to chcete  měřit?
Max.se dozvíte, že je na výstupu malé, ale bezpečné?

[Petr Pavlíček 1]

Proboha jak to chcete  měřit?
Max.se dozvíte, že je na výstupu malé, ale bezpečné?

Tak měřit to chci např. kalibrovaným multimetrem, ovšem pouze za předpokladu, že je tam konektor kterým se dá páječka odpojit od stanice (někdy to tak bývá),  pokud tam konektor není tak není co měřit. Ovšem kovový hrot bych měl také proměřit. Pokud je uzemněn tak Rizo popř. unikající proud (citlivá elektronika),  pokud není uzemněn tak dotykový proud.

Dozvím se, že je na výstupu malé bezpečné napětí např. tak, že si přečtu ČSN 33 2000-4-41 ed.2, NA.4, tabulka NA.3.

Je tomu tak??

[pegas100]

A jak jste dospěli k názoru, že je to spotřebič tř.III. Ono je to na tom napsané?
Pokud né tak to žádná  trojka není.

[Milan Hudec]

Tak měřit to chci např. kalibrovaným multimetrem, ovšem pouze za předpokladu, že je tam konektor kterým se dá páječka odpojit od stanice (někdy to tak bývá),  pokud tam konektor není tak není co měřit. Ovšem kovový hrot bych měl také proměřit. Pokud je uzemněn tak Rizo popř. unikající proud (citlivá elektronika),  pokud není uzemněn tak dotykový proud.

Dozvím se, že je na výstupu malé bezpečné napětí např. tak, že si přečtu ČSN 33 2000-4-41 ed.2, NA.4, tabulka NA.3.

Je tomu tak??

Kolego znovu, vámi navrženým postupem se dozvíte že je tam ELV.
Ale jak relevantně ověříte SELV či PELV?

[Petr Pavlíček 1]

Kolego znovu, vámi navrženým postupem se dozvíte že je tam ELV.
Ale jak relevantně ověříte SELV či PELV?

Ale mě přece nezajímá jestli se jedná o PELV či SELV mě zajímá jestli je tam bezpečné malé napětí. A to napětí budu měřit na výstupních svorkách proti sobě a proti uzemnění a to napětí v žádném případě nesmí být větší než mez bezpečného malého napětí a je jedno jestli měřím třeba nabíječku nebo výstup pro páječku. Alespoň takhle tomu rozumím co říká ČSN 33 1600 ed.2 čl.6, odst. c.

Něco jiného by bylo kdybych kontroloval zdroj SELV či PELV v elektrické instalaci např budovy. Tam bych v první řadě hledal na zdroji nápis SELV a symbol bezpečnostního oddělovacího transformátoru .

Máte na věc jiný názor? Já se rád poučím od zkušenějších.

[pegas100]

Není to spotřebič držený v ruce a ni spotřebič tř.3.

[Milan Hudec]

Ale mě přece nezajímá jestli se jedná o PELV či SELV mě zajímá jestli je tam bezpečné malé napětí.

Právě jste uvedl že vás nezajímá pivo či víno, ale zajímá vás pivo.
To nedávám

[pegas100]

Asi tady někdo neví co je to bezpečné malé napětí a jak se značí.

[Petr Pavlíček 1]

Právě jste uvedl že vás nezajímá pivo či víno, ale zajímá vás pivo.
To nedávám

  No dobře, už vím o co jde.

Já mám blbě zapamatováno SELV jako (separated extra low voltage) což je samozřejmě blbost, takhle jsem si to blbě zapamatoval když jsem se to učil abych věděl že jde o oddělené (separated) od země.....

Vy zřejmě narážíte na to že bezpečné malé napětí = SELV (safety extra low voltage) a já jsem psal o bezpečném malém napětí jako o síti SELV i PELV (protective extra low voltage - ochranné malé napětí).

Je to tak?

Mimochodem definice SELV a PELV je například v ČSN EN 61140 ed.3, čl. 3.26.1 a čl. 3.26.2, ale v ČSN EN 61140 ed.2 nebyl uveden překlad z angličtiny!

Ale stále si myslím, že při měření dle ČSN 331600 ed.2 na výstupních svorkách je jedno o jaké ELV se jedná, jestli o SELV, PELV či FELV. Co ale důležité je, aby napětí bylo v mezích např. podle tabulky NA.3 normy ČSN 33 20004-41 ed.2.

Rád se poučím pokud je to jinak. Sám si nejsem moc jistý, je to pouze můj úsudek.