Co jsou to bludné proudy?

<< < (3/5) > >>

Jan Vejražka:
Ad Olomouc: Historické souvislosti neznám. Jiný vtip zase říká, že v Brně musí být všechno obráceně než v Praze.

Ale teď už vážně.

Ta přepínatelná trolej v Martinově není dlouho a je tam proto, protože tam opravují tramvaje a dokonce vyrábějí nové vozy i pro jiné zákazníky (třeba právě TRIa pro Olomouc).

Kde jste získal ten plánek? Předpokládám, že by tam mohly být i jiné zajímavé věci.

Pavel Rotrekl.:
Pane Doležale,

řešil jste někdy takovou situaci ?
Zajímalo by mne, jak.

Pozn.:

Ještě zajímavější situace nastane, když most zajišťuje křížení tramvajové a železniční trati. Zábradlí na mostě se pak musí spojit s kolejnicemi obou tratí jako ochrana při přetržení troleje. A ještě se může stát, že jsou sloupy VO v blízkosti zábradlí, a musejí se sním také spojit.


K otázce polarity tram. kolejí v Brně a Ostravě:
Když dáte do Googlu „bludné proudy“,  najde vám i tuto diskusi:
http://diskuse.mhdcr.biz/viewtopic.php?p=10777&sid=814abe1b7462ba6f6b9ac64c6bcd3bd7


Jiří Bartoš:
Ano, uvádějí tam toto, ať je to pohromadě (k ostatnímu napíšu až jindy):

k tomuto bych si do brňáků jen trochu rýpnul - jako jediný náš tramvajový provoz má + dole a - nahoře (rozumí se v koleji / troleji )

Kromě Brna jezdí na záporný pól ještě Ostrava. Je to kvůli bludným proudům, takhle může být v zemi kdejaké potrubí a bludné proudy jdou v podstatě jen za jedoucí šalinou - pokud by bylo v troleji +,  pak je sice na většině města od bludných proudů pokoj, ale kolem měnírny to doslova rozežere potrubí i kolejnice. (Praha v okolí vozoven, Olomouc...). V případě plynovodu docela problém.
V Brně máme elektrickou polarizovanou drenáž, vliv "stěhovavých" bludných proudů tady prakticky nepociťujeme.

Vliv na směr a výskyt bludných proudů. Pokud je + v troleji a kolejnice je nulová, pak se bludné proudy stahují do okolí napájecího zdroje (měnírny) takže v jeho okolí do doslova korozí zdevastují jakékoli kovové věci v zemi. Navíc v tomto případě jejich velikost nemůžeme ovlivnit, leda vypnutím zdroje. Pokud je - v troleji, bludné proudy "běhají" za jedoucími vozy, po odjetí soupravy pádí za ní a pokud je trať "odlehčená",  pak je jedno, kde je měnírna a bludné proudy de facto vymizí. Pokud se k tomu ještě udělá elektrická polarizovaná drenáž, je téměř po problému.

Petr Doležal:
To Rotrekl:
V mém konkrétním projektu ne, ale měl jsem možnost letmého seznámení s problematikou v jiném projektu, takže co si pamatuji, je:
1. most byl na ložiscích galvanicky oddělen od okolního terénu
2. ocelová konstrukce betonového mostu (zábradlí a další OK) uzemněna přes jiskřiště u ložisek
3. kvůli úderu blesku jsou na tuto OK uzemněny stožáry VO (tak jak píšete)
4. protože stožáry jsou předměty tř I. je třeba je chránit proti úrazu elproudem
5. propojení s PEN nelze použít, protože  bychom do mostu zavlekli bludné proudy, jelikož mimo most jsou PEN i uzemňovací vedení u každého stožáru galvanicky propojeny
6. proto se u každého stožáru na mostě (naštěstí jich nebylo moc) do plastové skříňky umístil oddělovací transformátor pro napájení svítidla
Výsledný efekt:
Přes most nejdou bludné proudy, vše je uzemněno přes jiskřiště, které se "otevře" při přepětí od blesku, na mostě veškeré "železo" pospojované, stožáry i svítidla I.třídy s ochranou oddělením obvodů. Snad jsem si to zapamatoval dobře.  ??

Jan Vejražka:
Všechny kovové konstrukce na dráze musejí být ukolejněny. Je to ochrana před nebezpečným dotykem v případě pádu troleje (Prostor ohrožení trolejovým vedením - POTV). Ale zase kvůli kolejovým obvodům a taky kvůli bludným proudům se neukolejňuje přímo, ale přes průrazky. A někdy se zase průrazky nedávají.

Na železnici se celkem běžně osvětlení připojuje přes oddělovací transformátory .

Více se mne neptejte. Jsem lokomotivář a na pevná trakční zařízení, zabezpečovačku apod. jsou jiní odborníci.

A ukolejňování je věda. Před časem jsem byl svědkem diskuse odborníků na téma ukolejňování u dvojité kolejové spojky.

Však také normální člověk potřebuje zdraví, na železnici je potřeba železniční zdraví. A normálnímu elektrikáři stačí "padesátka",  my musíme mít "stovku" (vyhl 100/1995). :)

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana