Co jsou to bludné proudy?
Jaroslav Molák:
Diskuze je plodná, je v ní vidět laický o odborný pohled na věc.
S korozí se na vysoké škole setkáte např. na přednáškách předmětu Technologie materiálu v souvislosti s chemickými změnami jako je elektrolýza, tedy rozklad materiálu pomocí elektrického proudu.
Jistě víte, že valenční elektrony jsou přitahovány jako záporně nabité částice ke kladné nabitým částicím. Dále jistě znáte co to je emise elektronů názorně vyučované u elektronek a polovodičů a co to je katoda a anoda, kadodická a anodická oblast, a co jsou elektrony a směr proudu.
Teď, abych eliminoval, někdy možno až zavadějící špatným směrem některé domněnky diskutujících a všem svým přispěvkem přiblížil realitu.
U střidavého napětí nedochází k emisi takže zařízení střídavá slouží jen pro případný přenos bludných proudů.
Bludné proudy vznikaji u stejnosměrných zařízení.
Usměrňovače, např. stějnosměrné svářecí automaty, budu konkretizovat- kdysi Mostárna Hustopeče byla zdrojem takových proudů na Jižní Moravě a zemními lany sítě vvn (mostárna byla připojena rozvodnou vvn do sítě, šlo o vélké výkony svařovacích usměrňovačů) se tyto proudy tahaly, tekly do rozvodny v Sokolnicích.
V dopravě je užití stejnosměrné trakce přirozené. Vývojově jistě vítě, že regulace otáček elektromorů byla možná právě u stejnosměrných motorů a tyto byly příčinou proč např. železnice se začala stavět jako stejnosměrná. V troleji kladný pól v koleji záporný.
V elektrickém obvodu jsou zařazeny lokomotivy, tedy stejnosměrné motory s odporovou regulací otáček. Proud teče tedy z plusové troleje přes zařízení lokomotivy a kolejnicemi se vrací do svého zdroje.
A tady je kámen úrazu, kdy vzniká bludný proud. Tento proud lépe řečeno jeho část, to podle Kirhoffova zákona, totiž může zabloudit na své cestě ( proto termín bludný proud) a neteče zpět kolejnicemi, ale najde si cestu menšího odporu a vrací se třeba plynovým potrubím, křižujícím železniční trať. Tam přejde svodem špatného kolejiště. Vlastní negativní účinek bludného proudu spočívá v tom, že v místě, kde opouští plynové potrubí dochází k elektrokorozi, materiál potrubí se rozrušuje, stěna potrubí zeslabuje, až dojde k výbuchu plynovodu. Jistě jste registrovali takové ohromné zničující výbuchy plynovodů z Ruska k nám, které byly vedeny v blízkosti železniční tratě např.v oblasti Kavkazu v minulosti. To uvádím jeden z tisíce případů.
Takže třeba mosty v takových oblastech výskytu bludného proudu jsou z předpjatého betonu a jsou tímto bludným proudem "bytostně" ohroženy, vždyť pevnost nosníku bez ocelové výztuže by nebyla žádná. Proto mají být takové konstrukce izolovány.
Zdá se, že problematika bludných proudů není ani odborné elektrikářské veřejnosti dostatečně známa a vyžadovalo by to samostatnou seznamovací kapitolu, aby si čtenáři nespojovali uváděný v diskuzi SKINEFEKT s korozí, když tento jev se uplatňuje v souvislosti s napětím a vedením proudu ve vodiči. kdy dochází k "vytlačování " elektronů k povrchu vodiče a u vysokonapěťový ch přenosů se volí tedy uspořádání vodičů v "jakémsi" trojúhelníku. Nejedná se jen o průřez, ale zejména o využítí tohoto jevu.
S pozdravem J.M.
Petr Doležal:
Dobrý příspěvek.
Určitě se ale shodneme se na tom, že proud musí téci odněkud někam. Např. u kolejové trakce si to zpětný proud namíří z koleje do země, aby se poté vrátil buď do koleje a nebo prošel až do zemniče u měnírny ke zdroji, když mezitím ztrpčil život všem správcům podzemních kovových zařízení.
Ale jestli se do Sokolnic po zemním laně 110 kV dostal proud od svářecích automatů z Hustopeče, tak jakým směrem pak pokračoval ? Že by zemí zpátky do Hustopeče ?
Nějak se mi to nezdá, asi proto, že ty automaty neznám. Nemohl byste to nějak přiblížit ?
Jaroslav Molák:
Pro usměvavého a jistě věčného optimistu Petra Doležala,
mohu uvést, že všechno neznám, vím, že platí stará dobrá poučka - VSECHNY CESTY VEDOU DO ŘÍMA, i to jak uvádíte, že obvod musí být uzavřen.
A to jistě byl, stejnosměrná složka byly zjištěna laboratoří tehdejšího JME a byl tehdy ověřen tento zdroj vypnutím provozu usměrňovačů. Pravděpodobné cesty mohlo tvořit kolejiště vlečky provozu mostárny v Šakvicích, kde tento provoz byl situován a zemnící soustava našich napájecích stanic v Břeclavě a Modřicích, kterých rozvodny vvn jsou napojeny z linek dnes Eonu.
Když budete dostatečně zvídavý, můžete se seznámit s provozem naší měnírny v Nedakonicích i napájecích stanic v Blansku, Modřicích nebo nejmodernější Břeclavě. Je potřeba se, kontaktovat přes redakci, protože tato je zvána na všechny novinky jako bylo např. zkušební jízdy a dosažení cestovního rekordu 230 km/hod na naší železnici vysokorychlost ním elektrickým vlakem Pendolíno mezi Podivínem a Šakvicemi, nebo nový traťový úsek v Šatově provozovaný v systému 15 kV, 16 2/3 Hz zprovozněný 10.12.2006 anebo právě systém napájení železnic.
S pozdravem J.M.
Petr Doležal:
Do Modřic bych se rád někdy mrknul, jednak to mám za "humny" a také proto, že jsem tam projektoval pro Microsys ochrany linek 110 kV. Ale nechci otravovat provozovatele, transformovna je zřejmě bezobslužná.
Karel Wágner:
Citace: Jiří Schwarz 11.12.2006, 07:04
Proud neteče jen tam, kde má pro svůj průchod nejmenší odpor. Proud teče všemi vodivými "cestami", jen se rozdělí podle impedance cesty.
V souvislosti s problematikou bludných proudů se objevil na strašické diskuzi zajímavý příspěvek pod nickem Charisman, 21.07.10 07:39:54 ID:46282 :
"Ovšem kmitočty vyšších frekvencí dříve na elektrifikovan ých tratích nevznikaly. Až teprve s použitím polovodičové regulace zde vzniká spousta kmitočtů špatně definovatelnýc h vyšších frekvencí. A ty se šíří tratí. Jistě, že jsou v napájecích stanicích filtry, které je mají zachytit. To proto, aby nerušily vlastní lokomotivy a aby to nerušilo napájecí distribuční síť. Ale filtry nelze nastavit na celé pásmo a proto tam v době strašických zkratů takové kmitočty byly, ty nikdo neodstranil. Jenom je staré potrubí přesměrovalo na Strašice. Obyčejně se má za to, že u střídavé trakce nehrozí bludné proudy a není tedy třeba nic izolovat, naopak je lepší to spojit (ještě před padesáti lety se ve školách učilo, že pouze stejnosměrný proud dělá problémy). Ale díky tomu, že se motory řídí pulzní regulací, tak se vlastně proud usměrní a rozkouskuje, ale už tu jde o proud usměrněný. A tak se může stát, že se odchýlí proudy i u střídavé trakce."
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana