Co jsou to bludné proudy?
Petr Doležal:
Bludné proudy z jiného soudku.
Je to problém také u stožárů VO. Nejen kvůli korozi podzemních částí stožárů, ale bonbónek to je u stožárů na mostě, kdy se stožáry musí chránit proti blesku a přitom se musí zabránit bludným proudům, aby nenarušovaly armovací ocel.
Jiří Bartoš:
Hledal jsem tedy "bludné proudy", ale nic kloudného jsem nenašel.
Přečetl jsem si, co poslal pan Tichý (staženo ze sítě), ale do detailů tomu nerozumím.
Představuji si to asi takto: proud "nulákem" nejde tak, jak má, ale "zkrátí si cestu" spojením (mezi dvěma uzemněnými místy), které mu klade menší odpor. Jde o proud střídavý.
Douška: Jako laiku mi přijde zoufalý, pokud se země používá jako vodič - tedy u střídavého proudu. U stejnosměrnýho je to jasný.
Korozivní účinky, co zřejmě souvisí s problematikou elektrolýzy.
Čím je ale způsobeno, že se účinky bludných proudů projevují zejména v blízkosti elektrifikovan ých (asi ne elektrizovanýc h - to je něco jako když přejedu ebenovou tyčí svetr, ne?) stejnosměrných tratí a měníren?
Jinak je zajímavé, jak je všechno relativní. V té zemi se to opravdu všechno spojuje a vzájemně ovlivňuje. Třeba u těch tramvajových tratí se v posledních asi 10 letech používá měření odporu mezi jednotlivými částmi kolejové křižovatky pro zjišťování, zda tam je tramvaj nebo ne (to je důležité pro blokování výhybek). A taky jsem zaslechl, že v některých městech (snad Ostrava?) mají v tramvajové síti opačnou polaritu, takže při převodu tramvaje do jiného systému se to musí přepólovat.
Jiří Schwarz:
Rád bych upřesnil jednu informaci, která tu padla.
Proud neteče jen tam, kde má pro svůj průchod nejmenší odpor. Proud teče všemi vodivými "cestami", jen se rozdělí podle impedance cesty. Je to přesně podle Kirchhofových zákonů a Ohmova zákona.
A ještě k ss zařízením. Střídavé proudy mají menší korozní účinky než ss proud. U ss soustav koroduje především záporná elektroda. Proto se u takových zařízení zemní kladný pól, aby nekorodovalo to, čemu říkáme strojený zemnič, ale aby raději korodovaly různé náhodné zemniče, na kterých je zápornější potenciál.
Příklad - telefonní ústředna má uzemněný kladný pól, na železnici je v kolejích kladný pól a na troleji záporný (ta část republiky, kde je ss trakce, především "sever"), podobně to bylo u tramvají. Jestli někdo tvrdí že to je někde obráceně, je otázkou jestli je to pravda a proč by to dělali. Ví tohle někdo přesněji?
Jan Vejražka:
Zdrojem bludných proudů bývají elektrické dráhy. Zpětný trakční proud neteče z vozidla do napájecí stanice kolejnicemi, ale "vytéká" z kolejnic, teče zemí popř. kovovými potrubími, plášti kabelů, armaturami mostů apod. a u napájecí stanice se opět vrací do kolejnic.
U střídavé trakce teče většina zpětného trakčního proudu jako bludné proudy. Je to dáno tím, že kolejnice jsou ocelové a tedy feromagnetické . Poměrně významně se zde tedy uplatňuje povrchový jev - skinefekt. Literatura uvádí, že hloubka vniku při kmitočtu 50 Hz je pouhých 7 mm.
Střídavé bludné proudy způsobují rušení, stejnosměrné způsobují elektrochemick ou korozi vedení v okolí trati - to je mnohem závažnější.
U železnice a na metru jsou kvůli činnosti kolejových obvodů (součást zabezpečovacíh o zařízení zjišťující volnost koleje) kolejnice od země izolovány, což přispívá k eliminaci bludných proudů.
Nejmenší problémy s bludnými jsou u metra (kolejnice jsou izolované, v tunelu neprší).
Horší je to u železnice (na koleje prší, izolační stav kolejového lože je zhoršován přepravovaným uhlím, žel. rudou apod.)
Nejhorší je to u tramvají (kolejnice jsou v dlažbě).
Většina stejnosměně elektrizovanýc h drah má v troleji kladný pól. Záporný pól v troleji mají u nás tramvaje v Brně, Ostravě a v Košicích. Občas se tvrdí, že to jsou jediná města na světě, ale není to pravda, vím ještě o Ženevě. Uvádí se, že důvodem pro toto uspořádání je právě omezení elektrochemick é koroze.
V letech 1938 - 1978 byl záporný pól v troleji (1500 V) také na trati Tábor - Bechyně.
V letech 1928 - 1957 byl záporný pól v troleji (taktéž 1500 V) i v pražském železničním uzlu. V tomto případě byl důvodem rtuťový usměrňovač, jehož nádoba a chladicí voda byla připojena ke katodě.
Jiří Bartoš:
Díky za věcné odpovědi, to je přesně ono!!
Jenom mě trochu zaráží, že když to má Ostrava, že to nemá taky Olomouc. Protože je všeobecně známo, že co udělá Ostrava, to Olomouc opajcne i s navijákem.
Po zajímavost doplňuji, že se mi včera podařilo najít schéma napájení tramvajových tratí v Ostravě, ze kterého vyplývá, že v ÚD Martinov mají extra kolej, u které se dát měnit polarita (modře vyznačené koleje).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana