Může mít staveništní rozvaděč pro funkci nouzového vypnutí napěťovou cívku?
Miroslav Janča:
Norma pro výrobu staveništních rozvaděčů ČSN 60439-4 tento problém vůbec neřeší.
Podle mého názoru lze u podružných rozvaděčů použít vyrážecí spoušť. Hlavní vypínač staveniště však by měl být mechanický, uzamykatelný, přístupný a označený. Já osobně bych to preferoval i u všech podružných rozvaděčů. Použití podpěťové spouště je problematické zřejmě i jinde než na stavbách.
Dost se setkávám z výrobou rozvaděčů. Poměr projektovaných spouští je tak asi 20:1 ve prospěch vypínacích (vyrážecích) spouští. V téměř 100 % případů jde o tlačítka typu J s aretací.
Milan Karvánek:
Norma na rozvaděče neřeší i spoustu jiných věcí, protože jsou již obsaženy v jiných normách. Nouzové vypnutí viz ČSN 33 2000 -5-537, čl.:537.4. Použití napěťové spouště pokládám za nepřípustné, protože to odporuje samé podstatě "nouzového vypnutí" . A příklad z praxe: na jaře jsem zapojoval na jedné stavbě jedno zařízení, vypnul jsem si rozvaděč tlačítkem ozn. "vypni v nebezpečí" a nic. Po otevření vnitřního krytu (dokonce pod šrouby) se skrýval jednofázový jistič, který onu napěťovou spoušť jistil. Jak na potvoru byl ale vypnutý. Pro mně z toho plyne jasné poučení, nespoléhat se na vypínací tlačítka. No než takovéhle "nouzové vypnutí" to radši žádné, aspoň nebude nikdo uveden v omyl!
Jinak ČSN 33 2000 -5-537 ještě říká: "...pokud je to možné volí se pro nouzové vypínání ručně ovládané přístroje.." No u těch je to aspoň jasný (pokud někdo neukradne ovládací páku) :)
Georgis Fasulis:
Souhlasím s panem Karvánkem, nesouhlásím s panem Jančou. Pokud místo hlavního vypínače použijeme červeného hřibu, pak jde o nouzové vypnutí a musí tedy odpovídat i jeho provedení - to jest použití podpětové spoušťě a rozpínacího komtaktu.
Argument 20:1 je přesně ten , který nesnáším a který jsem uvedl již výše - "vždyť to tak dělají všichni".
Petr Doležal:
>:(
A aby to u "vyrážecí" či napěťové cívky a nebo vypínacího magnetu (různé terminologie o jednom a totéž) nebylo tak jednoduché, bezpečnostní obvod se nemůže jistit nějakým podružným jističem, protože při jeho výpadku je obvod nefunkční. Jeho zkrat chytá hlavní či předřazený jistič zpravidla o větších ampérážích a vodiče bezpečnostního obvodu proto musí být na tento jistič patřičně dimenzovány.
Není to zkrátka vhodné řešení.
P.S. Teď jsem vrátil o 2 příspěvky zpět a vidím, že p.Karvánek již o té záludnosti psal, tedy alespoň o tom jističi, já přidávám tu dimenzi vodičů.
Martin Hrdý:
Použití napěťové spouště pokládám za nepřípustné, protože to odporuje samé podstatě "nouzového vypnutí" -to p.Karvánek. Naprosto souhlasím.
Z praxe: Při revizi elektrovozu se zjistilo, že nefunguje tlač.nouzového vypnutí(červený hříbek se žlutým podkladem :) ). Důvod-spálená cívka spouště. Na dotaz výrobce bylo sděleno, že pokud je vyp.cívka pod napětím déle než 15 sekund, dochází i jejímu zničení. Takže pokud tlačítko zadrhává, je na poruchu zaděláno. A v našem prašném provozu je to běžná věc.
A to nemluvím o možnosti nefunkčnosti bezpeč.vypnutí vlivem poškození kabelu při cestě do rozvodny(cca 150m), nebo vypadnutí drátku z tlačítka vlivem otřesů.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana