Poradíte mi s výpočtem kabelového vedení do objektu?

[Jaroslav Matějka]

Snažím se navrhnout přípojku do objektu respektive jedná se o tři kabelové přípojky z rozpojovací skříně. Délka přípojky je cca 35m. Poradíte mi jak správně počítat?
Na každý kabel bude zatížení cca 150A jištěno v rozpojovací skříni 160A(nožové pojistky). Pro výpočet jsem postupoval takto:
1. koeficient 3
2. uloženo v zemi
3. teplota okolí 15 stupňů C
4. odstup kabelů 0.125m

Při výpočtu mě vyšel kabel 1-CYKY 4x120 je to tak správně?

[Jaroslav Matějka]

Ještě pro doplnění ty kabely budou nerovnoměrně zatěžovány 1.kabel napájí 20b.j. 2.kabel napájí 25b.j 3. kabel napájí spol prostory. Uloženo v zemi 70cm hluboko a při přechodu do budovy po-té vedeno na mřížových žlabech nad podhledem.

[Georgis Fasulis]

CYKY 4x120 vám snese klidně ještě min. o 100A více.  Takže z tophoto hlediska můžete být se 120mm2 v klidu. Úbytek napětí minimální a oteplení při zkratu snad taky vyjde, pokud tam jsou někde před RS běžné distribuční trafa. Nevím co řešíte? 

[Jaroslav Matějka]

Pozor ještě znovu upozorňuji, že ty kabely jsou vedle sebe položeny 3

[Georgis Fasulis]

No a? CYKY 4x120 snese v zemi přes 317A! Pro vaše uložení je koeficient zatížení dle uskupení kabelů 0,75.
0,75 * 300 = 237A. To jste pořád ještě v pohodě.   

[Petr Doležal]

   Když panu Fasulisovi nedaří vás přesvědčit, tak snad už jen SICHR

[Jaroslav Matějka]

Jen jedna doplňující. Jakým způsobem správně určit teplotu v zemi při uložení 700mm hluboko a jakým způsobem určit vlhkost půdy a deště? Norma ČSN 33 2000-5-523 stanoví ty nejhorší parametry jaké se dají nastavit. Ale kdybych vycházel z těch nejhorších parametrů tak tam budu muset navrhnout 185tku což je finančně značný rozdíl.

PS: Mě napadá pro zjištění těchto parametrů jedině vyrazit na stavbu s krumpáčem teploměrem a čekat tam 365 dní a zapisovat si kdy prší a měřit vlhkost půdy. Ono je hrozně jednoduché napsat do normy extrémy ale nějak zapoměli pánové tvůrci normy  na to jak odvodit víše uvedené vlastnosti. 

[Petr Doležal]

Není v tom problém
Vámi zmiňovaná ČSN 33 2000-5-523 v 523.N16 praví, že se v hloubce 70cm počítá s teplotou 20st. a tepelným odporem 0,7K*m/W, což v Sichru odpovídá vlhké půdě.
Pokud ovšem jde o ČR a ne o Saharu.

[Jaroslav Matějka]

Normu mám hledám hledám ale nemohu najít 523.N16 a přísahám, že jsem normu prošel třikrát  . Můžete mi prosím napsat na jaké stránce se nachází vámi zmiňovaný měrný tepelný odpor?    

[Petr Doležal]

Vydržte do večera, ofotím, vyvěsím. Asi máme rozdílné normy z hlediska data vydání. Zjistím !

[Jaroslav Matějka]

Já mám normu z dubna 2002. Myslím, že oproti původní normě došlo ke změně a teď norma udává měrný tepelný odpor již všude 2,5K.m/W a teplotu 20stupňů Celsia. 

[Petr Doležal]

Já mám   ČSN 33 2000-5-523 z 1994, kde přibalený text je na strané 56.
Vy máte zřejmě ČSN 33 2000-5-523 ed. 2. Tuto normu nemám, protože při SW SICHR a pod. ji až tak moc nepotřebuji. Proto se také nemohu vyjádřit k hodnotě 2,5 K*m/W, která vypadá na Afriku.
Ale rozum mi velí, že vydáním nové normy se nemohly změnit vlastosti zeminy. Ještě pro doplnění přibaluji tabulku ze staré ČSN 34 1020.
Více informací již nejsem schopen zjistit, ale i snad jsem vám pomohl. Další informace byste mohl zjistit dotazy u normotvůrců nebo autorů výpočtových SW.

[Jaroslav Mrázek]

V platné ČSN 33 2000-5-523 ed.2 je pro výpočet dovolených proudů kabelů použit tepelný odpor půdy 2,5K.m/W z důvodu opatrnosti při celosvětovém použití. Ve staré ČSN 33 2000-5-523 byl pro výpočet dovolených proudů kabelů použit tepelný odpor půdy 0,7K.m/W, což je průměrná hodnota pro půdu v našem státě. Tato informace byla v článku 523.3.1N1, který už v nové normě není. Tak vzhůru do přírody a měřit tepelný odpor půdy.

[Jaroslav Matějka]

   všem za Vaše názory, připomínky a zamyšlení. Já jsem nakonec zjistil, že měrný tepelný odpor udává geologický průzkum. Vzal jsem tedy telefon a zeptal jsem se zpracovatele tohoto průzkumu a  dostal odpověď: "CO TO JE MĚRNÝ TEPELNÝ ODPOR"?? Já nedělám takový průzkum ani neurčuji jaká je zemina  . Zadal jsem tedy 15stupňů C a 2K.m/W dle mého uvážení nevěřím totiž, že by mohlo být 70cm hluboko v zemi 20stupňů a semtam tady u náš v Čechách zaprší. PS: Nerad bych abych to musel jednou dopracovat až k tomu krumpáči s loupatou.
Nebo, že by tím když pánové normotvůrci vydají novou normu kde je již jen 2,5K.m/W se změnil i měrný tep. odpor půdy  ? No možná ano. Že bychom se vraceli zpět PORUČÍME VĚTRU DEŠTI A MĚRNÉMU TEP. ODPORU  ?

[Jaroslav Matějka]

Prosím o radu: Snažím se navrhnout kabelový přívod pro bytový dům, jmenovitý proud hl. pojistek v pojistkové skříni je 3 x 350A. Program Sichr mě říká, že by mě stačil kabel 1-CYKY 4x240 ale jen když nastavím měrný tepelný odpor 1.0=mírně zvlhlá půda, pokud zvolím nižší mám smůlu. Kabel bude uložen na okraji Prahy mimo souvislou bytovou zástavbu tj. původně louka,  vedení bude dlouhé cca 35m v zemi 70cm hluboko a bude podsypán (cca 8cm) a zasypán (cca 8cm) pískem a po-té celkově zasypán  zeminou.  Skutečně nevím jaká je půda je 70cm hlubuko. Jaký kabel by jste navrhnuli Vy?

[Ivan Polínek]

Ještě pro doplnění ty kabely budou nerovnoměrně zatěžovány 1.kabel napájí 20b.j. 2.kabel napájí 25b.j 3. kabel napájí spol prostory. Uloženo v zemi 70cm hluboko a při přechodu do budovy po-té vedeno na mřížových žlabech nad podhledem.

Bylo hezké, jak všichni řešily problém měrného odporu půdy, ale že kabel vede část trasy na vzduchu nad podhledem nikoho nezajímalo.