Problém dnes je, že když se to vše propočítá na jistotu, tak je pomalu většinou i u malého objektu potřeba vlastní transformátor vn/nn, nebo ještě lépe vlastní malý atomový reaktůrek.

Např. v mé kulturákové branži: V nově rekonstruované
m objektu se sejde lepší ples s doprovodným programem. Všude světlo, scénické osvětlení jeviště, světelný park hudební skupiny, hledištní osvětlení, hospoda jede na plno, výkonná klimatizace jen sviští..., zátěž v každé fázi jiná, při značném množství mobilní techniky hudebních skupin jen velmi nepravděpodobn
ě rovnoměrně rozdělená. A přívodní kabel do domu je ještě z dob 70.let AYKY 4Bx70. To se ale děje jen párkrát za rok. Jinak teče při většině akcí přívodním kabelem proud zhruba 3x20-50A. To je pak odhad součinitele náročnosti - na to aby byl člověk i režisérem.

Tlak investora je pochopitelně na stanovení co nejmenšího hlavního jištění z důvodu nízkého paušálu a o výměně stávajícího přívodního vedení nechce zpravidla ani slyšet. Navíc je tu ve většině případů i problém s rezervami RZ. Jedinou metodou, jak se zde dopátrat maximálního příkonu je důkladné promyšlení těch nejnáročnějšíc
h, avšak opravdu reálných konstelací. Stejně to vyjde o dost více, než povolí možnosti distributora el. energie.