Experimentální vzorce tvrdí, že u klasické žárovky s wolframovým vláknem je:
P=P
n(U/U
n)
1,55R=R
n(U/U
n)
0,45(a I=I
n(U/U
n)
0,55)
Kde U
n a R
n jsou hodnoty při jmenovitém výkonu a při jmenovitém napětí a jmenovitém příkonu P
n .
Platí klasicky P
n=U
n2/R
nPozor, napětí žárovek U
n pro 220-230V napájení se pohybuje od 220 do 240V a je uvedeno na žárovce.
V případě žárovky U
n=12V P
n=5W je tedy výpočtový odpor v pracovním bodě R
n=28,8Ohm. Správný dostanete měřením proud ua napětí ve jmenovitém bodě. Při měření se musí provést oprava na vlastní spotřebu ampérmetru (úbytek napětí) a voltmetru (proud). Vzhledem ke strmé citlivosti odporu žárovky na napětí je nutné mít paralelně k žárovce voltmetr a od proudu žárovky odečíst proud tekoucí do voltmetru.
Pokud si zalogaritmujet
e a zpětně dopočítáte, jaký by měl být odpor za studena, při měřicím napětí cca 2mV (typický DMM měřák), tak zjistíte, že máte v měření odporu vlákna za studena započítaný odpor měřicích přívodů.
