Může se při proudu 12A vodic 2.5 mm2 a jistič 16A zahřívat na 50°C?
Milan Hudec:
Dobrá, řekněme tedy jalová složka, nicméně i ta někudy putuje, řekl bych, že vodiči, a mějme případ, kdy jeden vodič mezi kondenzátorem a cívkou bude jinak dlouhý a navíc bude uzemněn, to uzemnění bude mít vliv na jiné důvody přetěžování N, které jsi zmínil
Lubomír Jindra:
Ještě tedy k té animaci, šlo o to, zda je to teoreticky možné, což se potvrdilo a samozřejmě jsem nikde netvrdil, že takto přesně to funguje v té hale. Když se parametry nastaví jinak, přidají indukčnosti… obvod se bude chovat jinak, to je přeci jasné. Pokud bude každý odběr perfektně kompenzován, žádné vzájemné ovlivňování samozřejmě nebude o tom žádná. Otázkou pak zůstává co je to „perfektně“...
Jalový proud nebo ano správně "jalový výkon" jde cestou nejmenšího odporu, například cesta ke zdroji nebo ke kapacitě, v cestě stojí odpory vedení. To samozřejmě neznamená, že neodbočí do paralelní větve, za určitých okolností třeba k sousedům jak uvažuje kolega Hudec. Například dva těsně sousedící rodinné domky s novou elektroinstala cí s nízkou impedancí, oba napojené z jedné HDS která je někde na konci vedení v nějaké vesnici s trafem menšího výkonu: vnitřní impedance sítě již větší, impedance mezi sousedy malá. Jen podotýkám, že jejich elektroměry měří pouze činný výkon, takže elektroměry nějaká sousedská kompenzační výpomoc neovlivní.
Jestli někdo tvrdí, že jalový výkon... neodbočí do slepé větve, tak ten nechť raději instaluje kompenzační kondenzátory přímo mezi šíny hlavních rozvaděčů, protože třeba za zdí rozvodny v samostatném v kompenzačním rozvaděči už asi zřejmě fungovat nebudou, protože jak by mohly vědět že hlavním rozvaděčem teče jalový výkon, který mají kompenzovat, když je to úplně ale úplně jiný obvod? ;D
Rozmahel Vladimír:
Zkuste se na celý problém podívat pouze z pohledu proudů a jejich fázových posunů, tedy z pohledu účiníku.
Proud teče jenom jeden, mění se jen jeho účiník v dané bodě / to je ta jalová složka proudu / podle toho v jaké konfiguraci jsou zapojeny idukční nebo kapacitní zátěže. Jiný bude u motoru, jiný u výbojky a jiný v napájecí poj. skříni, je li společná.
Ke zkompenzování dojde na nejbližším galvanickém spoji takových okruhů a to v takovém poměru - " kdo je silnější". Výsledný proud bude induktivnější nebo kapacitnější nebo pouze činný. Je to vlastně princip centrální kompenzace. Z tohoto důvodu se centrální kompenzace osazuje přímo u fakturačního měření.
Jiří Buben:
Citace: Rozmahel Vladimír 14.07.2013, 13:34
Zkuste se na celý problém podívat pouze z pohledu proudů a jejich fázových posunů, tedy z pohledu účiníku.
Přesně tak. (jednicka)
Svítidlo bez kompenzačního kondenzátoru bude mít nějaký účiník. Připojím-li kondenzátor, jeho účiník se změní. Změní se i účiník motoru připojeného ze stejného rozvaděče jako svítidlo? Ne nezmění. (norm)
Milan Hudec:
Citace: Jiří Buben 14.07.2013, 13:53
Přesně tak. (jednicka)
Svítidlo bez kompenzačního kondenzátoru bude mít nějaký účiník. Připojím-li kondenzátor, jeho účiník se změní. Změní se i účiník motoru připojeného ze stejného rozvaděče jako svítidlo? Ne nezmění. (norm)
Šmarjá, budu mít trojzásuvku, do jedné připojím svítidlo, do druhé motor a do třetí díry kompenzační kondenzátor.
Co bude kompenzováno?, nic, všechno?
Fyzika zná paralelní obvod, a je jí zcela buřt, zda něco nazýváme rozvaděčem, či svorkovnicí.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana