Slyšeli jste o chystaném zrušení normy na jímače ESE?
Jan Alin:
Citace: Lukáš Rotrekl 29.04.2012, 19:06
Troufám si tvrdit, že jsem se zatím nedostal k novostavbě, kde jsem měl možnost působit ještě před kopnutím do země, aby se na ní nedala zrealizovat ochrana před blesky v souladu s 62 305...
Souhlasím, důležité je to před kopnutím do země a pak to, že to jsou neprůmyslové objekty, tam je vývoj technologií a obměna podmínek dnes dost divoká, takže podmínky, pro které byla ochrana navržena, vlastně neplatí již při dokončení stavby, natož dva roky po tom. Ona se dá zrealizovat i tam, jen to nesmí nikdo po roce chtít zkontrolovat :(. O realizaci ochrany před bleskem v okamžiku, kdy se dostaví do stávajícího komplexu další budova nemluvě. Tam se již nyní můžeme potkat s kombinací 341390 s různým množstvím změn, prvního vydání 62305 a nyní posledního vydání 62305. Co s objektem a jeho ochranou třeba za dvacet let, kdo ví co bude, jen aby pak nebyly EU certifikované hromničky se značkou CE a dvěma kolky :D.
Jiří Schwarz:
Kdyby po zásahu objektu s aktivákem vznikla nějaká velká škoda, nebezpečí pro více lidí, je otázkou "kdo" bude mít přesvědčivější tvrzení, aby NOHA odvysílala "pravdu", aby to nakonec na lidi, co o tom nic nevědí, nepůsobilo přesně naopak...
Jan Hájek:
Tak s tím nesouhlasím, pokud byl hromosvod udělán poctivě a s ohledem na dostupné znalosti, je , ,upgrade,, na současný stav u většiny objektů pouze záležitostí několika tisíc (10-20 tisíc) na mechanické zásahy a pak na vytvoření dokumentace.
Problém, který byl, je a bude, že se ochrana před bleskem nedělá tak, aby byla v souladu s normou, byť by byla sebetenčí, příkladem je ČSN 34 1390, kdy pouze výjimečně narazím na objekt, který je s ní v souladu.
Zmiňované průmyslové objekty se v minulosti a v současné době měly řešit téměř identicky. Rozdíly mezi IEC 61024 1,2, která platila od roku 1996, IEC 62305 Ed. 1. a Ed.2. jsou v podstatě kosmetické a nad většinou jde mávnout rukou.
Samozřejmě, pokud někdo nechce, tak je to pro něj nemožné.
Jan Alin:
Citace: Jan Hájek 29.04.2012, 21:15
Tak s tím nesouhlasím, pokud byl hromosvod udělán poctivě a s ohledem na dostupné znalosti, je , ,upgrade,, na současný stav u většiny objektů pouze záležitostí několika tisíc (10-20 tisíc) na mechanické zásahy a pak na vytvoření dokumentace.
Se vší úctou, nesouhlasím, ta cena je zavádějící jak říká ten pán na hradě. Nedávno jste tady uvedl co strávíte času nad jednou stranou textu. Myslete také na to že lidi platí daně, musí kupovat nářadí, materiál, benzín, auta,..... , no a taky nesmí umřít hlady. Leda by byla řeč o malém rodinném domku na dva svody a to se ještě projektant i realizátor moderně vyhnou přepěťovkám větou, že projekt vnitřní ochranu neřeší, on si toho nikdo nevšimne.
Citace: Jan Hájek 29.04.2012, 21:15
Problém, který byl, je a bude, že se ochrana před bleskem nedělá tak, aby byla v souladu s normou, byť by byla sebetenčí, příkladem je ČSN 34 1390, kdy pouze výjimečně narazím na objekt, který je s ní v souladu.
V plném souladu asi není nikdy nic, u mnoha objektů jsou ovšem odchylky jak říkáte spíše kosmetické nad jejich vlivem většinou jde mávnout rukou. Pravdou je že u některých je situace tak špatná, že se pak již ani nedá mluvit o ochraně.
Citace: Jan Hájek 29.04.2012, 21:15
Zmiňované průmyslové objekty se v minulosti a v současné době měly řešit téměř identicky. Rozdíly mezi IEC 61024 1,2, která platila od roku 1996, IEC 62305 Ed. 1. a Ed.2. jsou v podstatě kosmetické a nad většinou jde mávnout rukou.
Samozřejmě, pokud někdo nechce, tak je to pro něj nemožné.
Rozdíl mezi 341390 a 62305 je značný, zvlášť v počítání vzdáleností a vnitřní ochraně před přepětím. Jak napasovat ochranu dle 62305 na dostavěnou halu k objektu chráněnému dle 341390 není řešeno vůbec. Většina velkých objektů jsou montované konstrukce plné kovu a potažené izolacemi. Na střechách jsou kovové konstrukce klimatizací, potrubí, antény, datové rozvody, EPS, EZS, ..... a to vše je neustále v pohybu. Ono by se chtělo, byl by to fajn kšeft neustále počítat a předělávat, jen to nikdo nechce platit.
Pokud lze nad změnami mávnout rukou, tak jsou zbytečné. Pokud vím, tak je třeba vysvětlit potřebu ochrany investorovi, není problém chránit vše jako muničák, je problém najít investora, který vás s tím nevyhodí. Když pak přijde obchoďák, který nabídne, že s jeho aktivní bambulí bude objekt chráněn, doloží překlad normy, dodá CE a všechny orgány včetně pojišťovny která objekt pojistí, protože si je vědoma že tam stejně neuhodí, to schválí, tak prostě vyhrál. Je to horší ochrana, ale zjevně se to vyplácí.
Ano, jsem trochu "nasrán" na stav který tu panuje, je tu čím dál větší bordel a změny v předpisech nejdou k lepšímu, nezavádějí pořádek a hlavně, jsou nevymahatelné. Ochrana před úderem blesku je v důležitosti pro investory až někde za rohem a v normách se dospělo až tak daleko, že není sladěna ani terminologie v rámci jedné normy, natož napříč normami. Vždyť se tady nedokážeme sjednotit ani na pospojení v koupelně, jak se pak dá řešit ochrana před něčím tak mocným jako je blesk. Hlavně že byl dnes hlavním tématem zpravodajství článek o kontrole nelegálního zaměstnávání a každý na pracovišti bude muset mít u sebe pracovní smlouvu (možná ne, vzteky jsem to nedočetl), jinak ale pracovníci OIP mají docela hezké bundy, jen poradit už nemůžou.
Lukáš Rotrekl:
Já měl samozřejmě na mysli hlavně verze s aktiváky, kdy úžasným příkladem je taková Olympia Brno, kdy objekt o rozměrech cca 600 x 300 metrů, kde v současné době tvoří "ochranu před bleskem" tuším 4 hlavice aktiváku se svody vedenými doví kudy... Myslím, že zde bude problém napasovat na to jakékoliv řešení bez stavebních zásahů....
Tuším, že dostatečná vzdálenost uprostřed objektu bude astronomická. Propojení s OK pod střechou dost problematické, ale máte pravdu, ale není to ten případ kdy by byla ochrana před bleskem dříve provedena správně...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana