Má dnes nejaký zmysel revízia bleskozvodu podľa 34 1390?
Petr M:
Pane Macek, někdy mám pocit, že máte fóbii z výpočtů. Není důvod se čehokoliv bát, počítač je pomocník a ne záškodník.
Podívejte se na to třeba z pohledu týmu, který navrhuje auto. Mají požadavek daný normou / zákonem (nehodící se škrtněte), který definuje výdrž auta při nárazu. Původní metoda byla taková, že konstruktér to neřešil (doba z našeho pohledu před Franklinem a Divišem), prostě se mělo za to, že se chování při nárazu nedá moc ovlivnit a posádka má smůlu. Pak někdo vymyslel, jak udělat auto bezpečnější, ale nebyl na to žádný systém. Konstruktéři prostě věřili, že posunutí nějakýho nosníku nebo jeho zahnutí utlumí náraz a začali sbírat zkušenosti. Sbírali je za provozu a vznikl katalog nějakých řešení (obdoba 34 13900.
Doba ale postoupila a zákazník byl náročnější. Začal požadovat rychlejší a bezpečnější auta s nižší spotřebou. Tak, jako při ochraně před bleskem chce podnikatel nejenom aby nevyhořela dílna, ale ještě aby mu přežil počítač s účetnictvím. Takže v obojím odborníci hledali novější metody...
Návrh se dá ověřit pokusem. Jenomže postavení auta pro crash test stojí peníze, je na jedno použití a výroba i změna trvá nějakou dobu. Vývoj auta se prodražuje, stoupá tak i jeho prodejní cena, ve které se musí cena těch testů zohlednit a navíc, konkurence může být rychlej na trhu, pokud trefí dřív optimální sestavu.
Druhá možnost je výpočet. Koupí se výkonný počítač za zlomek ceny modelů, nahustí se do něj vlastnosti materiálů a model karosérie a pak už stačí zadat směr nárazu a rychlost. Na základě fyzikálních rovnic se dá přesně vypočítat absorbovaná energie (E=1/2*m*v^2), vektor síly,... a dokonce i to, jak moc se natáhne nebo smrští ten který segment materiálu konkrétního dílu. A to vše třeba za dvě hodiny. Neomezeně pokusů jenom za cenu dvouhodinovek - při odchodu z kanceláře stačí spustit simulaci a druhý den je hotových třeba 16 crash testů v různé rychlosti a za různých podmínek. A náklady jsou fakticky jenom na energii sežranou přes noc a na kapacitu disků s výsledkama.Ve finále se udělá pro ověření několik reálných testů, ale už se ze simulací ví, na co se při testu zaměřit a jde auta z ověřovací předvýrobní série (programování a seřizování linky), takže není potřeba extra objednávka. Vývoje se tak podstatně zrychlí a zlevní.
A i pro tu simulaci, kde je všechno dáno fyzikou, je vždycky nějaká nejistota. Jak může konstruktér vědět, že to do něj napere zboku auto pod tím konkrétním úhlem, co použil? Jaká je vlastně pravděpodobnost, že čelně narazím do předmětu těžšího než 2t? Pomůže statistika z nehod, takže zase nějaký nepřesný odhad, nacpaný do přesnýho modelu... Stejně, jako nepřesná statistika o reálných výbojích, propasírovaná přes přesný Ohmův a Kirchhoffovy zákony... Realita u aut je taková, že při nárazu nevyskočí přední kapota a neusekne vám hlavu jak u staré škodovky, ale vypadne motor a přední kufr se složí na jeho místo a tím pohltí energii nárazu, určenou výpočtem ze statistiky reálných nehod. Ročně to zachrání zdraví a život hodně lidem. U ochrany před bleskem je tou deformační zónou přepěťovka, navržená podle statistiky reálných průběhů bleskové vlny... Vy v tom snad vidíte rozdíl? Já jednom ten, že nenatahujeme pletivo na izolátory nad modelem stavby a nepřipojujeme to na obrovskou Teslovu cívku...
Navrhování je služba. A u služby jde z pohledu zákazníka o to, aby mu služba přinesla maximum za minimální náklady. V době, kdy bylo pět počítačů v republice a výpočet by znamenal půlrok zdržení s platem pro 10 operátorů jenom proto, aby se vidělo, jestli použít oko 5x5 nebo 10x10m, byl ekonomický nesmysl. Levnější a rychlejší bylo vyjít ze zkušeností a případně to trochu předimenzovat. V dnešní době, když má PC k dispozici prakticky každý (už jenom kvůli psaní revizních zpráv a projektů, stahování norem a kocórů boséch až ke krku, účetnictví a vykecávání v téhle diskusi) a zvládne výpočet doma během pár desítek minut. Tak je situace opačná - proč vlastně za pár stokorun neodhadnout riziko? Projektant má klidnější spaní, protože se při průšvihu má čím hájit.
Marián K:
Citace: Petr M 31.01.2012, 21:17
- proč vlastně za pár stokorun neodhadnout riziko?
Trocha obsiahle, zato trafené presne do čierneho (jednicka).
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 31.01.2012, 20:45
Chápu, že by se vám líbilo přijít na místo budoucí stavby, vytáhnout měřák, ten by naměřil riziko a bylo by. I mně by se to líbilo.
Bohužel nic lepšího než 62305-2 nemáme, a i kvalifikovaný odhad je lepší než nic.
...
Oba máme na mysli stejnou věc, používáme však jiné výrazové prostředky.
Vy mluvíte o "kvalifikovaném odhadu" , já zase o "vymyšlených hausnumerech".
Bylo by třeba stanovit, co si představujete pod pojmem "kvalifikovaný odhad" a jakou kvalifikaci by podle vás měl mít ten, co si vymýšlí ta hausnumera.
Fuk Tomáš:
Pro kvalifikovaný odhad čehokoli je třeba mít v příslušném oboru relevantní znalosti a zkušenosti.
Pro vymýšlení hausnumer je třeba pouze znát číslovky.
Už chápete, v čem je ten rozdíl?
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 31.01.2012, 23:02
Pro kvalifikovaný odhad čehokoli je třeba mít v příslušném oboru relevantní znalosti a zkušenosti.
Pro vymýšlení hausnumer je třeba pouze znát číslovky.
Už chápete, v čem je ten rozdíl?
Tím patrně chcete říci, že Vy ty znalosti máte a já ne. Já vám to neberu, ale nevím, kde jste je získal.
Mám konkrétní dotaz:
Jaký je například počet možných ohrožených osob v budově ČVUT v Praze ? Jaká je doba v hodinách za rok, po kterou jsou tyto osoby přítomny na nebezpečném místě vně, nebo uvnitř této stavby ? Znáte tato čísla pro všechny vysoké školy, např. i pro VUT Brno TU Ostrava , anebo jen bezmyšlenkovit ě dosazujete hodnotu 5x10(-2) z tabulky C.1 v normě 62305-2 ?
Pokud ta čísla znáte, jak jste je zjistil ?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana