Má dnes nejaký zmysel revízia bleskozvodu podľa 34 1390?
Milan Hudec:
Citace: Miroslav Macek 31.01.2012, 19:53
Ve staré normě nebylo nutno žádná rizika počítat
Dříve jsem se na přechodu pro chodce také nemusel tak rozhlížet jako dnes, máme jaks více aut a názor na hodnotu lidského života či hodnoty materiální, či kulturní také doznal změn, tudíž počítáme bleskorizika, pokud to někoho počítat nebaví, může se přeci živit čímkoli jiným.
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 31.01.2012, 23:40
...Znáte tato čísla pro všechny vysoké školy...? Pokud ta čísla znáte, jak jste je zjistil ?
Myslíte, že bych je měl znát, a někam - ať už uvážlivě, anebo bezmyšlenkovit ě - je dosazovat? Že byste pro mne měl zakázku? Projekt LPS pro komplet všechny vysoké školy v ČR, to nezní špatně.
Marián K:
Citace: Miroslav Macek 31.01.2012, 23:40
Mám konkrétní dotaz:
Jaký je například počet možných ohrožených osob v budově ČVUT v Praze ? Jaká je doba v hodinách za rok, po kterou jsou tyto osoby přítomny na nebezpečném místě vně, nebo uvnitř této stavby ? Znáte tato čísla pro všechny vysoké školy, např. i pro VUT Brno TU Ostrava , anebo jen bezmyšlenkovit ě dosazujete hodnotu 5x10(-2) z tabulky C.1 v normě 62305-2 ?
Pokud ta čísla znáte, jak jste je zjistil ?
Hodnoty z prvých dvoch otázok relevantne zodpovie prevádzkovateľ v dotazníku ním podpísanom.
Nejedná sa o hodnotu 5x10(-2) ale 10(-5), teda 0,00001, tá sa nedosadzuje, je to výsledková hranica.
Petr M:
Citace: Miroslav Macek 31.01.2012, 22:39
Oba máme na mysli stejnou věc, používáme však jiné výrazové prostředky.
Vy mluvíte o "kvalifikovaném odhadu" , já zase o "vymyšlených hausnumerech".
Bylo by třeba stanovit, co si představujete pod pojmem "kvalifikovaný odhad" a jakou kvalifikaci by podle vás měl mít ten, co si vymýšlí ta hausnumera.
Když znám materiál, průřez a délku drátu, mohu si spočítat jeho odpor. Pak stačí dosadit proud a dobu proudové špičky, abych znal tepelný účinek, napětí na něm,... U uzemění pomocí Ohmova zákona mohu přímo vupočítat napětí zkušební svorky proti zemi... Stejně tak se proudy z jímače rozdělí do svodů podle Kirhoffa, počítali jsme takový věci v prváku na střední (norm). .
Jediný problém je, že neznáme proud, který tím povalí. A protože na čím větší proud to všechno dimenzujeme, tím víc to bude investora stát, je potřeba určit, na kolik to všechno dimenzovat. Aby se nestalo, že chata v lese za 300 000 bude muset mít hromosvod za 350 000. To bych asi jako majitel poslal projektanta tam, kde záda ztrácí svoje dobré jméno.
Takže norma určí na základě typu objektu (chata, panelák, muniční sklad,...), počtu lidí v objektu, požadavků investora a dašího, kolika % blesků by měl odolat. A pak se stačí mrknout na měření blesků a ejhle, požadovaných x% blesků má maximálně ykA, dimenzujeme to teda na tenhle proud a hotovo. 100-x% je prostě riziko, který nese investor. Stoprocentní totiž není nikdy nic. A na základě této metody se dá říct "Tenhle dům pravděpodobně přežije zásah do hromosvodu tak silným bleskem, že silnějších je jenom 100-x% a i tam se riziko podstatně sníží, protože od té hranice ochrana nepřestane ze strachu fungovat."
Miroslav Macek:
Citace: Marián K 01.02.2012, 07:12
Hodnoty z prvých dvoch otázok relevantne zodpovie prevádzkovateľ v dotazníku ním podpísanom.
Nejedná sa o hodnotu 5x10(-2) ale 10(-5), teda 0,00001, tá sa nedosadzuje, je to výsledková hranica.
Máme zde tedy 3 názory - pan Fuk předpokládá, že lze potřebné vstupní parametry zjistit kvalifikovaným odhadem jakéhosi odborníka, Vy se domníváte, že tato čísla zná provozovatel, no a já si myslím, že je nezná prostě nikdo.
Já jsem zde uvedl například číslo Lf = 5x10(-2) (z tabulky C.1 v normě 62305-2), které dle normy platí pro ... "Průmyslové, obchodní, školy" .
Vy zde píšete, že tam patří číslo 1x10(-5), které ovšem v této tabulce uvedeno není. Možná existuje na Slovensku nějaká jiná norma, se stejným názvem, ale s jinou tabulkou C.1, nevím ....
Každopádně to Vaše číslo 1x10(-5) má stejnou relevanci, jako to moje 5x10(-2), obojí může platit pro nějaký konkrétní příklad budovy, o níž my oba nic nevíme (a myslím, že pan Fuk také ne).
Poznámka:
To číslo Lf=5x10(-2) je v tabulce C.1 uvedeno jako "střední typická hodnota", což vlastně znamená, že v praxi mohou existovat hodnoty stejné, menší, nebo větší.
Ilustroval bych to na příkladu, kdy má majitel firmy měsíční plat 1 milion Kč, zatímco 10 jeho zaměstnanců pobírá mzdu á 10.000,- Kč. V průměru tedy má každý z nich plat 100.000,- Kč a Vy takovéto číslo dosadíte do výpočtu rizika.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana