K hoření sovětských TV asi tolik: naše TV v určité době používaly stejný materiál plošných spojů jako sovětské. A taky nehořely. Důležité je TV po určité době vyčistit od prachu.
Nejenom naše televizory, většina spotřební elektroniky, TV, ale i videa, satelitní receivery, radiomagnetofo
ny, CD playery a mnoho dalších přístrojů z celého světa, které jsou osazeny klasickými součástkami, jsou vyrobeny na deskách z lisovaného papíru (dříve ozn. cuprexcart), který je napuštěn a lepen prakticky nehořlavými pryskyřicemi a důvod je docela prozaický. Desky, jejichž nosným materiálem je skelný laminát se musí vrtat a frézovat, do desek na bázi tvrzeného papíru lze otvory lisovat, což výrazně zlevní a hlavně zrychlí výrobu.
Jak píše kol. Pentoda, přístroje je třeba čistit uvnitř od prachu, který bývá v domácnosti hořlavý. Nejpravděpodob
něji v případě nevyčistění vznikne potom požár v TV, kde se na usazování prachu a iniciaci požáru podílí - na rozdíl od ostatních přístrojů - vysokonapěťový díl (náboj přitahující prach a případné přeskoky vn v případě narušené izolace vodičů, trafa nebo násobiče). I v ostatních přístrojích může vzniknou požár např. jiskřením v nedokonalém spoji v místech kde prochází vyšší proud, je to však méně časté. Nedávno proběhla médii zpráva o požáru domu od LCD TV, kde se snad na iniciaci podílel síťový filtrační kondenzátor.