Jak může udeřit blesk do malého domečku schovaného mezi vyššími?

[Miroslav Minařík]

Honza Hájek zajásá   Ještě že není bouřkové období.

Kdeby se ve tvém Žlebu vzal blesk?

[Radek Červený]

Ano Mirku, správně položená oponentura pro laickou osvětu 
Může opravdu uhodit blesk do "žlebu" mezi kopci?
V praxi v okolí domu v tomto žlebu již několikrát byla odpověď dána, ale pojďme o tom diskutovat do nového vlákna. A jak je to vůbec možné, když jsou kolem vyšší předměty ( skalnatý kopec, borový les... )

[Jiří Schwarz]

A jak je to vůbec možné, když jsou kolem vyšší předměty ( skalnatý kopec, borový les... )

Jistá teorie na to existuje!
Je to už spoustu let, to jsem ještě netušil, že se někdy budu o hromosvody zajímat jako RT, jsem se setkal na dovolené s jedním "dědou",  co dělal léta hromosvody a měl zajímavou teorii:
- když se nabitý mrak přiblíží k zemi, stejné náboje se odpuzují a tak se "objekty na Zemi" nabijí opačně - a přesně tohle prohlásil za nesmysl!
- když je něco uzemněné, jak se to může nabít? To by se muselo nabít vše, co je propojeno, tedy celá planeta Země by se musela nabít opačně.
- takže pokud se něco ma zemi nabije opačným nábojem, než má mrak, tak jedině něco, co je uzemněno velmi nedokonale
- proto neuhodí na kopci do "uzemněného" stožáru, ale o několik set metrů dál, pod kopcem, do něčeho, co tak dobře uzemněné není

Nejsem autorem téhle teorie, ale co když na tom opravdu něco je? Nebo takové názory Hozna Hájek "tvrdě pobije" argumenty?

[Petr Liskar]

A jak je to vůbec možné, když jsou kolem vyšší předměty ( skalnatý kopec, borový les... )

Řekl bych, že je to způsobeno značnou nehomogenitou vzdušné masy.

[Radek Červený]

Sice se používá teorie ochranného úhlu jímače, kdy pod vrcholem tohoto jímače pod určitým úhlem je zařízení chráněné, nicméně tato teorie se počítá v řádech metrů.

Pokud mám 40 metrů nad barákem skálu a les, moc bych se na tuto teorii nespoléhal. Pokud ano, tak co mám říci sousedům, které blesk v posledních letech řádně "procvičil"?

Klikatost blesku vzniká především vodivou cestou mezi izolanty při výboji k protipólu. Pokud se jednotlivé hůře vodivé vrstvy atmosféry poskládají zrovna nad mým barákem v údolí tak, že mezi nimy vznikne vodivá cesta, nezachrání mě ani hromničky 

Co na to "Honzík"?

[Jaroslav Ratiborský]

Sice se používá teorie ochranného úhlu jímače, kdy pod vrcholem tohoto jímače pod určitým úhlem je zařízení chráněné, nicméně tato teorie se počítá v řádech metrů.

Pokud mám 40 metrů nad barákem skálu a les, moc bych se na tuto teorii nespoléhal. Pokud ano, tak co mám říci sousedům, které blesk v posledních letech řádně "procvičil"?

Klikatost blesku vzniká především vodivou cestou mezi izolanty při výboji k protipólu. Pokud se jednotlivé hůře vodivé vrstvy atmosféry poskládají zrovna nad mým barákem v údolí tak, že mezi nimy vznikne vodivá cesta, nezachrání mě ani hromničky 

Co na to "Honzík"?

Teorie a reálná praxe to jsou dvě skupiny,které jsou někdy od sebe na hony vzdáleny holt ještě,že neexistuje pro působení a účinky bleskového proudu žádný zákon jako zákon Ohmův a pododné definice,to by pak nebylo o čem přednášet a vše by bylo jasné jako je 1+1=2.   

[J.Patúc]

Teorie a reálná praxe to jsou dvě skupiny,které jsou někdy od sebe na hony vzdáleny holt ještě,že neexistuje pro působení a účinky bleskového proudu žádný zákon jako zákon Ohmův a pododné definice,to by pak nebylo o čem přednášet a vše by bylo jasné jako je 1+1=2.   

Keď vidím na fotografii rozvetvený blesk na oblohe, tak to vzbudzuje vo mne predstavu ohmovho zákona na oblohe.
Ten sused vedla malého domku asi nemá dobrý zvod pre blesk.  

[Jirka Š. Svejkovský]

Na to neplatí Ohmův zákon, ale Perunův.

[Fuk Tomáš]

Jak může udeřit blesk do malého domečku schovaného mezi vyššími?

A jakou odpověď na to dává 62305 s valivou koulí např. R=20 m?

[Jan Hájek]

Jak uvedl kolega Fuk,  vysvětlení cesty blesku za pomoci valivé koule o poloměru 20 m je obsaženo přímo v normě. Takže pokud si kolem místa zásahu můžeme vztyčit válec o poloměru 20 m a do něj nám nezasahuje nic jiného, tak jsme to vyřešili za pomoci normy.

Tazatel si musí uvědomit, že na celé planetě není jediné místo, kde by byla nulová možnost se setkat s bleskem, jediné co lze říci a co věda celou dobu dělá je : Zde je malá pravděpodobnos t zásahu bleskem.
Takže se nedivte, když se pak ukáže jak malá ta pravděpodobnos t je.

[Miroslav Minařík]

Je pravdou, že pokud se u ochrany bleskem řídíme intuitivním pudem ve smyslu Murphyho zákonů, pak je hromosvod nutný vždy.
Stejně jako v případě pojištění.
Jak se nepojistím, naschvál do někoho ťuknu ...

[Lubomír Jindra]

...jak je to vůbec možné, když jsou kolem vyšší předměty ( skalnatý kopec, borový les... )

Toto je můj osobní názor, který jsem nikde nevyčetl, má představa, takže třeba mylná:

Když v oblacích rychle a protichůdně proudící proudy vytvářejí elektrické náboje různé intenzity vznikají elektrické výboje "blesky" které tyto náboje vyrovnávají. Teď je nutné ZAPOMENOUT na pokusy v malém měřítku, kdy máme dané DVA rozdílně nabité body - dvě elektrody mezi kterými jednoduše přeskakuje jiskra. Představme si že v atmosféře je takto různě nabitých bodů velmi velké množství, takže:

1. Kdesi nahoře se dostanou dvě tak nabité části atmosféry tak blízko k sobě že to odstartuje výboj. V prvopočátku tedy vůbec není jisté zda takový výboj dosáhne až k zemi, nebo zda "poletí" pouze v mracích! (zdaleka největší množství blesků je pouze v mracích)

2. Jak výboj "propojuje" jednotlivé různě nabité body v atmosféře chová se vlastně jako vodič ... představme si ho jako pásovinu FeZn ale ne v zemi nýbrž v oblacích   ! A defakto čím je tato pásovina větší a propojuje více různě nabitých míst, tím více získává energie pro "likvidaci" dalších okolních různě nabitých míst - blesk se větví.

3. Pokud náhodou zavedou "různě nabitá místa v atmosféře" blesk do blízkosti zemského povrchu, ten na to reaguje a jinak rozptýlený náboj se velice rychle hromadí po vodivých částech směrem k blesku v oblacích. Náboj se hromadí na vrcholcích stromů, nebo vysokých stožárů. Proto je vysoká pravděpodobnos t že pokud atmosféra "dovede" blesk až do přeskokové blízkosti, skončí svou cestu právě na vrcholku stromu nebo vysokém stožáru, který ho přitahuje.

4. Následně tento blesk, tato "pásovina FeZn" natežená z různých míst v oblacích do země znovu vyrovnává všechny potenciály, na zpomalených video záběrech je vidět jak blesk několikrát zapulzuje.

5. Pokud ale s menší pravděpodobnos tí různě nabitá místa v rychle proudící atmosféře ODVEDOU sjíždějící blesk od vysokého stožáru, je docela dobře možné že ten se spojí se zemí v údolíčku na střeše malého domečku pod lesem... (to je odpověď na otázku)


Touto představou si vysvětluji vše co jsem viděl a slyšel o blescích a zapadá do toho i teorie o aktivních hromosvodech, včetně toho že aktivní hromosvod nikdy nemůže být 100% protože je tu značný vliv různě nabité proudící atmosféry...

[Jaroslav Ratiborský]

Na to neplatí Ohmův zákon, ale Perunův.

Můžete nám sdělit konkrétní obsah toho Perunova zákona ?

[Petr Liskar]

Můžete nám sdělit konkrétní obsah toho Perunova zákona ?

Perunův zákon zní: Pravděpodobnos t úderu blesku do objektu je nepřímo úměrná jeho ceně.

[Jan Alin]

Můžete nám sdělit konkrétní obsah toho Perunova zákona ?

Blesk udeří na místo kam mocný Perun ukáže protože on je bohem hromu, bouře a blesku.   

[Jiří Schwarz]

A co říká Perunův zí¨ákon o tom, že blesk neuhodí dvakrát do stejného místa?

Já znám (znal jsem...) strom, který dostal několik zásahů než byl poškozen natolik, že byl odstraněn. Je šance, že to příště "trefí" domeček stojící o několik metrů dál?

[Milan Hudec]

Myslím, že jediná věc, kam nikdy neudeří je aktivní jímač - ještě nikdy jsem ten hrnec zázraků neviděl propálený, což by jistě po návštěvě dospělého blesku byl.

[J.Patúc]

Myslím, že jediná věc, kam nikdy neudeří je aktivní jímač - ještě nikdy jsem ten hrnec zázraků neviděl propálený, což by jistě po návštěvě dospělého blesku byl.

Dospelý blesk vie, že s aktivákom nie je žiadná sranda, tak radšej uhne vedľa.
Vážne. Nie je to tým, že pri aktiváku "stačí" jeden zvod a to vplýva na mohutnosť úderu blesku?