K čemu vlastně slouží bezpečná vzdálenost u hromosvodů?
Lukáš Rotrekl:
Jen aby nedošlo k mýlce, mých zmiňovaných cca 200 000Kč bylo vč. uzemnění!
Jímače už byly v podstatě minimum. Myslím to tehdy vycházelo asi na 90 jímačů AlMgSi (možná pak investor chtěl i pozink) 4m délky. Bylo navrhováno pro LPSII.
Samozřejmě riziko nejde vyloučit, ale taky nemusíte pojišťovat. Ale měl bych obavu, že pojišťovna, pak nepojistí ani proti krádeži, aby nedocházelo k tomu, že panely poškozené bleskem, druhý den v poledne nebudou hlášeny jako ukradené...... .
Fuk Tomáš:
Citace: Jan Alin 09.12.2010, 16:11
O nosnou konstrukci nejde, ta vydrží i přímý zásah. Při úderu blesku dojde ovšem k velkému rozdílu potenciálů mezi potenciálem konstrukce kde bude vlastně takřka potenciál místa úderu blesku a mezi potenciálem vlastních panelů a vodičů mezi nimi. Zemnič se v poli panelů oddálit zrovna moc nedá, je to jako kličkování mezi řádky brambor. Podobné jako to bylo u diskutovaného úmrtí po úderu blesku chlapa v chatě u stolu.
Myslím, že nikoli.
U toho chlapa blesk nebyl zaveden hluboko do země, ale dostal se na povrch a hledal si další cestu. Chlapovou smůlou bylo, že si ji našel po povrchu, směrem pod chalupu.
U zemniče hromosvodu je situace jiná - proud je zaveden hluboko do země a odtamtud se šíří všemi směry - tedy také ke stojinám té panelonosné konstrukce. Ale už se do těch stojin dostane jen zlomek celkového proudu, a ten ta konstrukce v pohodě rozvede. Potenciál, na který se konstrukce dostane, bude o několik řádů nižší, než jaký by byl při přímém zásahu do té konstrukce.
Fuk Tomáš:
Dostal jsem echo, že u FVE bývá ta panelonosná konstrukce napojena na tentýž zemnič, jako hromosvod.
V takovém případě je ovšem přínos oddáleného svodu podstatně menší, než jsem uváděl pro oddálený zemnič.
Jan Hájek:
Čím dále je jímací tyč od panelů FVE, tím menší je elektromagneti cká indukce, která také poměrně úspěšně posílá panely do křemíkového nebe.
Kolik se do panelu dokáže naindukovat, zjišťovali kolegové v Neumarktu ještě v době, kdy se černaly pouze střechy nadšenců, to DEHN + SÖHNE odlišuje od konkurence. Protože nejlepší ochranu navrhne pouze ten, kdo toho zná nejvíc.
http://www.kniska.eu/x/pix/fve_planky/fve_indukce/view
Na co v této diskuzi o oddálených hromosvodech pro FVE zapomínáte, jsou svodiče přepětí resp. svodiče bleskových proudů v aplikaci, bez kterých by oddálený hromosvod zas tak dobře nefungoval, to ony srovnají potenciál mezi zemničem a DC/AC obvody.
Jan Alin:
Citace: Fuk Tomáš 09.12.2010, 16:45
U zemniče hromosvodu je situace jiná - proud je zaveden hluboko do země a odtamtud se šíří všemi směry - tedy také ke stojinám té panelonosné konstrukce. Ale už se do těch stojin dostane jen zlomek celkového proudu, a ten ta konstrukce v pohodě rozvede. Potenciál, na který se konstrukce dostane, bude o několik řádů nižší, než jaký by byl při přímém zásahu do té konstrukce.
Ano není to přímo stejný potenciál ale ať už chceme nebo ne je to obdobný efekt jako když spadne drát vysokého napětí na zem. Pokud do toho přivedu izolovaně jiný potenciál ze vzdáleného místa tak dostanu rozdíl potenciálů takřka v maximální hodnotě. Panel se tak dostane do pozice vrabce sedícího na drátě kterému někdo podal vzdálenou nulu izolovanou na ? 4kV ? to hodnotu jsem plácnul, netuším kde může být v takové soustavě nejslabší místo.
Nevím kde a jak jsou zapojeny svodiče přepětí a jak v tomto případě budou fungovat, myslím že pro panely v místě úderu blesku pozdě protože k průrazu dojde zřejmě na panelu a svodič zachrání rozšíření přepěťové vlny v soustavě.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana