K čemu vlastně slouží bezpečná vzdálenost u hromosvodů?
Jan Alin:
Citace: RadekBeč 08.12.2010, 22:44
(poklona) !
Neumím izolovat konstrukci,tak aby nebyl byť s oddáleným jímačem spojen.
Aby jsme si rozuměli, netvrdím že je tam hromosvod úplně zbytečný ale jeho hlavní důvod vidím v požadavku pojišťovny nikoli ve vzniklých škodách po úderu. Spíš bych viděl smysl investovat řádně do přepěťových ochran. Na druhou stranu kolem této technologie jen chodím nemám ji rád a neznám ji takže se mohu mýlit.
RadekBeč:
Citace: Jan Alin 08.12.2010, 22:55
Aby jsme si rozuměli, netvrdím že je tam hromosvod úplně zbytečný ale jeho hlavní důvod vidím v požadavku pojišťovny nikoli ve vzniklých škodách po úderu. Spíš bych viděl smysl investovat řádně do přepěťových ochran. Na druhou stranu kolem této technologie jen chodím nemám ji rád a neznám ji takže se mohu mýlit.
Rozumíme. Taky neříkám nikdy, neříkám k ničemu. Ptám se jak to třeba řeší jiní. Svodiče mohu dát na odvody,ale jednotlivé panely neochráním :(. Jsou na konstrukci krásně spojené se zemí.
Pozor stále mluvím o fve na poli s konstrukcí v zemi. Na střeše, panelech atp. je to něco jiného. Tam se to udělat izolovaně, Dehn to umí dobře,ale nevejde se člověk do těch 2% :D :D
Fuk Tomáš:
Citace: RadekBeč 08.12.2010, 22:44
Neumím izolovat konstrukci,tak aby nebyl byť s oddáleným jímačem spojen.
Nějak nerozumím Vašim pochybnostem.
Jestli jsem to správně pochopil, tak při cestě blesku mrak - oddálený jímač - svod - zemnič - země - nosná konstrukce panelů se obáváte, že se na nosnou konstrukci přenese nějaké nepříjemně vysoké napětí.
Tak tomu ale není. Zemina není zrovna dobrý vodič, a pokud je zemnič hromosvodu dostatečně vzdálen od stojin té podpůrné konstrukce (aby nedošlo k přeskoku), tak se do nejbližší stojiny - přes její poměrně velký zemní odpor - dostane jen malá část bleskového proudu, který se už pak tou konstrukcí v pohodě rozvede do ostatních stojin, bez nějakých extrémních napěťových efektů.
RadekBeč:
Citace: Fuk Tomáš 09.12.2010, 00:18
Nějak nerozumím Vašim pochybnostem.
Jestli jsem to správně pochopil, tak při cestě blesku mrak - oddálený jímač - svod - zemnič - země - nosná konstrukce panelů se obáváte, že se na nosnou konstrukci přenese nějaké nepříjemně vysoké napětí.
Tak tomu ale není. Zemina není zrovna dobrý vodič, a pokud je zemnič hromosvodu dostatečně vzdálen od stojin té podpůrné konstrukce (aby nedošlo k přeskoku), tak se do nejbližší stojiny - přes její poměrně velký zemní odpor - dostane jen malá část bleskového proudu, který se už pak tou konstrukcí v pohodě rozvede do ostatních stojin, bez nějakých extrémních napěťových efektů.
Jestli se mýlím,tak jedině dobře. Ale jde o to,že konstrukce bývají od sebe vzdálené relativně málo. Např:4m. Takže 2m bývá tak střed mezi nimi. Myslíte tedy,že to je dostatečná vzdálenost, aby nedošlo k poškození panelů? (poklona) :)
Jan Alin:
Citace: Fuk Tomáš 09.12.2010, 00:18
Jestli jsem to správně pochopil, tak při cestě blesku mrak - oddálený jímač - svod - zemnič - země - nosná konstrukce panelů se obáváte, že se na nosnou konstrukci přenese nějaké nepříjemně vysoké napětí.
O nosnou konstrukci nejde, ta vydrží i přímý zásah. Při úderu blesku dojde ovšem k velkému rozdílu potenciálů mezi potenciálem konstrukce kde bude vlastně takřka potenciál místa úderu blesku a mezi potenciálem vlastních panelů a vodičů mezi nimi. Zemnič se v poli panelů oddálit zrovna moc nedá, je to jako kličkování mezi řádky brambor. Podobné jako to bylo u diskutovaného úmrtí po úderu blesku chlapa v chatě u stolu.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana