V čem je výhoda či nevýhoda soustavy TN-S ?
Roman P.:
Takže rozdělit soustavu z TN-C na TN-S (tedy TN-C-S) co nejdříve je to možné?
Ve větších provozech kde jsou potřeba vyšší průřezy vodičů/kabelů, by jste soustavu rozdělili už u hlavního rozvaděče a vývody z něj po-té v soustavě TN-S?
Potom můžeme narazit na problém, že se nevyrábí běžně třeba kabely 1-AYKY 4x240+120 (nepočítám 1-AYKY 5x120 - ty už dostupné jsou) nebo jím podobné. Ale je pravda, že je možné kabely nahradit samostatnými vodiči např. 1-YY či 1-AYY?
nebo
V případě většího zatížení použít rozvody v soustavě TN-C - zde zase narážíme na bezpečnost a ČSN 33 2000-5-54, kde je stejně potřeba přizemnit bod rozdělení stejným průřezem jako je vodič PEN (tedy již nestačí průřez 25mm2).
Z ekonomického hlediska mě vychází oboje +- nastejno . Takže já se kloním rozhodně k soustavě TN-S vždy a všude (pokud je to samozřejmě možné).
Lubomír Jindra:
Tak třeba ještě jiné hledisko, zjednodušeně:
Vodič PEN slouží jako silový (vede energii) a zároveň jako ochranný (připojený na kovové neživé části). Vodič PE slouží pouze jako ochranný, takže při normálním stavu jím buď neprotéká žádný proud, nebo jen velmi malý. Takže narozdíl od vodiče PEN nejsou spoje vodiče PE (v rozvaděčích, v odbočných krabicích, v zásuvkách) namáhané, takže je mnohonásobně menší pravděpodobnos t jejich poruchy.
Praxe:
Například při zapojování rozvaděčů a vodičů PE není třeba vytvářet žádné "rezervy" v podobě různě zkroucených či nakudrlinkovan ých vodičů, které kolikrát jen zbytečně zhoršují přehlednost a zabírají místo. Nebudou potřebné. Nikdy. Vodič PE se ve svorce nikdy nevypálí, protože trvale nepřenáší žádný výkon.
Rozmahel Vladimír:
Je třeba si taky uvědomit, že pokud by byla už od trafa vedena pouze síť TN-S, tak se u takové sítě musí provádět uzemnění vodiče PE ve vzdálenostech stejných jako u PEN. Rozdíl je ale v tom, že toto uzemnění nezlepší parametry vnitřní impedance sítě, ani úbytek napětí na vodiči N. V praxi takto vlastně vznikne síť TT, kdy impedance poruchové smyčky L-PE bude lepší než vnitřní impedance sítě L-N. Použití této sítě u hlavních rozvodů nn např. odběru s vlastní trafostanicí považuji za nesmysl. Výhoda by mohla být v tom, že se výrazně potlačí nectnost " nulování " a to je riziko zavlečení napětí po PE. To je ale princip sítě TT, která je dnes opovrhována.
Jaroslav Hasala:
Citace: Lubomír Jindra 08.06.2010, 18:17
Například při zapojování rozvaděčů a vodičů PE není třeba vytvářet žádné "rezervy" v podobě různě zkroucených či nakudrlinkovan ých vodičů, které kolikrát jen zbytečně zhoršují přehlednost a zabírají místo. Nebudou potřebné. Nikdy.
Ty "kudrlinky" mají i jiný význam, než jen jako rezerva. Zejména u vodičů silnějších průřezů, je někdy dost obtížné vůbec vodiče připojit "nakrátko". Např. v situaci (nijak vyjímečné), kdy je vývodka cca 10 cm nad svorkovnicí. Navíc, pokud se i třeba podaří vodiče připojit "nakrátko", přenášejí různá pnutí, vyvrací svorky apod. K nežádoucímu napružení vodičů může dojít i později, vlivem rozdílu teplot, vibrací, nějakého mechanického posunutí kabelu (nebo i rozvaděče) ... Prostě to není bez problémů, při montáži, ani při provozu.
Citace: Lubomír Jindra 08.06.2010, 18:17
Vodič PE se ve svorce nikdy nevypálí, protože trvale nepřenáší žádný výkon.
Vodič PE se vypálit může a poměrně jednoduše. Zejména v průmyslu, mohou přes PE téct poměrně velké proudy. Zejména v situacích, kdy je díky dobrému přizemnění impedance L - PE nižší než impedance L - N. Několikrát jsem už také viděl upálený PE v situacích, kdy někdo něco svařoval (elektrickou svářečkou) a nedal si pozor na to, kde má připojenou kostru ... ;)
Jirka Š. Svejkovský:
Ano svářeči jsou pro PE (i PEN) vodič velmi nebezpeční. Chytne se na kostru zařízení, kde jediná cesta zpět je kabel 2,5mm2 od motoru. Pak přes PE poteče 100A. Už jsme takto v neděli odpoledne sháněli kabel, abychom mohli stroj v pondělí ráno předat :)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana