Proč je oddelený obvod 400/230 V na sekundáre uzemnený?
Hynek Čermák:
Citace: Miroš Jan 07.04.2010, 20:29
TO: Hynek Čermák
„Jsou li řídící obvody atd.!
Takže já si to vykládám tak, že řídící obvody nemusejí být napájeny z transformátoru, ale lze použít zdroj DC. Nic víc a nic míň.
;)
Chce to dočíst celý ten článek č. 9.1.1.až do konce:
Tam kde jsou stejnosměrné řídící obvody získané ze střídavého napájení připojeny k ochrannému obvodu, musí být napájeny z odděleného vinutí transformátoru střídavého řídícího obvodu nebo jiným transformátore m řídícího obvodu. Spínané jednotky vybavené transformátory s oddělenými vinutími splňují tento požadavek.
Takže v podstatě musí být taky napájené z transformátoru .
Zdroj DC je prakticky vždy napájený střídavým napájením. Jiný zdroj DC si tedy ve stroji nedovedu představit a ještě sem se s ním ve strojích nesetkal (např baterie...). Je to tedy jen čistě teoretická možnost. :D
Martin Kurka:
Citace: Peter Svatý 03.04.2010, 18:44
Tento zdroj napája pomocné a regulačné obvody v rozvádzači, ale aj mimo neho. Jedná sa o strojovňu vzduchotechnik y. Neni to ochr. oddelením obvodu, pretože to má uzemnený jeden pól na sekundári transformátora . Ale čo to potom je, alebo inak položená otázka podla akej normy to je takto zapojené? Bohužial jediná techn. dokumentácia ktorá k tomu je, je schéma zapojenia rozvádzača, žiadna technická správa. Už sa v tom "plácam" dva dni a nepohol som sa z miesta.
#uft#
Vážený pane Svatý,
asi odpovím pozdě, ale pokud jste již o tomto nečetl zde na portále v dřívějších příspěvcích možná vám pomůže toto shrnutí:
U strojních zařízení je ochrana před nebezpečným dotykovým napětím jen jednou z řady ochran před úrazem pracovníka.
Vzhledem k tomu, že doposud ve valné většině se u strojů jednalo o pracovní úrazy v zaměstnaneckém poměru, jsou zkušenosti a rozbory příčin úrazů u strojních zařízení poměrně slušně popsány, sledovány, rizika vyhodnocována a příslušné normy jsou podle nich často obměňovány. Mezi strojní zařízení, dříve nazývané pracovní stroje se zahrnuje čím dál větší rozsah zařízení, takže nyní prakticky do normy pro strojní zařízení často připadne i ta vzduchotechnik a složitější než jeden ventilátor.
váš výrobce se řídil normou ČSN EN60204-1 ed2 a pro řídící obvody použil jednu z doporučovaných ochran proti neočekávanému spuštění zařízení při zemním spojení.
Mohl použít i jiný způsob, ale všechny ostatní jsou méně obvyklé, dražší na provedení a složitější na kontrolu.
Trochu ze široka musím poukázat na to, že riziko úrazem od nebezpečného dotykového napětí je sice u strojního zařízení nezanedbatelné, ale je při použití oddělovacího transformátoru mnohem mnohem nižší, než riziko úrazu od neočekávaného spuštění stroje.
Strojní zařízení se totiž vyznačují velkým množstvím kovových dílů, dobře vodivých a slušně, dobře i velmi dobře spojených se zemí. Prodřená pracovní izolace má mnohen větší šanci se dotknout dříve na zem, než přímo na tělo pracovníka. Není-li jedna strana řídícího obvodu ukostřena (ta správná s cívkami stykačl a relé) pak nejprve dojde k možnému samospuštění stroje. Pokud je řídící napětí ukostřeno, dojde s vysokou pravděpodobnos tí k dotyku řídícího napětí na kostru. Z hladiska úrazu el. proudem je větší nebezpečí než přímý dotyk od zavlečení nedovoleného dotykového napětí na neživé části stroje.
Pokud by řídící obvody stroje 230V byly napájené přímo ze sítě, pak při mizivých impedancích sítě v průmyslu v řádu zlomků ohmu se může po dobu vypínání pojistky objevit na neživé části stoje (a ta je všude kolem pracovníka, šance na dotyk je skoro jistota) až napětí vysoko přes 50V a nebezpečí úrazu je vysoké. Pracovníci se pohybují v průmyslu v prostředí, kterému se dříve říkalo nebezpečné vodivé okolí. Dotyk mají skoro všude.
Kdežto je-li řídící napětí odvozeno z transformátoru, je jeho vnitřní impedance v řádu desítek ohmu.
Nyní v případě zkratu řídícího napětí, pokud dodržíte impedanci 0.1 Ohm mezi PE svorkou a neživými částmi stroje (kryty, dvířka, páky, motory), objeví se při zkratu na krytu dotykové napětí
při napájení z trafa 230/230V s impedancí transformátoru 10 Ohm:
230* (0,1/10,1) = 2,27V ef (špičkový zkratový proud v řídícím obvodě 23A)
při napájení přímo ze sítě s impedancí 0,1 Ohm:
230* (0,1/0,2) = 115 V ef (špičkový zkratový proud v řídícím obvodě 1150A = svářečka)
Jsou tedy dva dobré důvody používání transformátoru v řídícím obvodě:
1) spolu s požadovaným spojením neživých částí 0,1 Ohm je zaručeně malé dotykové napětí na neživých částech stroje
2) malý zkratový proud nesvaří rozpínací kontakty například STOP tlačítek a koncových snímačů ( pokud přes ně prochází a zkrat na zem nastane mezi tlačítkem a stykačem)
Od ochrany zemněním nebo samočinným odpojením se ukostřování jedné strany řídícího napětí liší v tom, že ukostření smí být puze v jednom bodě, připojené přímo ze zdroje napětí (z jednoho vývodu trafa) přes rozpojitelnou svorku normou předepsanou značením "XB" na PE sběrnici stroje. Od zdroje řídícího napětí (např trafa) do XB v barvě řídícího napětí (např červené) Ze svorky XB na PE v barvě žlutozelené. Jedině na svorce XB se mohou potkat různé barvy vodičů řídících obvodů se žlutozeleným PE.
Při revizi a zkouškách se vodič PE ze svorky XB odpojí a měří se pak jednoduše izolační stavy řídících obvodů proti zemi.
Výhoda použití transformátoru přináší také nevýhody. Nezávisle na velikosti napětí řídícího obvodu je to požadavek na zaručené vypnutí při zkratu. Velké impedance zdroje vyžadují malé hodnoty pojistek, případně je nutné rozdělení řídícího obvodu na více jednotlivě jištěných větví. Je tu nebezpečí, že špatně odjištěné řídící vodiče vedené v souběhu se silovými při trvalém zkratu působí jako topné spirály, protaví nejen izolaci svoji, ale i izolaci silových vodičů ve žlabu nebo korýtku a nastane ohňostroj. V tomto se dělá často chyba jak v návrhu, tak v provozu - mnoho provozních elektrikářů dává trubičkové pojistky do řídících obvodů silnější než předepsané a tím vystavují spoustu lidí velkému riziku.
Druhá nevýhoda je při použití řídícího napětí 110 nebo 230V - je nutné navrhnout ochranu před nebezpečným dotykovým napětím stejně, jako by to bylo při soustavě TN-C (samozřejmě se zohledněním impedance transformátoru), ale i se zohledněním prostředí.
Při napájení řídících obvodů 230V z trafa je PELV označení zapojení, ne označení ochrany před dovoleným dotykovým napětím. Ta je vždy samočinným odpojením od zdrojem a podle toho se navrhuje i kontroluje. Zvýšená je prakticky pospojením neživých částí.
Zvýšit ochranu použitím proudového chrániče prakticky použít nelze. Použití neukostřeného řídícího napětí a hlídače izolace je jiná písnička.
Rozmahel Vladimír:
Citace: Rozmahel Vladimír 05.04.2010, 20:42
...Je tady na portále jeden znalec z pracovních strojů, už tady byl jmenován...
No to byla doba. ::) :D
Souhlasím s Vámi. Jen u toho příkladu napájení ze sítě si myslím, že počítat impedanci sítě na ovl.části 0,1 Ohmu je extrémní případ, protože by stroj musel být přímo v rozvodně TR 1000kVA. Pokud bychom tedy uvažovali reálnějších 0,5 Ohmu+0,1 po stroji, tak dotyk.napětí při zkratu takto počítané, klesne pod 50V.
Fuk Tomáš:
Citace: Martin Kurka 15.04.2010, 15:32
při napájení přímo ze sítě s impedancí 0,1 Ohm:
230* (0,1/0,2) = 115 V ef (špičkový zkratový proud v řídícím obvodě 1150A = svářečka)
Citace: Rozmahel Vladimír 16.04.2010, 07:46
Pokud bychom tedy uvažovali reálnějších 0,5 Ohmu+0,1 po stroji, tak dotyk.napětí při zkratu takto počítané, klesne pod 50V.
Ve svých výpočtech ovšem oba uvažujete nulovou impedanci vodiče PE.
V reálnějších podmínkách, např. RPE= 0,2 ohm, RL= 0,3 ohm (tzn. RL + RPE = 0,5 ohm) a Rkostra-PE= 0,1 ohm vyjde zase dotykové napětí Ukostra-zem = 115 V.
IM:
Citace: Rozmahel Vladimír 16.04.2010, 07:46
No to byla doba. ::) :D
Souhlasím s Vámi. Jen u toho příkladu napájení ze sítě si myslím, že počítat impedanci sítě na ovl.části 0,1 Ohmu je extrémní případ, protože by stroj musel být přímo v rozvodně TR 1000kVA.
Na hl. rozvaděči za tr. 630 kVA většinou naměřím 0,01 ohm, případně 0,00 ohm tj. pod rozsah přístroje (Fluke 1653).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana