Je schopný aktívny bleskozvod chrániť pri odpore uzemnovača 15 Ohm?
Radek Červený:
Citace: Rozmahel Vladimír 24.03.2010, 06:37
Myslím, že Francouzi asi umí i více, než pojídání žab. o:-)
Obávám se, že umí ještě tak stávkovat. A to je tak všechno z jejich dovedností ;D To vysvětluje i ty pulzary, ono je vlastně celkem jedno, jestli zaklínadlo finguje či nikoliv, kjdyž jsou tovární haly imrvére prázdné a dav s transparentem na ulici ;D
IM:
Citace: Radek Červený 24.03.2010, 07:40
Obávám se, že umí ještě tak stávkovat. A to je tak všechno z jejich dovedností
Concorde, Ariane, TGV, EdF, Don Perignon, 14.7.1789...? Aktivní hromosvody to ale neobhajuje.
Miroslav Macek:
Citace: dalo22 23.03.2010, 07:14
Pre revíznych technikov: budova s aktívnym bleskozvodom, s jedným zvodom; nameraný odpor 15 Ohm.
Okolie zastavané, betonové plochy ..... Aký záver: je /nie je/ schopné chrániť ....
Pozn: v STN 34 1391 čl.4.1 sa uvádza, že odpor má byť maximálne, nie musí byť.
#117#
Já bohužel nemám slovenskou STN 34 1391 ale předpokládám, že jde o překlad francouzské NF C 17-102.
Tam se uvádí požadovaný zemní odpor svodu max. do 10 ohmů. Taky si musíte dát pozor na spoustu dalších požadavků - např. zda stačí jeden svod nebo dva, z jakého mají být materiálu atd.
Josef Dolejšek:
Citace: Rozmahel Vladimír 24.03.2010, 06:37
V žádném případě nejsem zastánce aktivních hromosvodů, ale pochází z Francie, kde je tedy legálně montován? Myslím, že Francouzi asi umí i více, než pojídání žab. o:-)
Ono je také zajímavé, že ze všech na světě vyrobených tzv. Homeopatických léků se jich 90% spotřebuje ve Francii. Ale tím nechci Francii hanit, možná, že jenom my nejsme ještě tak vyspělí, abychom aktivní hromosvody a homeopatika pochopili.
Kamil Novák:
Citace: Josef Dolejšek 24.03.2010, 21:30
.... možná, že jenom my nejsme ještě tak vyspělí, abychom aktivní hromosvody a homeopatika pochopili.
Copak my, ale aktivní hromosvody nechápou ani samy blesky. ::)
Citace
Sledování na budovách chráněných jímači ESE
V Kuala Lumpuru, kde se mimo jiné nachází nejvyšší výšková budova světa (pozn. tento článek byl publikován v roce 2003) – Petronas Twin Towers (452 m) – byly v několika posledních letech na mnoha výškových budovách instalovány desítky těchto „aktivních„ hromosvodů.
Bylo zjištěno, že blesk do takto chráněné budovy poprvé udeřil s různou četností – někde za několik měsíců, jinde za několik málo let.
Hodně těchto budov postupně vykázalo i více zasažených míst během několika let sledování, což ukazovalo na selhání tohoto typu ochrany budov před přímým úderem blesku.
Každopádně v několika případech došlo i k tomu, že budovy byly zasaženy opakovaně i v rozmezí několika měsíců po instalaci ESE, přestože podle výpočtů měly být zasaženy pouze jednou nebo dvakrát.
Odhaduje se, že 80 % budov vyšších než 60 m bylo i po instalaci ESE zasaženo bleskem jednou za tři roky.
V Malajsii se využívá více než dvanáct různých modelů ESE.
Případy zásahů bleskem byly studovány i s využitím fotografií (fotografie před úderem a po něm). Zde uvádíme dva typické případy: budovu výšky 20 m s půdorysem 20 × 45 m a budovu výšky 110 m s půdorysem 20 × 40 m.
V obou případech došlo k poškození budovy úderem blesku.
Z výzkumu bylo zřejmé, že technika ESE je nespolehlivá, poněvadž nedokázala ochránit budovy před přímým úderem blesku mimo jímače.
zdroj: http://www_odbornecasopisy_cz/index.php?id_document=25378
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana