Proč u základového zemniče pro hromosvod mám procházet skrz izolaci dvakrát?
Rozmahel Vladimír:
Podle obrázku kol.Fuka, je vidět, že bleskový proud půjde svody objektu a bez propojení venkem, by šel do země pouze přes ty skryté spoje a mohl by se potulovat objektem. Pokud pomineme to, že od shora dolů se může bleskový proud dělit na dílčí, protože ta armatura svodů bude určitě konstrukčně spojena se spoustou vnitřních zařizovacích předmětů, tak první robustní místo směrem do země, budou právě ty klemy nad zemničem a tudíž se dá předpokládat, že i při rychlosti světla, zaberou jako jedny z prvních. Podle Vámi uvedených článků normy má být u skalnatého podloží v místě svodů u dodatečných zemničů proveden propoj. Je to přeci doslovné provedení. Jaké je podloží stavby?
Mlkar.martin:
Takže myslíte, že kdyby tam ty vnější spoje nebyly tak by to bylo špatně a blesk by se díky tomu potuloval objektem? Myslím tím, že kdyby ty spoje byly provedeny hned pod svislým železobetonem a nevycházeli by ven. Podloží neznám. Jde my ale obecně o to zda takto to musí být všude. Já bych to konkrétně propojil vše uvnitř budovy v železobetonu a nevycházel bych vůbec ven.
Jan Hájek:
Myslím, že se nám ta diskuze praktického provedení zemnící soustavy železobetonové ho objektu s hydroizolací dostala do vědeckého levelu, který původní nákres ani nenaznačuje.
Osobně, se přikláním k dvěma vysvětlením:
1/ Chyba, při měnění variant základů budovy, nebyl tento spoj vymazán.
2/ Počítání s lajdáctvím stavební firmy (pokud se vykašlou na spoje v desce, alespoň tento půjde zkontrolovat.
V poslední době se setkávám s zhloupnutím stavebních firem, které tvrdí nemožnost průchodu hydroizolací a občas přidají nějaké moudro o elektrotechnic e, které si přečetli v Blesku. Tak se vždy optám, co budou dělat se splašky, když tam nebude kanalizace.
Po tomto navedení, kdy společně zjistíme, že to možné je už většinou není problém.
Mlkar.martin:
Takže správně by to mohlo být dle ČSN EN 62305-3 obr. E.40c.
Je níže uvedené řešení obecně správné?
1. Budova je ze železobetonu s krz železobeton jsou protaženy ještě dodatečné dráty o pr. 10mm, tyto dráty jsou pomocí svorek spojeny s výztuhou.
3. Výztuha je všude přovařena.
4. Je proveden základový zemnič s krytím v betonu 50mm drát o pr. 10mm a je spojen ještě z kari sítí, která tvoří výztuhu podkladního betonu..
5. Skrz základový beton přes izolaci jsou provedeny vodotěsné průchodky do samotné železobetoné stavby.
Otázky?
1. Vzhledem k tomu, že by mělo být vše provařeno je nutný ještě drát o pr. 10mm?
2. Jsou potřeba u takto provedeného hromosvodu-zemniče (železobetoný skelet) zkušební svorky, např. dle ČSN EN 62305-3 obr. E.40c., legena bod č.8-vodič spojení mezi ocelovým armováním a zkušební svorkou. Znamená to, že bude na budově z vnější strany "vykukovat" zkušební svorka nebo krabice?
3. Je potřeba užít např. drátu pr. 10mm ještě dodatečně, ikdyž je vše se vším provařeno provede se to způsobem 10x10m (např. v podlaze budovy)?
4. Je skutečně potřeba úplně každičký spoj výztuhy provařit? Co když to projektant stavby nepovolí provaření po-té to znamená, že dle ČSN EN 62305-3 E.4.3.6 bude každičký spoj výztuhy spojen pomocí svorky nebo určeného vodiče. Nebo jsem to špatně pochopil a když nebude možné provaření bude využito vodiče o pr. 10mm a spojeny s větším počtem armovacích prutů?
5. U animace 07.1Uzemneni na stránkách www.kniska.eu není provedena žádná vodotěsná průchodka pro rozvaděče proč? - Že by to bylo provedeno na základě ČSN EN 62305-3 čl E.5.4.3.2 a věty Narušení vodotsné izolace nepředstavuje obecně žádný problém?
Lubomír Jindra:
Otázka číslo 6:
Kdo za mě udělá domácí úkol?
:D
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana