Proč u základového zemniče pro hromosvod mám procházet skrz izolaci dvakrát?
Mlkar.martin:
Nechme téma kolik spojení je realizováno stranou.
Dotaz je jednoduchý a to proč drát vyleze ze základového betonu vně budovu vystoupá cca 1,5m (stále vně budovu a beton) a zaleze zpět přez izolaci do železobetonu. Viz přiložený řez snad již přehledný.
Jan Hájek:
Chtělo by to rozhodně vidět více.
Zatímco armovací železa nad hydroizolací jsou použity pro vyrovnání potenciálu, jako zemnič slouží kari sítě a pásek v podkladovém betonu. Ideální je, pokud propoje těchto soustav jsou v rastru 5x5 m.
Chce to ale vidět nejenom zbytek projektu zemnící soustavy, ale i technickou zprávu k tomuto detailu.
Mlkar.martin:
Jak jsem napsal k tomuto detailu (viz. příloha) není v TZ žádná zmínka. Já bych se rád dopátral toho proč to takto je. Proč má smysl drátem vylézt ven a pak zpět. Není přeci jen lepší zůstat v betonu a nechodit s drátem "ven"? V TZ je napsáno že provedení zemniče bude v souladu ČSN EN 62 305-3 E.5.4.3.2 a E.5.4.3.5. Nikde v ČSN EN 62 305-x jsem nenašel jediný obrázek, který by toto (viz obrázek) řešil nebo navrhoval.
Miroslav Macek:
Jen bych chtěl podotknout, že tím svislým řezem (který neznám), jsem myslel řez základů svislou rovinou. Takovýto řez není k dispozici (na rozdíl od vodorovných řezů kterých je docela dost).
Není také jasné, zda drát pod přizdívkou pokračuje dál či nikoli.
Také by bylo dobré vědět, kde jak jsou udělány svody hromosvodu - resp. kde se nacházejí.
Zdeněk Skalka:
Tipnul bych to - viz předchozí příspěvek, že nebylo předem jasné rozmístění svodů (i když by měl být projekt na celý hromosvod), tak projektant vytáhl "pro jistotu" z betonu více připojovacích míst, jak pro vnější svody, tak pro případné připojení jiných uzemnění, např. přípojky nn atd., ale je to samozřejmě jen dohad.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana