Kam mám připojit svorku PE přep. ochran, když dům nemá ekvipotenciální sběrnici?
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 02.07.2009, 09:01
Napětí je vždy mezi dvěmi body, které máte na mysli v tomto případě?
Mezi svorkou zemniče a vzdálenou zemí.
Citace: Rozmahel Vladimír 02.07.2009, 09:01
Podle Vašich údajů se pak nabízí jednoduchá úprava proudu blesku. I = U/R. Proud blesku snížím horším uzemněním...
Ano, když si dosadíte U= 100 000 000 V (napětí mezi mrakem a zemí) a R=1 000 ohm (odpor ionizovaného bleskového kanálu mezi mrakem a zemí), tak dostanete I=100 000 A.
Když tam přidáte ještě 10 ohm zemního odporu, proud klesne na 99 010 A.
Pro účely posuzování napětí na vodivých částech vedoucích bleskový proud lze tedy považovat blesk za zdroj proudu (jehož velikost nemáte možnost prakticky ovlivnit).
Rozmahel Vladimír:
Citace: Fuk Tomáš 02.07.2009, 23:37
Pro účely posuzování napětí na vodivých částech vedoucích bleskový proud lze tedy považovat blesk za zdroj proudu (jehož velikost nemáte možnost prakticky ovlivnit).
Ano s tím souhlasím. Jinak si potom nelze vysvětlit to, že blesk udeří i do země, nebo vedle hromosvodu, nebo prostě do místa, kde není vyveden žádný zemnič. A přitom buší a buší. Tady asi Ohmův moc vhodný nebude.
Citace: Fuk Tomáš 02.07.2009, 23:37
...R=1 000 ohm (odpor ionizovaného bleskového kanálu mezi mrakem a zemí), tak dostanete I=100 000 A.
Ten jeden kiloohm je ale zpočítán zpětně z předpokladu nějaké hodnoty proudu. To myslím nelze brát jako normovou hodnotu.
Vladimír Brok:
Ano, je to přesně tak jak píše pan kolega Fuk. Náš "model" úderu blesku do jímací soustavy hromosvodu (např. dle obr. 2, viz citovaný článek) vychází z předpokladu, že se blesk chová jako impulzní zdroj proudu (např. 100 kA, 10/350us), který je připojen mezi jimací tyč hromosvodu a vzdálenou zem. Pak je zcela jedno, zda je uvažovaná hodnota přechodového zemního odporu 10 ohm a nebo třeba jenom 1 ohm. Obvodem pokaždé poteče proud o stejné vrcholové hodnotě 100 kA a úbytek napětí na přechodovém zemním odporu bude přímo úměrný jeho hodnotě
(100 kA x 10 ohm = 1000 kV a nebo 100 kA x 1 ohm = 100 kV). Z toho také jasně vyplývá, proč je důležité, aby přechodový zemní odpor byl co nejmenší.
Na tomto místě bych rád znovu zopakoval, že námi uváděný "model" je pouze jeden z možných a byl bych velice rád, kdyby někdo jiný přišel s nějakým lepším a jednodušším vysvětlením toho, co se při úderu blesku do jímací soustavy hromosvodu děje a jakými dalšími vodivými cestami mohou téci dílčí bleskové proudy.
Všem diskutujícím (poklona) za jejich názory a přeji pěkný den.
Brok, Ž. Brod.
Rozmahel Vladimír:
Chápu, že výpočet úbytku napětí na zemniči dle proudu je logický, ale je třeba uvažovat taky tak, že v okamžiku zásahu bleskem je na zemniči proti stejné vzdálené zemi plné napětí blesku.
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 03.07.2009, 09:45
je třeba uvažovat taky tak, že v okamžiku zásahu bleskem je na zemniči proti stejné vzdálené zemi plné napětí blesku.
V průběhu bleskového výboje je na zemniči, vztaženo vůči vzdálené zemi, napětí dané proudem bleskové vlny (např. těch 100 kA 10/350 mikrosekund) a impedancí zemniče vůči zemi (zjednodušeně např. těch 10 ohm), což dává v tomto (zjednodušeném) případě vrcholovou hodnotu 1 MV uváděný p. Brokem.
Příklad je samozřejmě silně zjednodušený. Zemnič má impedanci závislou na kmitočtu a na proudu, proto se používá termín rázový odpor, který je podílem vrcholové hodnoty napětí na zemniči a vrcholové hodnoty (bleskového) proudu zemničem.
Podle geometrie zemniče, vlastností zeminy a vrcholové hodnoty proudu může být rázový odpor několikrát vyšší i několikrát nižší, než zemní odpor naměřený běžnými přístroji.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana