Jak správně řešit ochranu kovových vložek komínů před úderem blesku?
Rozmahel Vladimír:
To máte pravdu, ale Vy uvažujete variantu příchodu přepětí ze sítě do objektu.
Já jsem měl na mysli přímý úder blesku do hromosvodu objektu.
http://www..../index.php?id_document=39025
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 14.06.2009, 08:12
To máte pravdu, ale Vy uvažujete variantu příchodu přepětí ze sítě do objektu.
Já jsem měl na mysli přímý úder blesku do hromosvodu objektu.
http://www..../index.php?id_document=39025
Nikoli, i já jsem měl na mysli přímý úder blesku do hromosvodu objektu.
(Jinak bych těžko mohl mluvit o tom, že 50% se svede do místních zemničů a 50% se odvede po síti. V případě příchodu přepětí po síti přijde 100% proudu po síti a těchto 100% se nakonec, tou či onou cestou, svede do místních zemničů).
Patrik Novy:
....mám ještě dotaz...a nekamenujte mně ))))))
Pokud mám na střeše hromosvod dle 341390 a namontuji tam klimatizační jednotku-mám ji připojit, nebo mohu použít novou normu a zhotovit oddálený jímač?Jak by to potom bylo revidováno?Dle ČSN341390 nebo nové 62305?
Fuk Tomáš:
Citace: Fuk Tomáš 14.06.2009, 10:20
Nikoli, i já jsem měl na mysli přímý úder blesku do hromosvodu objektu.
(Jinak bych těžko mohl mluvit o tom, že 50% se svede do místních zemničů a 50% se odvede po síti. V případě příchodu přepětí po síti přijde 100% proudu po síti a těchto 100% se nakonec, tou či onou cestou, svede do místních zemničů).
Zkusím to ještě napsat jinak. Ono takhle podávané po útržcích to není moc přehledné.
Taky by se hodila tabule s obrázky a schématy, a ukazovátko.
Mějme tedy objekt s hromosvodem, jehož zemnicí soustava hromosvodu je v objektu propojena s jeho zemnicí soustavou sítě. A do toho hromosvodu nám udeří blesk.
Objekt s izolovaným hromosvodem, a zemniči hromosvodu dostatečně oddálenými od objektu, je trochu jiný případ, který teď neřešíme.
V okamžiku vrcholu vlny bleskového proudu (např. 100 kA) teče do místních zemničů cca 50% toho proudu, a na zemním odporu (předpokládejme rázový odpor 5 ohm) se vytvoří potenciál 250 kV proti vzdálené zemi.
Tento vysoký potenciál bude nejen na svorkách zemničů (a HOP), ale také v okolí zemničů, a skrze základy a konstrukci objektu i po vodivých uzemněných/pospojovaných sítích se šíří i do objektu. Úkolem ochrany v objektu je pak uvést pokud možno celý objekt na tento potenciál. Dá se to přirovnat k situaci ptáka sedícího na vedení vn.
Pokud má objekt velkoplošný základový zemnič, bude rozložení potenciálu "pod objektem" poměrně rovnoměrné. Pokud má jednotlivé zemnicí tyče, bude to rozložení silně nerovnoměrné - kolem tyčí se vytvoří ostrovy vysokého potenciálu, prokládané mezerami s potenciálem nižším, což může být zdrojem dalších problémů - to teď ale neřešíme.
Do objektu vstupují různé sítě, které jsou na svém vzdáleném konci nebo po trase, více či méně, také přizemněny. Příchozí kovové trubky jsou pospojovány s místními zemniči, takže pomohou část bleskového proudu odvést do vzdálené země. A teď tedy k té síti.
Do objektu přichází 3L+PEN. Ty jsou také vzdáleně uzemněny (z pohledu desítek a stovek kV bleskové vlny můžeme nějakých 230V zanedbat).
Místním pospojováním snadno "přepereme" PEN, a uvedeme ho rovněž na ten potenciál 250 kV. (Díky skin efektu a indukčnosti má přívodní vodič PEN docela slušný rázový odpor.) Tím ale vznikne velký potenciálový rozdíl mezi příchozími fázovými vodiči (udržovanými vzdálenou trafačkou prakticky na potenciálu vzdálené země, tj. 0) a tím PEN na vstupu do objektu. A tady nastupují právě ty svodiče instalované mezi PEN a L, aby ten potenciálový rozdíl (250 kV) srovnaly k nule, tzn. abychom "přeprali" i ty fázové vodiče - jinak by to někde (nejspíše v HDS) prohořelo obloukem.
Těch druhých 50% bleskového proudu tedy pošleme po všech 4 drátech do trafačky, ať si tam s nimi nějak poradí. Kdybychom neměli instalovány svodiče, poslali bychom tam ten proud také, ale nerovnoměrněji rozložený mezi ty 4 vodiče a s doprovodem pekelných efektů v HDS.
Je tedy dobře, když ten svodič tř. I. (B) je instalován už v HDS před centrálním chráničem, aby ani vybavení chrániče jeho funkci neohrožovalo.
Úkolem dalších svodičů v instalaci (tř. II., III. resp. C,D) pak je, aby se napěťová vlna - šířená do objektu ochranným vodičem a také od základů stavební konstrukcí - šířila souběžně i vodiči L(+N), tj. aby mezi nimi a PE nevznikl nebezpečně vysoký potenciálový rozdíl.
A teď ještě pro úplnost - případ objektu s (od objektu) izolovaným hromosvodem se liší jen v tom, že úroveň potenciálu, který se dostane na zemniče objektu, je mnohem nižší, takže se bude jednat o mnohem menší proudy šířené do sítě.
Při příchodu přepětí po síti se pak případy pospojovaného a izolovaného hromosvodu od sebe principiálně neliší.
Fuk Tomáš:
Citace: Patrik Novy 14.06.2009, 12:06
....mám ještě dotaz...a nekamenujte mě ))))))
Pokud mám na střeše hromosvod dle 341390 a namontuji tam klimatizační jednotku - mám ji připojit, nebo mohu použít novou normu a zhotovit oddálený jímač? Jak by to potom bylo revidováno? Dle ČSN341390 nebo nové 62305?
To by mě také velice zajímalo, jak se normy dívají na takovýto kombinovaný přístup.
Že by odpověď znal kolega Hájek?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana