Jak správně řešit ochranu kovových vložek komínů před úderem blesku?
Fuk Tomáš:
Citace: XL 12.06.2009, 22:17
Tak ještě pro zajímavost, kam se navrhované řešení vyvinulo od roku 2002:
http://elektrika.cz/data/clanky/jspkv021024
No, ono se nedá říct, že se tak vyvinulo od roku 2002. To řešení publikované 2002 bylo založené na ČSN 341390, která tu je už někdy od padesátých let min. století, takže korektnější je říci, že se takto vyvinulo za 50 let.
Je na tom krásně vidět, jak se nejen zlepšilo naše poznání chování blesků, ale také společenské priority. Nelze říci, že jedna norma byla dobře a druhá špatně.
Stará norma kladla důraz především na ochranu majetku před požárem - kde co se spojovalo s hromosvodem, aby nedocházelo k přeskokům (při nichž hzrozí zapálení), ale zavlečení nebezpečného potenciálu dovnitř budovy se až tak moc neřešilo - před požárem byli lidi chráněni a před úrazem nebezpečným napětím se měli chránit sami, vzdálením se od kovových předmětů.
Cituji z knihy Řihánek, Postránecký: Bouřky a ochrana před bleskem: "Buďte uvnitř budovy, kde je sucho, raději dále od kamen a jiných kovových předmětů"
Oproti tomu dnes se klade větší důraz i na ochranu před (životu) nebezpečným napětím (i pro lidi, kteří nedbají na rady a přemýšlejí kolenem), což vede k uzemňování kovových předmětů nikoli přes hromosvodnou soustavu, ale samostatným vedením.
Rozmahel Vladimír:
Citace: Fuk Tomáš 12.06.2009, 21:46
Na zemním odporu sítě se naopak v čele a vrcholu bleskové vlny projeví indukčnost vedení a skin efekt, v důsledku čehož se vzdálené zemniče sítě prakticky neuplatní (v té nejnebezpečněj ší fázi výboje).
To je zajímavá myšlenka. Není tím ale trochu popírán vykládaný princip významu svodičů přepětí při rozdělení bleskového proudu? Udává se že 50% jde do země a 50% vezme síť prostřednictví m svodičů. Ono je to celé trochu ve fázi úvah, protože při vypnutém FI v RD, což při bouři je celkem běžné, tato " pomoc " sítě odpadne automaticky.
Patrik Novy:
Takových znalců jako je pan Fuk by mělo jezdit školit víc....
Mně školili jiní znalci v 90 letech-všechno pospojovat na střeše.
Pak se začalo od toho ustupovat s tím , že komínky jsou uzemněné většinou na menším zemním odporu a přitahují blesky více.
Dnes je nová norma...a ta už rovnou říká nespojovat, ale dát do ochranného prostoru.
Vďaka (lehni, robote!) pane Fuk...máte to zmáknutý...
Miroslav Macek:
Ten případ s kovovou vložkou komínu nemá žádné dobré řešení. I když se použije oddálený hromosvod, nebyl bych jako obyvatel takovéhoto domu při bouřce moc klidný.
Patrně by to měli vyřešit konstruktéři té kovové vložky - je-li souvisle vodivá po celé délce, je to dost nebezpečné.
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 13.06.2009, 16:48
To je zajímavá myšlenka. Není tím ale trochu popírán vykládaný princip významu svodičů přepětí při rozdělení bleskového proudu? Udává se že 50% jde do země a 50% vezme síť prostřednictví m svodičů. Ono je to celé trochu ve fázi úvah, protože při vypnutém FI v RD, což při bouři je celkem běžné, tato " pomoc " sítě odpadne automaticky.
Význam svodičů to vůbec nesnižuje. Smysl svodiče přece je, přidržet fázové vodiče (příp. i N v síti TNS) na prakticky stejném potenciálu, jako má PE. Těch Vámi zmiňovaných 50% odvedených sítí se rozdělí, vďaka (lehni, robote!) svodičům tř.I (B), mezi všechny 4 přívody (3L+PEN), a těch druhých 50% se svede do země místními zemniči hromosvodné soustavy a elektroinstala ce. (Někdy se též uvádějí trochu jiné poměry než 50/50).
Pokud je ten svodič třídy I. (B) instalován v HDS, ještě před centrálním chráničem (jak je také doporučováno), tak svou práci odvede i při vypadlém chrániči. Vnitřní instalaci a spotřebiče v budově pak chrání svodiče třídy II. a III. (resp. C a D), pokud ovšem jsou instalovány.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana