Jak správně řešit ochranu kovových vložek komínů před úderem blesku?
ALCR:
Jak správně technicky řešit a revidovat ochranu kovových vložek komínů před úderem blesku?
(v mém příspěvku je více podotázek, ale vše to je na jedno téma a to kovové vložky komínů, omlouvám se za značný objem textu atd. moc doufám, že tato diskuze bude akceptována a připuštěna, myslím si, že bude zajímavá a přínosná, Thx.
--------------------------------------------------
Na úvod shrnutí jak to má být asi správně
Provozovatel při revizi předloží dokumentaci správného a skutečného provedení od autorizované osoby v projektování ochrany před bleskem, tudíž revizák nemusí nic řešit, při revizi se jen ověří, jestli to je tak jak dokumentace uvádí, ostatní je na bedrech autorizované osoby, která dokumentaci vyhotovila (zapomeňme, to je utopie).
Správné technické provedení
1. varianta
Kovová vložka komínu je v ochranném poli oddáleného či izolovaného jímače s dostatečnou vzdáleností oddálení, nejnižší bod kovové vložky komína je propojen nejkratší možnou cestou na hlavní svorkovnici ekvipotenciáln ího pospojování objektu vodičem min. CY 6mm2, AL 16mm2, FeZn 50mm2, já bych to osobně viděl nejlépe lanem CYA 10-16mm2.
2. varianta
Vršek kovové vložky komínu se spojí s jímací soustavou a spodní část se propojí s uzemněním budovy vodičem Cu 50mm2, AL 50mm2, FeZn 50mm2, ...
(s těmi min. průřezy si nejsem 100% jistý)
(a opět zapomeňme, kominíci to bez rozmyslu a konzultace s projektantem či alespoň revizákem ochrany před bleskem udělají sami a tím totálně zprasí na střeše situaci s ohledem na úder blesku, že by na to měli mít projekt a po dokončení nechat provést výchozí revizi na změny ve vztahu k ochraně před bleskem je ani nenapadne, a revizáci se u toho po x letech při pravidelné revizi mohou tak akorát rozčilovat)
-----------------------------------------------------
V reálu jsou dodatečně instalované kovové komínové vložky a jejích vyústění prakticky neřešitelný problém, stačí si vyrazit na procházku městem a koukat, co páni kominíci vytvořili za příšernosti, ono komíny projektanti v ochraně před bleskem nikdy moc neřešili (spíše vůbec), hodně komínů vyčnívá z ohraného pole jímací soustavy, nebo jsou dokonce úplně na hřebeni a lano jímací soustavy vede jen pod nimi a, teď je kominíci navíc opatřují kovovým vyvložkováním a vyústěním (wall).
V reálu se kovové vyvložkování komínů prostě neřeší. Když je hodně velké štěstí, jsou v ochranném poli, když jsou blízko jímacího vedení, tak je kominíci občas propojí na jímací soustavu, ale ani v jednom případě není nikdy spodní část vložky uzemněna, což je samozřejmě špatně.
Vezmu jeden příklad, komíny které jsou cca v půlce mezi hřebenem a krajem střechy a které svou výškou dosahují takřka vrcholu hřebene (viz. foto č. 1) a domnívám se, že již nejsou v ochranném poli hřebenové soustavy (když je dokumentace tak je jen v půdoryse a to je pro posuzování, zda jsou komíny v ochranném poli jímací soustavy, úplně k ničemu, takže při revizi to je čistě jen na odhadu), navíc jsou dodatečně opatřeny kovovým vyvložkováním a jejich vyústěním. Dále uvádím možná hypotetická řešení:
- na hřebeni osadit tyčové jímače značné výšky, aby se komíny schovaly pod ochranný úhel (nedokážu si představit na střeše proti každému komínu 2-4m? jímací tyč).
- opatřit komíny pomocnými jímači s dostatečnou vzdáleností od kovových vložek (jenže svody jsou jen na jedné straně objektu, takže na druhé straně není kam tyto pomocné jímače připojit, protože vedení od nich by šlo vzhůru k hřebenovému vedení a to je špatně).
- kovové vložky jsou ukončeny v bytech a jsou zaústěny do kotle. Ten je nejen přes zásuvku 230V propojen s elektroinstala cí, ale přes kovové potrubí plynu i s rozvodem plynu v objektu (do bytů dodatečně bez kompletní rekonstrukce objektu vodiče hlavního pospojování z ekvipotenciáln í svorkovnice těžko někdo dostane, při montáži vložky "dodatečně už těžko" by se dalo připojit na konec vložky v bytě lano CYA 10-16mm2 a to spustit nevyužitým zbytkem stávající komínové dutiny do suterénu do čistících dvířek komínů, zde ale nastane problém, že stávající budovy nemají ekvipotenciáln í svorkovnici potažmo přívod k zemniči, takže buď by se tyto vodiče musely připojit jen na přívod PEN z přípojkové skříně, nebo by se musel zhotovit přívod k zemniči, opět to je v reálu těžko proveditelné).
-----------------------------------------------------
Jak správně a reálně tuto problematiku řešit?
Jak řešíte tuto problematiku v revizních zprávách? Když ochrana kovových vložek potažmo samotných komínů není řešena, nebo je jen poloviční např. na střeše je vložka připojena k jímacímu vedení, ale dole již není připojena k zemniči a ani tam žádný není, ke kterému by to šlo. Píšete v těchto případech "soustava ochrany před bleskem není schopna provozu"?
Viděli jste u novostaveb např. rodinného domu, že by byl neprojektován a proveden přívod od základového zemniče např. FeZn 50mm2 k vyvložkování komínu kotle, krbu, atd.?
Jen tak ze zvědavosti jsem odpojil u objektu s připojenými vložkami (viz. foto č. 3 a 4) oba zemniče a změřil odpor jímací soustavy. Na jímací soustavu jsou připojeny jen tyto 4ks vložek, anténa a nic podobného není připojeno, takže ten odpor je měřen jen přes ty komínové vložky, naměřeno cca1Ω, takže kdyby udeřil do tohoto objektu blesk, šla by zřejmě hlavní a značná část bleskového proudu přes tyto kovové komínové vložky přes kotel do rozvodů plynu a přes zásuvku do elektroinstala ce. Dokáže někdo odhadnout, co by to nadělalo za paseku?
Neznáte nějakou knížku, příručku a pod. kde by byla tato problematika řešena?
#116#
Jan Hájek:
Nejen, že pokládáte spoustu otázek, ale zároveň si většinu z nich hned správně zodpovídáte. ;)
Připojení vložky komínu jsem osobně takto pojmenované nikde kromě svých článků , materiálů firmy DEHN + SÖHNE a TNI 34 190 neviděl, alespoň si to nedokážu vybavit.
O slepý svod se přitom jednalo vždy a bylo to porušením jakékoliv normy za posledních 50 let. A je zajímavé, že je to i v rozporu s předpisy z roku 1797 ::) J. A. H. Reimarus Ausführliche Vorschriften zur Blitz-Ableitung an allerley Gebäuden
U neplatné ČSN 34 1390 se jedná o porušení článků : 47, 53, 75, článek 111- izolace s výpočtem dostatečné vzdálenosti dle článku 112, a v podstatě i článku 152. (norm)
Takže nevyhovující a život ohrožující nejen dnes, ale i v historii.
To vedení , ,do kopce,, není dle současných norem při rozdílu cca 1 m zas tak velký problém, ale já osobně bych to nedělal.
U komínů je na oddálený hromosvod třeba využít materiály s vyšší rezistencí např. Nerez či pozink. I v tomto případě bych raději volil častější výměnu AL JT, ukotvení Pozink tyče vyjde totiž o dost dráž než té AL.
Fuk Tomáš:
Citace: Jan Hájek 07.06.2009, 22:01
...A je zajímavé, že je to i v rozporu s předpisy z roku 1797 ::) J. A. H. Reimarus Ausführliche Vorschriften zur Blitz-Ableitung an allerley Gebäuden
To bude ještě starší, z r. 1797 je 3. vydání!
Rozmahel Vladimír:
Osobně si myslím, že nejlepší variantou by bylo, kdyby se poslední část vložky / např.2-3m / prováděla z trvanlivého UV odolného izolantu.
Jaroslav Ratiborský:
Návrh pana Rozmahela se zdá ideální teď jde o to zda je prakticky realizovatelný .
Spíše by bylo vhodnější zjistit,jak se tyto konkrétní případy řeší zejména u starších objektů v jiných zemích a nejen EU ,abychom nediskutovali o něčem,co je možná někde dávno vyřešeno.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana