Jak správně provést uzemnění hromosvodu?
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 10.06.2009, 15:31
Tipnul bych si, že literaturu, z které jsem vložil úryvek asi nemáte - v této kapitole se řeší jiné věci, ale to není podstatné.
Bývá zvykem uvést pramen, ze kterého zveřejňujete citaci. To je zvláště důležité, pokud uvedete z kontextu vytržený kousek.
Jestliže je v tom zveřejněném útržku věta - cituji "Z toho vyplývá, že paralelním spojováním trubkových elektrod není možné zamezit nebezpečná kroková napětí.",
tak se v té kapitole asi tyto věci řeší, ne že ne.
Citace: Miroslav Macek 10.06.2009, 15:31
Uvažujme 3 případy:
a) Dvě tyče vzdálené 2m
b) Dvě tyče vzdálené 10m
c) Jediná tyč
V případě c) 1-tyče máte samozřejmě pravdu - pokud tato jediná tyč povede dvojnásobný proud, krokové napětí kolem tyče bude určitě vyšší.
Ne, já porovnávám stále situace se dvěma tyčemi,
a) blízko sebe
b) vzdálené od sebe tak, že se každá z nich chová jako osamocená (Vašimi slovy - vzájemně se neovlivňují).
Proto v prvním přiblížení teče v případě a) i b) každou z tyčí polovina celkového bleskového proudu.
(ve skutečnosti - v případě b) - bude proud rozdělen nerovnoměrně, bližší tyčí poteče o něco více proudu). Ale uvažujme pro jednoduchost, že to bude v obou případech polovina.
To "vzájemné ovlivňování" dvou zemnicích tyčí se projeví právě v tom, že na spojnici těch tyčí se gradient potenciálu zmenší, když se ty tyče k sobě přiblíží.
Nakreslím obrázek, ze kterého snad pochopíte, v čem se mýlíte.
Ukazuje (principiálně, nekamenujte mě kvůli přesným hodnotám) průběh potenciálu v maximu bleskové vlny, podél spojnice těch dvou zemnicích tyčí. Vyplývá z něj, že kráčet mezi tyčemi po spojnici těch dvou tyčí je, z hlediska krokového napětí, bezpečnější při dvoumetrové rozteči, tj. opak toho co tvrdíte. Nebezpečné je ukročit stranou. Zatímco u tyčí vzdálených 10m se vytvoří dva samostatné nebezpečné ostrůvky, u dvoumetrové rozteče se tyto ostrůvky slijí do jednoho oválu.
P.S. Možná Vás zajme, že jsem zakreslil u dvoumetrové rozteče vrchol napětí jen o 5% vyšší, než u desetimetrové, když jsme se nakonec shodli, že (statický) zemní odpor bude větší o cca 14%. Je to tím, že v oblasti čela a vrcholu bleskové vlny se projeví indukčnost spoje tyčí a skin efekt, což efektivně zvýší impedanci zemniče s desetimetrovou roztečí tyčí.
xl:
Citace: Jan Hájek 07.06.2009, 13:14
Podle Vašeho popisu se domnívám, že se jedná o hromosvod v předválečném provedení.
Máte dvě možnosti, buď to co tam máte opravit, ale abych pravdu řekl tak nevím podle čeho, nejstarší pojednání o hromosvodech na našem území mám z roku 1941 a tomu to také neodpovídá, nebo, jak navrhujete, provést částečné vylepšení, které také nebude odpovídat ať již současným, tak minulým normám.
Pro odpověď na Vaši otázku využiji tedy historické prameny:
1/ alespoň 2 m
2/ ve stejné jako bude jejich vršek, tedy min. 0,5 až 0,8 m
3/ asfaltovým nátěrem, nebo aktivním odháněním toho kdo ho chce poškodit
4/ stačí
To co tam, ale takto pracně uděláte stejně nebude hromosvod, pouze uzemněná tyč jedním svodem a vám se může stát to co v Jizerkách, protože budete mít v objektu víc oddělených potenciálů.
Moje doporučení je: raději vše předělat, pokud tedy i zbytek objektu není v odpovídajícím předválečném stavu.
Pokud chcete zjistit, co je to hromosvod, tak se mrkněte sem: www.kniSka.eu
A co na to jít od lesa. Na tyč dát nějakou pidianténu (wifi) a pak se zařídit podle ČSN EN 60728-11 a uzemnění provést jako uzemnění antény na budově , která nemusí mít hromosvod podle normy na hromosvody. Pak by to normě možná odpovídat mohlo i s tím jedním svodem ne?
No nic to jen tak pro zasmání...
Fuk Tomáš:
Takže si dovolím malé shrnutí na závěr: jak jsme si ukázali, jednoduché pravidlo "natloukat zemnicí tyče ve vzdálenosti rovné jejich délce" je velice rozumné - dávat je od sebe dál nemá praktický přínos, a dávat je blíž by zhoršovalo zemní odpor.
To je samozřejmě pravidlo obecné, a podle specifických místních podmínek se může konkrétní realizace od tohoto pravidla odchýlit. Pokud si dotyčný uvědomí, jaké to má důsledky, a zohlední je.
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 10.06.2009, 16:31
......... já porovnávám stále situace se dvěma tyčemi,
a) blízko sebe
b) vzdálené od sebe tak, že se každá z nich chová jako osamocená (Vašimi slovy - vzájemně se neovlivňují).
Proto v prvním přiblížení teče v případě a) i b) každou z tyčí polovina celkového bleskového proudu.
(ve skutečnosti - v případě b) - bude proud rozdělen nerovnoměrně, bližší tyčí poteče o něco více proudu). Ale uvažujme pro jednoduchost, že to bude v obou případech polovina.
To "vzájemné ovlivňování" dvou zemnicích tyčí se projeví právě v tom, že na spojnici těch tyčí se gradient potenciálu zmenší, když se ty tyče k sobě přiblíží.
Nakreslím obrázek, ze kterého snad pochopíte, v čem se mýlíte.
Ukazuje (principiálně, nekamenujte mě kvůli přesným hodnotám) průběh potenciálu v maximu bleskové vlny, podél spojnice těch dvou zemnicích tyčí. Vyplývá z něj, že kráčet mezi tyčemi po spojnici těch dvou tyčí je, z hlediska krokového napětí, bezpečnější při dvoumetrové rozteči, tj. opak toho co tvrdíte. Nebezpečné je ukročit stranou. Zatímco u tyčí vzdálených 10m se vytvoří dva samostatné nebezpečné ostrůvky, u dvoumetrové rozteče se tyto ostrůvky slijí do jednoho oválu.
P.S. Možná vás zajme, že jsem zakreslil u dvoumetrové rozteče vrchol napětí jen o 5% vyšší, než u desetimetrové, když jsme se nakonec shodli, že (statický) zemní odpor bude větší o cca 14%. Je to tím, že v oblasti čela a vrcholu bleskové vlny se projeví indukčnost spoje tyčí a skin efekt, což efektivně zvýší impedanci zemniče s desetimetrovou roztečí tyčí.
Ten obrázek, kterým jste doplnil váš text, je zajímavý, ale neodpovídá tomu mému původnímu obrázku, který jsem vložil já (viz výše) - jde zejména o prostor mezi tyčemi.
Obrázek, který jsem vložil já, pochází z knihy "Zemění a bezpečnost", vydané v roce 1964 Československo u akademií věd.
Nevím odkud pochází ten váš obrázek.
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 11.06.2009, 09:42
Ten obrázek, kterým jste doplnil váš text, je zajímavý, ale neodpovídá tomu mému původnímu obrázku, který jsem vložil já (viz výše) - jde zejména o prostor mezi tyčemi.
Ano, a je na místě probrat, čím se obrázky liší.
Za prvé se liší polaritou vloženého napětí a hodnotou referenčního potenciálu - nejjednodušší je obrátit si jeden z nich (navrhuji, ten od vás) vzhůru nohama, aby na zemnicích tyčích byly vrcholy.
Za druhé se liší tím, že v obrázku od vás jsou vrcholy špičaté, zatímco na mém grafu jsou zaoblené. To je vliv 0,5m zeminy nad vrcholy zemničů, která to trochu vyhladí.
A za třetí - u obrázku od vás je při blízkých zemnicích tyčích sedlo hlubší, než při vzdálenějších. Proč tomu tak je?
Jeden rozdíl je v geometrii - tyče s větším rozestupem jsou v řadě, zatímco tyče s malým rozestupem jsou do trojúhelníka. To ale myslím není až tak podstatné, jak vyplyne z dalšího.
Podstatnější je to, že tato dvě porovnávaná měření byla provedena za zřetelně různých podmínek, v různých místech. To je vidět na první pohled na tom, že měření s blízkými tyčemi je velmi pěkně symetrické (bylo tedy děláno v zemině s malou nehomogenitou), zatímco měření se vzdálenějšími tyčemi v řadě vykazuje určitou stranovou nesymetrii. Bylo tedy měřeno jinde.
Na druhý pohled je vidět, že u blízkých zemničů do trojúhelníka je pokles potenciálu se vzdáleností od zemniče mnohem prudší, než u vzdálených zemničů v řadě. V prvém případě klesne na polovinu ve vzdálenosti cca 0,4m, zatímco ve druhém případě ve vzdálenosti cca 1m (podobně jako na mém grafu). Dovolím si tedy odhadnout, že v případě blízkých zemničů do trojúhelníka měla zemina cca 2-3x větší vodivost. (Nevím, zda byly použité zemnicí trubky stejného průměru a délky, takže nemohu odhadnout vliv tohoto faktoru - jádro toho rozdílu může ležet i zde). Z toho pak vyplývá o něco větší hloubka sedla - kdyby byly podmínky měření stejné, bylo by sedlo u blízkých zemničů výrazně mělčí než u vzdálených. A pokud by se tyče dostatečně přiblížily, sedlo by úplně zaniklo - jak dá i selský rozum.
vás nepochybně napadne argument, že ten prudší spád je způsoben právě blízkostí další zemnicí tyče. Tento argument ale neobstojí, protože ze symetrie vrcholů je zřejmé, že v těsné blízkosti zemnicí tyče se vliv sousední tyče zřetelně neprojeví - vrchol má stejný tvar směrem k sousední tyči i směrem od zemnicí soustavy ven.
P.S. Vámi zmiňovanou knihu skutečně nemám. Pokud byste z té kapitoly okopíroval i část detailně definující podmínky obou měření, nemuseli bychom hádat, v čem tkví rozdíl.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana