Jak správně provést uzemnění hromosvodu?
Fuk Tomáš:
P.P.S.
A ještě jeden zřetelný rozdíl mezi mým grafem, a grafem od p. Macka.
Na grafu od p. Macka jsou všechny vrcholy křivek stejně vysoké - zřejmě tedy nebyl zohledněn vliv impedance propojovacího vedení mezi tyčemi (měřeno zřejmě stejnosměrně, anebo 220V/50 Hz), který se u bleskové vlny projeví nestejnou výší vrcholů.
Radim Strycharski:
Vmísím se do vaší zajímavé debaty. Co si myslíte o důvodech nevhodnosti používání zemnících desek? Všeobecně se uvádí, že jejich používání není vhodné, ale o důvodech se nikdo moc nerozepisuje (vyjma toho, že jde o plýtvání materiálem). Já si představuju, že zemnící deska je něco jako řada zemnících tyčí nahuštěných vedle sebe se všemi důsledky. Ptám se proto, jestli deska není vhodná z nějakého principu pro svedení bleskového proudu (protože tyče se naopak velmi preferují) anebo jestli nevýhoda spočívá pouze v oné hromadě materiálu. ::)
Jan Hájek:
Hlavním argumentem byla vždy větší potřeba materiálu a malý rozdíl vůči tyči nebo pásku.
Pokud odcituji z knihy Ladislav V.Říhánek Hromosvody 1962 :
.......
Zemní desky se kladou do měkkých půd, avšak nemá se jich používat, protože málo přispívají k rozptylu blesku v zemi a výkop pro ně je mnohem dražší než pro páskový nebo drátový zemnič nebo zemní tyč.
...
Miroslav Macek:
Pásek FeZn to je taková zemnící deska, rozřezaná na kousky. Výhodou je, že má větší povrch (při stejném množství materiálu) a lze ho klást do trasy společně s kabely. Proto velké souvislé zemnící desky nenacházejí v podstatě uplatnění.
Tyč má proti pásku výhodu v tom, že je uložena hloubějí v zemi, která v zimě nezamrzá a je také obvykle vlhčí a vodivější.
U zemnění hromosvodu je výhodný tyčovitý tvar zemní elektrody, protože podporuje jiskrový a výbojový charakter odtoku proudu ze zemniče - to vede k podstatnému snížení dynamického přechodového odporu.
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 11.06.2009, 11:25
Ano, a je na místě probrat, čím se obrázky liší.
...........
P.S. Vámi zmiňovanou knihu skutečně nemám. Pokud byste z té kapitoly okopíroval i část detailně definující podmínky obou měření, nemuseli bychom hádat, v čem tkví rozdíl.
Diskuse začala otázkou laika, zda má umístit 2 zemnící tyče (délky 2m) 5m od sebe. Já jsem mu na odpověděl, že by bylo dobré umístit je s roztečí cca 10m a hned nato se strhla hádka mezi odborníky, zda by to nemělo být třeba jen 2m.
To mě na této diskusi baví, proto sem chodím.
Jádro mé argumentace tkví v tom, že rozteč 2m s maximem uprostřed je velmi blízká hodnotě lidského kroku. Proto (i s ohledem na obrázek, který jsem zde vložil) nepovažujte prosím mé závěry za obecně platné, jsou platné právě a jen pro tyče dlouhé 2m, protože u tyče dlouhé 10m je již rozteč velikosti=10m OK (neboť člověk nedělá kroky dlouhé 10:2=5m).
Ten graf z literatury, co jsem zde vložil, pochází z nějakého měření, které provedli výzkumníci někdy v 30.letech minulého století, já neznám všechny podmínky měření, to v knize popsáno není.
Zrovna tak nevím, jak jste postupoval při kreslení svého grafu Vy, proč vám v inkriminované oblasti vyšel jen tak malý oblouček (na rozdíl od grafu v literatuře), zda jste to počítal, nebo vám jen tak sklouzla ruka.
Myslím, že se dále už asi nepohneme, takže bychom se mohli dohodnout jako na trhu:
já ustoupím od 10ti metrů a Vy zase od 2 metrů - a sejdeme se někde uprostřed, tak zhruba někde kolem 5ti metrů, tak jak to původně chtěl p.Rychlý.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana