Jak správně provést uzemnění hromosvodu?
Rozmahel Vladimír:
Nevím k jakému případu se vztahují Vaše obrázky, ale vzhledem k tomu, že v grafu je max.230V, bych hádal, že se jedná o uzemněnou soustavu, kdy zemničem protéká nějaký proud do trafa. Nevím zda to lze takto obecně vzít i na hodnoty napětí blesku. Tam už je to špatné v každém případě.
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 10.06.2009, 11:41
Umístíme-li zemnící tyče dlouhé l=2m (v souladu se zde doporučovanou poučkou l=D) s roztečí D=2m, změní se prostor mezi tyčemi v případě úderu blesku v takové menší elektrické křeslo, neboť krok člověka lze uvažovat dlouhý cca 1m.
Stojí-li tedy dotyčný levou nohou na levé tyči a pravou nohou uprostřed mezi tyčemi, obdrží maximální krokové napětí - viz příloha.Proto doporučuji umístit tyto tyče pokud možno hodně daleko od sebe.
To jste nějak popletl.
Protože mluvíme o tyčích, jejichž horní konce jsou propojeny, bude na spojnici mezi tyčí A a tyčí B tím menší gradient napětí, čím budou tyče blíže u sebe.
Naopak největší gradient napětí (tj. největší krokové napětí) bude v okolí osamocené zemnicí tyče (tzn. při druhé tyči hodně vzdálené).
Pak je tu ještě další detail. Blesková rázová vlna obsahuje na své náběžné hraně a na vrcholu (kdy je nejnebezpečněj ší) velký podíl vysokých frekvencí, kde se uplatňuje vlastní indukčnost propoje mezi zemnicími tyčemi a skin efekt. Proto není dobré vzdálenost mezi tyčemi přehánět, protože příspěvek vzdálenější tyče ke svedení čela bleskové vlny pak klesá.
Dobře to ilustruje experiment, kdy bylo jako zemnič použito zakopané lano dlouhé 70m a 300m. Špička napětí na začátku lana ve vrcholu bleskové vlny byla u 70m dlouhého lana jen o 10% větší, než u 300m dlouhého lana. Zemnicí účinek tří čtvrtin (toho 300-metrového) lana byl tedy prachbídný.
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 10.06.2009, 14:10
To jste nějak popletl.
Protože mluvíme o tyčích, jejichž horní konce jsou propojeny, bude na spojnici mezi tyčí A a tyčí B tím menší gradient napětí, čím budou tyče blíže u sebe.
Naopak největší gradient napětí (tj. největší krokové napětí) bude v okolí osamocené zemnicí tyče.
To jsem nepopletl já, to popletli vědci, kteří dané měření prováděli.
Kdyby ten vodič mězi tyčemi byl položen na povrchu země, a člověk na něm stál, pak byste měl (částečně) pravdu, ale on ten vodič se uvažuje pod zemí, zhruba v té výšce, jako jsou konce zakopaných tyčí.
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 10.06.2009, 14:20
To jsem nepopletl já, to popletli vědci, kteří dané měření prováděli.
Kdyby ten vodič mězi tyčemi byl položen na povrchu země, a člověk na něm stál, pak byste měl (částečně) pravdu, ale on ten vodič se uvažuje pod zemí, zhruba v té výšce, jako jsou konce zakopaných tyčí.
Já myslím, že to nepopletli, ale že jste je nesprávně pochopil.
Např. věta úplně na konci "Nejnebezpečnější místo je uprostřed mezi elektrodami" vytržená z kontextu zní výhružně, ale uvedená do kontextu:
Nejnebezpečnější místo je uprostřed mezi elektrodami. Je však méně nebezpečné, než nad jednou osamocenou elektrodou.
zní už docela jinak, že?
V tom článku, z něhož jste naskenoval malý výtažek, řešili, zda se podaří spojením trubkových zemničů potlačit krokové napětí do té míry, že nebude nebezpečné (oproti situaci s jedním zemničem). Závěr byl, že úplně potlačit to nejde - tedy nikoli tak jak jste ho pochopil Vy, že by se tím snad situace ještě zhoršovala.
Citace: Miroslav Macek 10.06.2009, 14:20
Kdyby ten vodič mězi tyčemi byl položen na povrchu země, a člověk na něm stál, pak byste měl (částečně) pravdu, ale on ten vodič se uvažuje pod zemí, zhruba v té výšce, jako jsou konce zakopaných tyčí.
Tím chcete říci, že ta půlmetrová vrstva země nad zemniči zvyšuje krokové napětí? Myslíte to opravdu vážně? ;D
Mohl byste popsat mechanismus, jak to dělá?
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 10.06.2009, 14:43
Já myslím, že to nepopletli, ale že jste je nesprávně pochopil.
Např. věta úplně na konci "Nejnebezpečněj ší místo je uprostřed mezi elektrodami" vytržená z kontextu zní výhružně, ale uvedená do kontextu:
Nejnebezpečněj ší místo je uprostřed mezi elektrodami. Je však méně nebezpečné, než nad jednou osamocenou elektrodou.
zní už docela jinak, že?
V tom článku, z něhož jste naskenoval malý výtažek, řešili, zda se podaří spojením trubkových zemničů potlačit krokové napětí do té míry, že nebude nebezpečné (oproti situaci s jedním zemničem). Závěr byl, že úplně potlačit to nejde - tedy nikoli tak jak jste ho pochopil Vy, že by se tím situace ještě zhoršovala.
Tím chcete říci, že ta půlmetrová vrstva země nad zemniči zvyšuje krokové napětí? Myslíte to opravdu vážně? ;D
Mohl byste popsat mechanismus, jak to dělá?
Tipnul bych si, že literaturu, z které jsem vložil úryvek asi nemáte - v této kapitole se řeší jiné věci, ale to není podstatné.
Uvažujme 3 případy:
a) Dvě tyče vzdálené 2m
b) Dvě tyče vzdálené 10m
c) Jediná tyč
V případě c) 1-tyče máte samozřejmě pravdu - pokud tato jediná tyč povede dvojnásobný proud, krokové napětí kolem tyče bude určitě vyšší. Proto se taky používá více zemnících tyčí (a svodů) aby se krokové napětí snížilo.
V případě b) budou-li tyče vzdáleny 10m, pak vyjdou křivky průběhu krokového napětí "plošší", a to jak mezi tyčemi, tak na vnější straně tyčí. Mezi tyčemi je to dáno tím, že se tyče vzájemně nebudou ovlivňovat a na vnější straně tím, že proud odtékající do země bude po obvodu každé tyče rovnoměrnější. Délka kroku člověka cca 1m je jen 1/10 vzdálenosti mezi tyčemi, rozdíl potenciálů, který člověk zde překonává je malý.
V případě c) jsou-li tyče vzdáleny 2m, pak se více vzájemně ovlivňují a proudová hustota po obvodu každé tyče je více nerovnoměrná. Mezi tyčemi je navíc tak malá vzdálenost, že jedním krokem lze překlenout celý spád potenciálu, a to je nebezpečné.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana