Je povinnost ochránit před bleskem pouze budovu, nebo je též nutno chránit uživatele parkoviště?

<< < (2/4) > >>

Miroslav Lampart:
Proč se stále mluví o "povinnosti" chránit budovu. Nikde to není stanoveno jako povinnost na všechny budovy. Kde je to povinné, je v ČSN vyjmenované. Záleží, co je to za budovu a co je v ní.

Martin Bureš:
To máte pravdu, dotaz jsem nešťastně formuloval, myslel jsem samozřejmě už budovu na kterou se ochrana před bleskem vztahuje.

Jan Hájek:
Pro řešení ochrany před bleskem na parkovišti by bylo asi ekonomicky opravdu nejvýhodnější použít stávajících stožárů osvětlení, popřípadě na jejich vrchol umístit jímací tyče, aby nedošlo k poškození konce stožáru. Nezapomenout na jejich připojení k zemnící soustavě z hlediska bleskových proudů. Do ochrany bych zapojil i armování v betonu konstrukce a to buď za pomoci svorek, nebo ještě lépe provařením jednotlivých spojů.  V případě užití stožárů nezapomenout do rozvaděče ze kterého by osvětlení bylo napájeno osadit svodič bleskových proudů. Po dohodě s investorem, mám na mysli hlavně cenu svítidel a jejich zdrojů zvážit i ochranu  jednotlivých světelných zdrojů.
Parkoviště by zřejmě / předpokládám, že bude součástí obchodního areálu / mohlo mít některé části chráněny ochranným prostorem jímací soustavy sousedních objektů. Pakliže se jedná opravdu o komplex s vyšší koncentrací osob, zřejmě po analýze rizika bude zařazen do LPL / třída ochrany před bleskem / II. Tzn.  30 m poloměr valící se bleskové koule. Po  aplikaci této metody bych  případně doplnil počet stožárů osvětlení prostorově tak, aby blesková koule , ,  nepropadla¨. Tím by byla ochráněna plocha parkoviště  před přímými údery blesku. Z hlediska ochrany osob před krokovým napětím bych doporučil zesílit ochranu v LPZ 0 C- 3 m do výšky svodu a 3 m od svodu po povrchu ( ZBO 0 C ) třeba asfaltovým povrchem o tloušťce cca 5 cm   co se týká stožáru nedovedu si představit jednoduché řešení ( hlavně bez hysterického záchvatu architekta) jak zabezpečit požadovanou izolaci na 100 kV ( zkoušeno hybr. gen. 1,2/50 ). Takže bych se přiklonil k řešení již zde zmiňované možnosti provozního řádu, pro právní ochranu investora – co se týká krokového napětí.
Na info@dehn.cz si můžete vyžádat CD s učebními podklady z ILPC ,  podrobnosti o seminářích zde:
S pozdravem Jan Hájek

Josef Hubáček:
Návrh p. Hájka se mi zdá poněkud diskutabilní. Řešní v navrhovaném rozsahu bude asi finančně dražší než celá budova. Copak asi řekne statik, když mu na budovu plácnete ještě cca 20 tun materiálu?  
 Po příjezdu na parkoviště před hypermarketem mě doposud nikdo neinformoval o provozním řádu jak se chovat za bouřky. Pravděpodobně (což jsem zatím nezkoumal) jsou na tak rozsáhlém parkovišti umístěny stožáry osvětlení tak, aby blesková koule o určitém průměru mezi nimi nepropadla. Vážím si vás jako odborníka, ale pravděpodobně připustíte, že úplně dokonalá ochrana před bleskem ještě neexistuje. A jestli ano, pak finanční srovnání ceny objektu s cenou ochrany před bleskem nevyzní zrovna lichotivě.

Pavel Draštík:
Co je nutno chránit a kde se musí zřizovat ochrana před bleskem předepisuje Vyhláška č. 137 Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. června 1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu. Konkrétně část druhá, oddíl 2 § 47.
V zákonných předpisech a technických normách se vždy mluví o ochraně budovy, nikdy ne jednotlivých osob, automobilů a dalších věcí, které nejsou součástí budovy.

ČSN (EN) jsou technické normy v podstatě jen doporučují, proto se taky říká že jsou nezávazné, ale zákony, nařízení vlády, vyhlášky apod. jsou pro každého závazné a ty se musí dodržovat.
Co jsem poznal, tak VĚTŠINA ELEKROTECHNIKŮ SE PODÍVÁ JEN DO NĚKOLIKA ZÁKLADNÍCH NOREM A MYSLÍ SI, ŽE S TÍM VYSTAČÍ. V elektrotechnic ké praxi možná ano, ale už ne, až bude elektrotechnik obhajovat své výtvory před muži v taláru.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana