Je povinnost ochránit před bleskem pouze budovu, nebo je též nutno chránit uživatele parkoviště?
Jaroslav Hasala:
Řešení navrhované p. Hájkem mi připadá mírně řečeno extrémní. Mám pocit, že v ČR by těžko hledal investora, který by s navrhovaným řešením souhlasil (a všechno zaplatil).
Doporučoval bych spíše inspirovat se tím, co je už někde instalováno. Pohled investora bude zřejmě podobný, těžko někoho přesvědčíte k opatřením, která rozhodně nejsou v ČR běžně praktikována.
Stoprocentní ochrana před zásahem blesku nebo nepřímým učinkem zásahu zatím není, spíše je to celé o omezení rizik.
Nějaký provozní řád parkoviště má spíše legislativní dopad než praktický.
Jinak co se týká zákonů a vyhlášek, jejich formulace obvykle nebývá úplně jednoznačná. Paragraf má hodně kliček a dá se uchopit ze dvou stran. Konkrétně tato věc souvisí hlavně s projektem. Dokud nedojde k nějakému precedens, bude se dikuze okolo soudů pohybovat jen v oblasti teoretických úvah, bez praktického významu.
Jan Hájek:
Z hlediska provozovatele parkovacího místa je opravdu důležitá právní ochrana.
V roce 1996 byla soudem určená finanční částka za způsobení smrti člověka cca 500 000, - Kč v loňském roce tj. 2004 7 000 000,- Kč. Pokud má investor nebo provozovatel schopnou právní kancelář, a neomezené finanční zdroje, je rozhodnutí zcela na něm. Neříkám, že v každém případě je takováto , , co nejdokonalejší '' ochrana zcela nezbytná, ale úkolem projektanta je předat práci v úrovni současných znalostí o ochraně před bleskem a přepětím. Pokud má investor názor jiný, potvrdí projektantovi, že byl seznámen s riziky plynoucími ze snížení kvality ochrany před bleskem. A při případném neštěstí má projektant dokument, který dokládá převzetí zoodpovědnosti za méně kvalitní řešení investorem. V okamžiku, kdy již v počátku projektant předá nekvalitní projekt / např. podle stavu technických znalostí z roku 1965 - :-) / dává investorovi v podstatě bianco směnku, aby si v případě škody pouze doplnil požadovanou částku.
Je smutné, když při současných cenách za projektovou a revizní činnost, někteří jednotlivci podstupují takovéto vysloveně likvidační riziko.
Jan Hájek:
Ještě něco. Vysloveně nenávidím výraz : Stoprocentně účinná ochrana před bleskem stejně neexistuje.
To by doktoři mohli u nemocného dítěte říkat : Stejně jednou umře, tak co se snažit léčit.
Stejně nemám rád výraz , , Silná , nebo extrémní bouřka či blesk."
Na to si prosím dávejte pozor,většinou to říkají laici. Např. od Zdeňka Rouse / v oboru od 1963/ jsem to ještě nikdy neslyšel.
To jen tak na okraj.
Zdraví Hájek
Miloslav Janoušek:
Údajně nejspolehlivěj ší ochrana před bleskem je Faradayova klec. Pouze jsem to četl, nemám ověřeno. Na jednom školení nám říkali, že všechny používané ochrany nejsou stoprocentní, je to sázka do loterie. Buď by musela být Faradayova klec a nebo alespoň dobrá svařená síť s oky asi 20x20 cm nad celým chráněným objektem od vrchu až k zemi.
P.S. Neberte to jako návod, pouze jako poznámku.
Jaroslav Hasala:
To Hájek:
Podle vašich příspěvků mám pocit, že nejlepší bude hromosvody vůbec neprojektovat, natož na nich dělat revize, zejména periodické, protože po nějaké době zřejmě nebudou vyhovovat novým požadavkům a poznatkům.
Dále, bez ohledu na vaše pocity, stoprocentně účinná ochrana před bleskem opravdu neexistuje, při přímém zásahu pravděpodobně k nějakým škodám na objektu dojde, navíc určitá část blesků se chová úplně nevypočitaleln ě. Spíše je to celé o omezení rizik na nějakou přijatelnou úroveň, tak jak jsem psal výše.
S tou případnou náhradou škody to také není tak jednoznačné, jak jste to popsal.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana