Je povinnost ochránit před bleskem pouze budovu, nebo je též nutno chránit uživatele parkoviště?
Josef Hubáček:
To: Hájek
Protože se nacházíme v části teoretické, zkusím trochu teorie.
Přestavme si investora, který na základě nových poznatků o přepětí, podlehne Vašemu naléhání a nechá si od vás takovýto drahý hromosvod namontovat. Za dva roky bude další nový poznatek, další investice. Za dvacet let takto pokračující modernizace investor zjistí, že v okolí a ani do jeho budovy se blesk ani jednou netrefil. Výsledek? Zbytečně proinvestovaná obrovská suma, kterou investor mohl věnovat na rozvoj firmy.
Druhý investor rovněž podlehne Vašemu naléhání a rovněž investuje do drahé ochrany. Za rok se při lokální bouřce blesk trefí přímo. A dojde ke škodám. Investor se bude cítit poškozen a začne tvrdit, že projekt byl špatný. A že bohužel naletěl firmě, která tvrdila, že její ochrana je nejlepší a nic lepšího (a dražšího) už není. Jakou budete cítit vy odpovědnost za škody, které zásahem blesku vzniknou? Nevím, jestli jste viděl objekt po přímém zásahu blesku. Já viděl jeden. Zatím. Objekt měl hromosvodní soustavu a byla v pořádku. Instalace byla na generálku.
Souhlasím plně s p. Hasalou, že ochrana před bleskem slouží p o u z e ke zmírnění následků a ne k plné ochraně objektu.
Jaroslav Hasala:
Osobně jsem řešil "papírovou válku" s firmou která dodává přepěťové ochrany (nebyla to firma DEHN, pane Hájek :-). Na objektu byla instalována přepěťová ochrana, ve všech stupních. Já osobně jsem na tomto objektu prováděl revize. Asi po třech měsících, při bouřce, vlivem přepětí vyhořelo několik modulů automatické regulace a další věci - škoda cca za 100.000 Kč. K přímému zásahu nedošlo. Že kompletní montáž přepěťových ochran nebyla zrovna levná, snad připomínat nemusím. Investor se cítil poškozen, ani se mu nedivím, zaplatil si za dost peněz něco, co při první příležitosti selhalo. Byla požadována náhrada škody, kterou jsme přehráli na výrobce (prodejce). Po nějaké době se na místo dostavili zástupci této firmy, prolezli celý objekt, snažili se najít chybu v instalaci ochran, to se jim nepodařilo, potom to směřovali k tomu, že v instalaci došlo k přerušení N vodiče, to se jim také nepodařilo prokázat, nakonec to ukončili konstatováním, že to není možné, že za tím musel být ten N vodič a kdo ví co jsme s tím mezitím prováděli. Do toho se ještě oháněli mnohaletým bezproblémovým provozem různých zařízení, chybělo snad už jen "tisíce děkovných dopisů". No a potom byla ta "papírová válka", která ovšem nikam nevedla a nakonec to celé vyšumělo do ztracena. Investor neměl zájem domáhat se svého nároku soudně - při rychlosti našich soudů, nákladech na advokáty, na odborné posudky atd. se mu ani nedivím.
Jan Hájek:
Pánové, pánové.
Nejenom v České republice, ale na celém světě platí: Důvěřuj, ale prověřuj.
Není bez zajímavosti, pokud máte větší projekt, za více peněz, ověřit si vlastnosti výrobku, garantované výrobcem. Ne vše co najdete v katalogu je pravda, u DEHNA jsou vždy uváděny nejnižší hodnoty, které lze garantovat.
Někteří výrobci, uvádějí maximálně možné hodnoty, někdy spíše přání.
Nemohu si vzpomenout, na situaci, kdyby aplikace vytvořená za pomoci poradenství D+S / nejen v ČR /nějakým způsobem zklamala.
Zvlášť u vojenských aplikací by se jednalo o problém, který by se hned rozkřikl.
Vámi popisovaný případ, by bylo nutno pořádně zkontrolovat a zjistit skutečnou příčinu. Pokud by jste se setkali s nějakým podobným případem, kontaktujte nás prosím, třeba by se mohlo jednat o něco co by pomohlo firemnímu výzkumu.
Jan Hájek:
To:Hubáček
S hromosvodem je to jako s pojistkou, spousta lidí jí má zcela zbytečně. Máte pojistku ? Já raději ano. Pojistka se platí každý rok, hromosvod je kov, součást nemovitosti, aby byl kvalitní , nemusí být zrovna od DEHNA, ale já budu samozřejmě rád pokud bude.
Co se týká Vámi jmenovaného případu,elektrická instalace zřejmě nebyla chráněna vůbec.
A co se týká znalostí o ochraně před bleskem a přepětím doporučuji:
Ladislav V. Říhánek , , Hromosvody´´ rok 1962
zdroje až z 30 let minulého století, vpodstatě vše co zde píši už tam víceméně je.
V Praze bylo vylévání splašků z oken na ulici zakázáno vyháškou cca 300 let, kromě některých čtvrtí, se to většinou už nedělá, takže hromosvody a přepěťovky ? Ještě to chvíli potrvá.
Omlouvám se , ale v poslední době se na nás obracejí lidé s problémy, které jim vznikly při použití špatných ochran a hlavně: Špatné koncepce.
Pokud budete jezdit k bouračkám, asi taky budete každému doporučovat pásy a airbag.
Ale jak již bylo několikrát napsáno,každý má možnost se rozhodnout zda ochranu zřizovat či ne, ale nečekejte od D+S, že uslyšíte jiné doporučení než maximální možné.
Nedá mi to, ale musím :-) Zdraví Hájek
.....s jistotou DEHN.
Martin Bureš:
Vážení kolegové,
(poklona) za Vaše názory, bohužel trn z mé paty jste nevytáhli a zmítám se ve stejných otaznících jako při zadávání otázky.
To co píše pan Hasala považuji za velmi rozumný názor, který je v odborné veřejnosti v převaze (uvažuji tak na základě diskuzí s dalšími kolegy projektanty - oficiálně to potvrzeno nemám).
Těžko se dá samozřejmě nesouhlasit s argumenty pana Hájka, pokud vezmeme v úvahu maximální ochranu objektu před bleskem ve světle současných vědeckých poznatků. Je však třeba přesvědčit investora o důležitosti těchto poznatků, obávám se, že vyjma několika obzvláště silných jedinců jsme my projektanti spíše ve "vleku" finančních záměrů investora v rozsahu závazných technických standardů. Za těchto okolností se prosazení "nadstandardníc h" ochran jeví jako nemožné.
(poklona) vám za vaše názory a jsem s přátelským pozdravem.
Martin Bureš
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana