Jak se rozdělí bleskový proud při přímém úderu blesku do jímače?
Rozmahel Vladimír:
Jen bych položil otázku:
Dle ČSN EN 62305 je jmenovité impulsní výdržné napětí zařízení rozčleněno do 4 stupňů
LPZ 0 venek 6kV
LPZ 1 přívod 4kV
LPZ 2 např. rozvody v bytě 2,5kV
LPZ 3 koncový spotřebič 1,5 kV
Pokud bude osazena třístupňová přepěťová ochrana a výboj se bude šířit po vedení nn dá se předpokládat, že by to mohly tyto přepěťovky zvládnout, nebo významně omezit.
Pokud ale dojde k úderu do hromosvodu a plný bleskový náboj je sveden hromosvodem a zaveden na HOP, tak všechny tyto přepěťovky dostanou ve stejný okamžik napětí v " závěrném směru ". Už jsem tady ten termín použil, ale byl myslím vykládán ve smyslu polovodiče. Mám tímto termínem na mysli to, že všechny stupně přepěťových ochran jsou spojeny na stejný zemnič a pokud na něm velmi výrazně vzroste napětí při úderu blesku, tak jako první nevratně zemřou ty nejslabší, tím mám na mysli D, protože jsou zákonitě nejjemnější a vybijí se proti síti, jakožto vzdálenému zemniči. Není to trochu proti smyslu?
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 05.11.2008, 22:23
Pokud ale dojde k úderu do hromosvodu a plný bleskový náboj je sveden hromosvodem a zaveden na HOP, tak všechny tyto přepěťovky dostanou ve stejný okamžik napětí v " závěrném směru ". Už jsem tady ten termín použil, ale byl myslím vykládán ve smyslu polovodiče. Mám tímto termínem na mysli to, že všechny stupně přepěťových ochran jsou spojeny na stejný zemnič a pokud na něm velmi výrazně vzroste napětí při úderu blesku, tak jako první nevratně zemřou ty nejslabší, tím mám na mysli D, protože jsou zákonitě nejjemnější a vybijí se proti síti, jakožto vzdálenému zemniči. Není to trochu proti smyslu?
To napětí, které namáhá přepěťovky, se neobjeví všude najednou. Nejdříve se objeví na HOP a odtud se jako napěťová vlna šíří po PE, po vodičích pospojování, a po dalších trubkách a konstrukcích dále do objektu.
Nejdříve se ta vlna potká se svodičem typ 1 protože je nejblíže (poblíž vstupu en. přípojky do objektu, podobně jako HOP) i když opačným směrem. Tento svodič "přitáhne" fázové vodiče případně i nulový vodič na potenciál HOP. Je v pořádku, že se to koná na straně "ven" - vlna se šíří na obě strany, dovnitř i ven, a na stranu "ven" vedou obvykle i tlustší dráty. Každopádně pořádnou porci té energie svede.
Vlna se šíří dále do objektu, cestou narazí na svodič typu 2, ten to zase "připozkratuje" atd. svodič typu 3.
Odstupňování účinku ochran a jejich namáhání je tedy zajištěno.
Určitý rozdíl oproti tomu, kdy to přepětí přichází po kabelu zvenčí, tam sice je, ale pokud jsou instalovány všechny 3 stupně, tak bych ten rozdíl považoval za zanedbatelný.
O něco rizikovější by byla varianta, kdy by byl hned na vstupu kabelu do objektu instalován kombinovaný svodič 1+2 (a žádný typ 2 už by pak dále nebyl) - ale to se pokud vím dělá právě v případech, kdy se instaluje ten (kombinovaný) svodič hlouběji v objektu.
Lubomír Jindra:
Citace: Rozmahel Vladimír 05.11.2008, 22:23
Mám tímto termínem na mysli to, že všechny stupně přepěťových ochran jsou spojeny na stejný zemnič a pokud na něm velmi výrazně vzroste napětí při úderu blesku, tak jako první nevratně zemřou ty nejslabší, tím mám na mysli D, protože jsou zákonitě nejjemnější a vybijí se proti síti, jakožto vzdálenému zemniči. Není to trochu proti smyslu?
Mě se to jeví jako zajímavá úvaha, protože tu je rozdíl: Když přijde přepětí po fázích jsou stupně přep. ochran zapojeny sériově, ale když přijde do HOP tak vední z HOP je paprskovité, což určitým způsobem narušuje systém stupňů p.o. Ale, pokud bude HOP správně umístěná co nejblíže u HR se stupněm "B" odhaduji že by to neměl být problém a jednostlivé stupně by měli reagovat správně. Teď plně chápu důležitost takového umístění.
Problém by mohl nastat u větších budov, kde přepětí přijde po nějaké konstrukci z druhé strany než je zrovna umístěný HR s "B" a HOP, protože než dorazí až k "B" projde celou budovou a možná by mohl napáchat škody? Napadá mě, že v případě ochrany větších budov, by měl být stupeň "B" a nějaká obdoba HOP na více místech pro lepší "pokrytí", ale to jsem v projektu v životě neviděl. Možná to je třeba až u opravdu velkých budov? Nebo není nutné zacházet do takových detailů?
SMILEK:
Citace: Lubomír Jindra 06.11.2008, 00:02
Mě se to jeví jako zajímavá úvaha, protože tu je rozdíl: Když přijde přepětí po fázích jsou stupně přep. ochran zapojeny sériově, ale když přijde do HOP tak vední z HOP je paprskovité, což určitým způsobem narušuje systém stupňů p.o. Ale, pokud bude HOP správně umístěná co nejblíže u HR se stupněm "B" odhaduji že by to neměl být problém a jednostlivé stupně by měli reagovat správně. Teď plně chápu důležitost takového umístění.
To je správný odhad :). HOP je paprskovitá, ale nejkratší paprsek půjde ve Vašem případě ke svodiči B (HOP je u HR) a než vlna dorazí delšími paprsky např. k podružným rozvaděčům, stupeň B se zapálí (tam jde hlavně o to, aby se jiskřiště "B" stihlo zapálit a následně tak prudce snížilo energii vlny). Jistě, na kratičký okamžik jsou i "C" stupně vystaveny plné energii vlny, ale to je nepoškodí. Teprve pokud by "B" z jakéhokoliv důvodu nezapálilo (třeba by nějaké "C" zareagovalo dříve a pokusilo se absorbovat energii), byly by "C" stupně vystaveny plnému průběhu vlny a to by je přetížilo a zničilo.
Citace: Lubomír Jindra 06.11.2008, 00:02
Problém by mohl nastat u větších budov, kde přepětí přijde po nějaké konstrukci z druhé strany než je zrovna umístěný HR s "B" a HOP, protože než dorazí až k "B" projde celou budovou a možná by mohl napáchat škody? Napadá mě, že v případě ochrany větších budov, by měl být stupeň "B" a nějaká obdoba HOP na více místech pro lepší "pokrytí", ale to jsem v projektu v životě neviděl. Možná to je třeba až u opravdu velkých budov? Nebo není nutné zacházet do takových detailů?
Je nutno dodržet logiku pospojení. Plášť budovy by měl být spojen s HOP (a jejím prostřednictví m s přepěťovou ochranou "B") a odtud by měl jít el.rozvod dovnitř k přístrojům a zařízením nejlépe bez dalšího spojování s tímto pláštěm (je to často zobrazováno jako jednotlivé "vnitřní zóny"). Jistě, někdy se tomu nedá zabránit (např.velké stroje s propojením na plášť budovy v technologickýc h halách), pak je dobré provést přídavná opatření. Ale je vhodné mít obecně navrženu instalaci tak, aby jedinou možnou cestou přepětí "dovnitř" budovy byla cesta "elektrickými vrátnicemi" :) s přepěťovými ochranami. To platí samozřejmě nejen pro silový přívod. Tedy přepětí nesmí jít skrz budovu (a vnitřní rozvody), ale "po obvodu". Velké budovy (zejména technologické s velkým podílem pospojovaných ocelových konstrukcí v plášti) mívají navíc výhodu rozdělení energie vlny do mnoha cest po jednotlivých vodivých nosnících a vodivých pláštích po obvodu stavby, což významně snižuje dílčí energie a přeskokové vzdálenosti např. pro uvnitř umístěné elektroinstala ce.
SMILEK:
Citace: Fuk Tomáš 05.11.2008, 22:51
O něco rizikovější by byla varianta, kdy by byl hned na vstupu kabelu do objektu instalován kombinovaný svodič 1+2 (a žádný typ 2 už by pak dále nebyl) - ale to se pokud vím dělá právě v případech, kdy se instaluje ten (kombinovaný) svodič hlouběji v objektu.
Jen drobné doplnění: svodič 1+2 (např.Dehnventi l) neobsahuje varistory, ale dvě koordinovaná jiskřiště. Takže pokud je vstupní vlna příliš velká pro menší z nich, dojde k zapálení obou. Ven to jde jako z céčka, směr vlny nerozhoduje. Takže pokud jde HOPka nejkratší cestou ke svodiči, ani zde bych se nebál ;).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana