Která norma řeší neupevněné svorky v rozvaděči?

[Jiří_Hrubý]

Tyto klešte mi doporučil přímo jejich zástupce, jako vhodné pro tato lisování.

Identický typ paken  mám u Cimco 106000.
Ovšem v návodu jsou deklarovány coby čelisti pro lehčená Cu oka a spojovače v kombinaci s RM vodičem (tuším právě  ta DIN 46341 a spojovače pro trnové lisování)

Nenašel jsem u Cimca adekvátní pakny, které pod č. 974930 nabízí Knipex.
Měly by být pro spojovače podle DIN 46267, které jsou podle katalogu pro všechny (RM,SM...) typy vodičů.

Ohledně dedukcí s DIN to berte s rezervou, jen jsem to zběžně proletěl.

Ale dostal jsem se do stádia, kdy kleště s šestihranným vlisem pro 1,5-4mm2 prostě chci, jen zatím vybírám od koho, vzhledem k sporadickému využití... 

[Miroš Jan]

Tak v katalogu GPH, mají v nabídce lisovací kleště na Cu spojky bez izolace 1,5 – 10 mm2, s šestiúhelníkov ý lisováním
LSR 1,5-10*. Tak tyto kupuji a odskouším.

[Jiří_Hrubý]

Vypadají dobře, ale beru levnější 975230.
Zlákalo mně deklarované použití na spojovače a oka dle DIN 46234 / 46235 / 46267, takže by měly zvládat i  "plnotučné" spojovače až do desítky.

[Milan Hudec]

No vida, když se v problému pořádně zašťourá, výsledky jsou nasnadě

[Miroslav Revús]

Sleduji toto téma od začátku a stále si říkám, jak to nejlépe napsat. V první řadě bych odlišil spoje vzniklé již při montáži rozvaděče. Ty vznikají z hlouposti nebo lenosti montážníka. Do této kategorie bych zařadil krátké přívodní kabely a jak zde bylo na fotografii ukázáno sesvorkování vodičů N wagosvorkou na výstupu chrániče. K chrániči patří klasický můstek N a krátké kabely by měly být vyřešeny řadovými svorkami v horní a popř. i dolní části rozvaděče. Zejména v případě, že se jedná o většinu vodičů, jak zde bylo popsáno. Pokud toto řeší někdo chumlem wago svorek nebo také lustr svorek, tak by si zasloužil naplácat na p...l jako malý školák. Takový rozvaděč je v případě poruchy téměř neopravitelný.

Jiná situace je v případě, že se jedná o opravu při výměně prvku, který již není k dispozici originální, typicky stykače a nadproudová relé. V tomto případě bych byl benevolentnějš í, většinou bývá třeba napojit pomocné, ovládací vodiče, kde netečou velké proudy a příliš prostoru pro upevnění svorek není. Ovšem vždy musí být spoje viditelné, aby je v případě poruchy bylo možné kontrolovat. Velice trefně to popsal kol. Hrubý - psychologie elektrikáře velí chybu ukrýt.

Lisované spoje jsou také problematické. Velice záleží kdo je dělal, jaké měl vybavení a materiál. Ne každý to umí a má nářadí pro široký rozsah průřezů.
S předcházejícím také souvisí:
Pokud bude dobře nalisovaná a kvalitní - je to v pořádku, jinak je to další přechodový odpor v obvodu a příčina budoucích  problémů.

Celý rozvaděč ukazuje nedbalou práci. Svorkovnice na DIN pohozená v koutě je divná dodělávka. Spoj vodičů rozdílných průřezů v případě klasického nastavení je podezřelý a vylučuje možnost některých způsobů napojení. Také se naskýtá otázka, zda je to správně a bezpečné.

Prakticky mám rovnaký názor.
Pri prvotnej inštalácii je nadpájanie vodičov znakom a výstrahou, že si treba dávať pozor.
Pri oprave  alebo výmene komponentov sa snažím vodiče nahradiť novými. A pri poruche (zariadenie musí byť čo najskôr funkčné) je to z núdze cnosť.

[Valenta.Petr]

Já se dostal k rozvaděči, který bylo potřeba kompletně předělat. Vodiče byly krátké. Na svorkovnice místo nebylo, zvolil jsem tedy spojky lisovací. Konkrétně:
Pro 1,5 vodiče, pro 2,5 vodiče větší
https://www.kvelektro.cz/kabelove-spojky-lisovaci-gph-1-5-ku-l-prurez-0-25-1-5mm2-100ks-p1207725
Měřil jsem přechodový odpor revizním přístrojem při proudu 0,2A a výsledek se nelišil od celistvého vodiče. Zkoušel jsem pevnost spoje. Ani s jednou stranou ve svěráku a druhou stranou v kombinačkách jsem spojku ze spoje nedostal. Až když jsem si přes páku pomohl, vodič jsem nakonec ze spojky vtáhl placatý. Proto mi tento spoj přijde v pořádku. Pro izolaci jsem použil teplem smrštitelnou bužírku s lepidlem. Je tužší než obyčejná. Spoj jsem provedl tak, aby byl rovný a nedostal se do ohybu. Nevěřím tomu, že by tento spoj byl příčinou problémů za dobu životnosti instalace. Nemyslím, že by zalisování byla nějaká velká věda.
Kdybych vzal úplně nejjednodušší spojku RSA 2,5, tak mi lisovaný spoj přijde možná i lepší.

Jestli zítra bude čas. Tak zkusím na 2,5 vodič nalisovat spojky jak L tak N připojit 3,5kW topnou tyč a výsledek po hodině zátěže vyfotit termokamerou. I změřit úbytek by neměl být problém. Podle mě spoj nebude teplejší než samotný vodič.

[Jiří_Hrubý]

Nikdo nerozporuje kvality lisovaného spoje.
Jeho provedení není náročné a spolehlivost technologicky správně provedeného spoje je rovnocenná celistvému vodiči, je známá věc.
Bohužel to však nekoresponduje s počtem závad na spojkách, zpúsobeným technologickou nekázní, či prostým neumětelstvím.
Vytáhnete-li RE vodič ze spojovače placatý, svědčí to o špatné technologii lisování.
Když jsem před pár lety potřeboval rychle zprovoznit kravín, taky jsem spojovače namlátil kladivem proti palici a ta 120+70 se ve spoji nehřála, dokonce i když to byly spojovače pro 150mm2. Krátkodobě vydrží leccos, ovšem časem (rok, dva...)se ukáže, že např.  špatně provedený vlis, na jinak precizně vypadající spojce, způsobil postupným oteplením rozpuštění smršťovačky a protavení spojovačů do zkratu.
I když pro vlastní přenos plného proudu stačí nepatrná plocha styku spojovač/vodič a díky tomu fungují i zfušované spojky, je krajně nezodpovědné na to spoléhat při montáži.

[Peter Lovacký]

Keď môže byť na svetelnom či zásuvkovom vývode z rozvádzača kopa wagoviek po krabiciach, tak prečo je taký problém jedna navyše keď sa v rozvádzači pritrafí krátky kábel...? ? 
Šak furt je tá wagovka ešte súčasťou toho vývodu, a nie súčasťou rozvádzača jak výrobku...či lisuje dakto aj po krabiciach..?

[Martin Kurka]

Ad. skryté a nepřístupné Wagosvorky v rozvaděči:

"Všechny rozebiratelné spoje musí být přístupné ke kontrolám, zkouškám a údržbě" - to se dá najít asi i ve více normách. Pak taková vlající na DIN lištu neupevněná šroubovací svorka znemožňuje kontrolu dotažení šroubku svorky. A Wagosvorka musí umožnit se podívat skrž kontrolní okénko svorky na plné zastrčení vodiče (až do dna) a správnou délku odizolování.

Obdobně jako "Všechny prvky musí být umístěny a orientovány tak, aby mohly být identifikovány, aniž by bylo nutné pohnout s nimi nebo s jejich zapojením".




ad. lisování pevných vodičů
Co jsem našel, je od průřezu 6mm² spojka podle DIN normy a lisovací nástroj pro ni musí umět vyrazit reliéfně použitou velikost lisovacího nástroje. Lisovací síla je cca 60kN.

Pod 6mm² jsou spojky pro pevné vodiče nenormalizovan é.
Našel jsem 2 výrobce, kteří je pro 1,5-6mm² Cu re (plné kulaté vodiče) vodiče specifikují - GPH a Klauke.
Klauke na ně prodává kleště K02 (ne K2 ale K02 !),     slis je W tvar. GPH jsem nezjistil ale uvádí pro malé neizolované spojky také kleště s W slisem.

Podle katalogu by ještě mohly umět lisovat tyto spojky na šestiúhelník i Rennsteig profi kleště PEW12 s čelistmi 624 031 3.

[Jan Yossarian]

Na Facebooku jeden elektrikář upozorňoval, že odborníci Elektriky jsou neschopní protože ke všemu potřebují normy a bez nich by byli v ....

Na obrázku patrně autorovi uniklo něco jiného. Asi mu nikdo neřekl, že se to dělá jinak. K obrázku není moc dodat. Hádat z křišťálové kdo a proč to takto zprasil, to nejde. Něco podobného, myslím vybavené podobnými přístroji jsem v Česku ve své praxi neviděl.

[Miroslav Revús]

Daniel Hudzik je zo Žiliny a má registráciu aj tu, na Elektrike.

Kým bol tu aktívny, tak obhajoval prácu podľa noriem a aj trochu naviac.

K tej fotke rozvádzača: Je z Anglicka (podľa zásuviek naľavo). "Šlendriánstvo" na západe je častejšie, než u nás a už sa s ním ani nezaoberám.

[Valenta.Petr]

Nikdo nerozporuje kvality lisovaného spoje.
Jeho provedení není náročné a spolehlivost technologicky správně provedeného spoje je rovnocenná celistvému vodiči, je známá věc.
Bohužel to však nekoresponduje s počtem závad na spojkách, zpúsobeným technologickou nekázní, či prostým neumětelstvím.
Vytáhnete-li RE vodič ze spojovače placatý, svědčí to o špatné technologii lisování.
Když jsem před pár lety potřeboval rychle zprovoznit kravín, taky jsem spojovače namlátil kladivem proti palici a ta 120+70 se ve spoji nehřála, dokonce i když to byly spojovače pro 150mm2. Krátkodobě vydrží leccos, ovšem časem (rok, dva...)se ukáže, že např.  špatně provedený vlis, na jinak precizně vypadající spojce, způsobil postupným oteplením rozpuštění smršťovačky a protavení spojovačů do zkratu.
I když pro vlastní přenos plného proudu stačí nepatrná plocha styku spojovač/vodič a díky tomu fungují i zfušované spojky, je krajně nezodpovědné na to spoléhat při montáži.

udělal jsem si test. vzal jsem spojku od 1,5 do 2,5 mm2, do ní vodič 1,5 a zalisoval. Udělal jsem to v půlce 1m vodiče. Druhý vodič bez přerušení. Proud vodičem 8 A. Měřil jsem úbytek poměrně přesným multimetrem na 3 desetinná místa. Žádný rozdíl jsem nenaměřil. Nemyslím, že by byl výrazný rozdíl oproti 2,5 mm2 vodiči a 16 A.
Pokud se dívám na lisovací kleště z katalogu GPH, tak pro neizolované spojky mají kleště s jedním obloučkem vtlačeným proti druhému. Vlis, který popisoval kolega Kurka jsem tam nenašel. Při použití lisovacích kleštin s obloučkem si nedovedu představit, že by se vodič částečně nezdeformoval. Viz:
https://zdroje.elektrika.cz/book/gph-technicky-katalog/page/113

Tyto spoje po opravě přiznané nejsou podle mě ohrožením bezpečnosti. Pokud bychom se bavili o "zprasení" takového spoje, je to asi taková závada, jako by vodič byl naštípnutý nalomený a fušer ho jen srovnal tak, aby to nebylo poznat - kontrola prakticky nemožná (a podobných případů jisté vymyslíte mnohem víc). Revize každé elektroinstala ce by musela probíhat pod maximální zátěží a s termokamerou.