Diskuse Elektrika.cz

Revizní technik mi zamítl provedení společné svorkovnice PEN+PE+N, v bytovém rozvaděči s tím, že musí být samostatný N můstek

situace - zelená svorkovnice UVB 100
připojeno PEN - přívod
               PE - okruhy, uzemnění, pospojení, spd
                N - k chráničům, okruh bez chrániče

pro přehlednost popisu foto (z jiného rozvaděče),  PEN uprostřed, levo PE, pravo by měly být N jednotlivě k chráničům, případně která norma (odstavec) toto řeší.

Podívejte se do ČSN 33 2000-5-54 ED.3  na 543.4.3 jsou tam i obrázky

No, v normě jsou uvedeny příklady jak to může být, což neznamená zákaz použití technicky dokonalejšího řešení, což bude vždy jedna pořádná šína pro vše.
Záměrem článku je možná přehlednost instalace, ale tu bych nepovyšoval nad tím pádem nutné použití propojovacích vodičů jednotlivých šín mezi sebou, zkrátka zbytečná slabá místa instalace.

Přesně  (poklona) (drinks)

Doporučte RT, aby se podíval do připojovacích podmínek distribitorů a fyzicky do elektroměrovéh o rozvaděče. Najde tam svorkovnici, ve které je přívodní PEN v HDV ,  N (a PE) pro elektroměr, N pro sazbový spínač a PEN, případně PE a N jako výstup z ER.

Bohužel se schemata z 5-54 staly svého času hity různých školení a doprovodným komentářem :od teďka pouze takto.

Již bylo vše řečeno, ale ještě doplním komentář z pohledu staršího RT.

Je otázkou, zdá RT neviděl problém v oddělení svorkovnic N a N1 za chráničem pro více spotřebičů ( zásuvek). To se může stát u takto nepřehledného rozvaděče, kde nejsou označeny žádné vodiče adresou shodnou s dokumentaci.

Společná "šina" pro PEN, PE a N se mi více zamlouvá a moudrý elektrikář to provede přehledně i s označením vodičů. Nedělá to pro revizního technika, ale pro budoucího údržbaře, aby se v tom vyznal při hledání poruchy. Proč by musely být šiny PEN, PE a N samostatně? Jen proto, že již mají barevné označení a jsou stejně propojené na společný potenciál. Pak připojení N vodiče na sběrnu označenou zž je nekázeň.

Na obrázku je na tu šinu připojeno mnoho zž a m vodiů systémem cik-cak, jak to vyšlo a bez označení.U dobrých řemeslníků vidím první přívod PEN, pak je řada vodičů PE a následuji vodiče N. Svědčí to o profesionalitě řemeslníka, aby se v tom další elektrikář také vyznal a aby to bylo také hezké.

Volá vás soused, vypadává mi chránič. A teď se v tom "michmaši" drátů vyznejte, dokumentace žádná.

Celkem dobře to mají vysvětleno v nové příručce s názvem :PŘÍRUČKA
ELEKTRIKÁŘE
Pracovní uzemňování - důležitá
změna Z2 ČSN 33 2000-5-54 ed. 3
Červen 2025

Honzo, opovažuji se nesouhlasit.
PEN se snažím dávat doprostřed, N na jednu stranu a PE na druhou stranu.
Proč by měl pracovní proud courat šínou přes připojené PE vodiče.

Plně souhlasím a pokud možno to také tak dělám.

Přátele,
máte oba pravdu. Mnohé fyzikální zákony v elekttrotechni ce se nedají ohnout....
Chtěl jsem jen zdůraznit ten velký šlendrián kumulovat vodiče N a PE systémem cik-cak, jak to vyjde a ještě bez označení vodičů k přislušnému obvodu. Výsledkem je "mišmaš"....

Q:Musí být můstky PEN, N, samostatné?

Šína, sběrna, svorkovice, BUS je galvanický vodivá a nemusí být fyzicky samostatná. Má jen samostatné úseky pro připojení těch potenciálu s označením PEN, N a PE. Proč to mnozí nemohou pochopit, když je to základní učivo řemeslníka v odborném výcviku. Proč potom zapojují vodiče zž na modré určené úseky pro vodiče N ? Viz také foto tazatele. To není potom "buzerace" RT proti řemeslníkovi, ale kdo jednou odstraňoval poruchu v elektroinstala ci takto "zprzněnou" tak ví o čem zde hovořím.

To co vznostně nazýváme sběrnicí je mnohdy v podstatě jen vodič silnějšího průřezu oslabený otvory, nic víc.

Milý Honzo, žádné elektrotechnic ké zákony se nedají ohýbat, obcházet ani uplatit. To je to, čeho si na elektrotechnic e cením nejvíc.

To, co zde napsal Milan a já též doporučuji a propaguji je asi jedno z nejlepších řešení po stránce elektrotechnic ké i visuální, není to ovšem dogma, dají se najít i jiná dobrá řešení.


 Základem je tyčovina čtvercového nebo mírně obdélníkového průřezu z mosazi provrtaná množstvím děr v řadě. Problémem je materiál, slitina CuZn = mosaz, která mívala dříve 62 až 65% mědi bývá dnes ochuzena na 58%,  což zvyšuje křehkost a praskavost při dotahování vodičů, zejména s ohledem na četnost návrtů a též nekvalitní šroubky s kombinovanou drážkou (křížová/plochá),  do kterých nesedí řádně žádný šroubovák, pak se takový výrobek stává nepoužitelným.  Starší kusy, asi tak před 20 léty, bývaly se šroubky s plochou drážkou, s většími rozestupy otvorů a zřejmě z kvalitnější mosazi a ty byly bezproblémové

Že je kvalita šroubků obvykle nevalná, s tím souhlasím.
Ale do těchto kombinovaných hlav sedí naprosto přesně šroubováky SL/PZ, někde značené SLPZ.

To já vím, ale tím pozbývá smyslu vyrábět tyto kočkopsí šroubky a bude lepší se vrátit k již lety prověřené klasice, nebo používat např. hlavičky TORX, které jsou k dokonalému přenosu síly nejlepší.