Diskuse Elektrika.cz

Ve starých rozvodech s TN-C se bude připojovat nové ovládací zařízení pro stroj.
Podle 60204-1 nesmí být uvnitř elektrického zařízení žádné spojení mezi nulovým vodičem a ochranným obvodem.
Jenomže zeleno/žluté svorky se dělají s kontaktem na DIN lištu.
Jak by bylo vhodné rozdělit PEN?
Fázové vodiče na vypínač a PEN na např. šedivou svorku (která je izolovaná od DIN),  označit jí PEN a z ní vyvést PE a N na samostatné svorky?

Chce to více podrobně nastudovat uvedenou normu "živitelku" v oblasti připojování.
Platí jednoduchá zásada, vodič PEN nemá ve stroji co dělat.

Z toho vyplývá, že úprava se musí provést v napájecí síti.
Rozdělení PEN na PE a N provedete bud v napájecím rozvaděči, anebo v hlavním vypínači pro stroj. Je to úkol pro projektanta, který se s tím poradí.

Zásadou odpovědné osoby za elektrické zařízení, kromě mnoha jiných povinnosti by mělo být, nedovolit žádnou novou instalací, žádné připojení stroje a spotřebičů bez projektu. Zvláště ne vlastní údržbě. Údržba má udržovat a ne montovat....

? To už neplatí výjimka z článku 5.1. normy:
Výjimka:  spojení  mezi  svorkou  nulového  vodiče  a svorkou  PEN může být  provedeno  v místě připojení  elektrického napájení ke stroji v sítích TN-C ?

U velmi výkonných strojů by to ani jinak nešlo, mají přívod třeba kabelem AYKY 240 a vodičem N teče ve stroji třeba max. 10A pro nějaký ten DC zdroj, elektroměr a osvětlení stroje.

Je fakt, že z této jediné PEN svorky či sběrničky (možné jen na přívodní svorkovnici stroje) jde pouze vývod na místní uzemnění stroje,  vývod na PE sběrnici stroje a případný (tenký) odpich na N svorku, je-li N vodič na stroji použit. Pokud není N vodič na stroji použit, pak jde o přívodní svorku PE i v síti TN-C a není co řešit.
Použijete-li přívodní svorku PEN na DIN liště jako klemovatelnou, pak jsou vedle sebe naklemovány svorky PEN, PE a N. Jen nelze použít žlutozelené svorky, protože nejsou klemovatelné a spojení na kostru musí být drátem patřičného průřezu. N svorku je dobré použít jako modrou.
Žlutozelené svorky by šly použít jen schválené pro PEN, pak musí být nosná DIN lišta měděná, typově přiřazená svorce - schopná přenosu zkratového i pracovního proudu.

Pokud je na stroji PEN svorka, přívodní žlutozelený vodič se označí trvanlivým modrým pruhem (smršťovačkou apod.) vývodní vodiče na uzemnění stroje a na PE sběrnici stroje běžná žlutozelená a odpich na N sběrnici světle modrým vodičem.

Pokud je na stroji použit jak N vodič, tak ovládací vodiče pro DC obvody, musí být odstín vodičů modré barvy velice dobře rozlišitelný.  N musí být světlemodrý a ovládací DC vodiče tmavomodré.
(Což mnohdy přináší problém v použití kabelů pro DC ovládání s modrým vodičem - i když se to zatím celkem toleruje.) Proto je lepší i dvoj či trojžilové kabely ovládačky mít jen s číslovanými žilami a jedinou barevnou žlutozelenou.

Tato vyjímka tam pořád je a platí i v ed. 3.


Klemovatelnou myslíte propojitelnou přes můstek? Takže by byla:
svorka PEN, zeleno/žlutá s propojením na DIN
svorka PE, zeleno/žlutá s propojením na DIN
svorka N, modrá (ta není s propojením na DIN)

nebo

svorka PEN, např. šedivá bez propojení na DIN
propojení můstkem na
svorkau PE, zeleno/žlutá s propojením na DIN
svorka N, modrá (ta není s propojením na DIN) ??

Ano

Tato varianta je možná pouze pro Z/ŽL svorky schválené jako PEN a s DIN lištou měděnou nebo hliníkovou schválenou pro použití s těmito svorkami jako PEN
Vzhledem k ceně DIN lišty a svorek velkých průřezů pro hlavní přívod asi nebude ekonomicky schůdná.


Tato varianta není možná, klemovat Z/ŽL svorku nelze, nemá připojitelnost klemy.
Musíte propojovat drátem, pak nezbývá než použít víceděrové svorky, nebo použít dvě PEN svorky propojené klemou a z ní dráty.

V dnešní době velkého výběru žlutozelených distribučních svorek je i tato varianta ekonomicky a pracností mrtvá, na PEN použijete distribuční svorku jako minisběrnici PEN a s této svorkovnice vyjdete 2xz/žl, 1xsm a přivedete vodičem 1xz/žl s modrým pruhem.

V případě použití pětivodičového přívodu se krátká světlemodrá klema PEN <-> N odstraní a z PEN distribuční svorky se stane přívodní PE svorka.

Jen důležité upozornění: ve strojích se na N vodič pohlíží jako na pracovní vodič, to znamená že nejen N svorka a N sběrnice musí být izolovaná IP20 a výše. Proto bude lepší, když i PEN svorka a PEN sběrnice bude mít krytí IP20 a výše, protože si neobvykle izolované svorky všichni lépe všimnou a trkne je, že to není obyčejná PE svorka či sběrnice a že odpojení zeleno/žlutého vodiče s modrým pruhem, nebo odpojení drátové či vyjmutí můstkové klemy může mít fatální následky.

Jako výrobce stroje musíte zachovat 2 věci. Stroj musí být připojitelný jak do TNS, tak i do TNC-S tak případně i do TN-C. Klema PEN<->N musí být proto jednoduše odpojitelná bez odpojení klemy PEN<->PE a v návodu popsaná a v rozvaděči dobře viditelná. Drátovou klemu nezatahujte do děrovaného žlabu, přiznejte ji venkem.

Odpojení spojnice PEN<->N  používají i revizní a zkušební technici při měření na stroji. N obvod musí být izolovaný od kostry a to se měří.

Nepíšete jaký je rozsah ovládačky. Nebude už náhodou třeba trafo?
Hodně by se tím vyřešilo a hlavně je to tak nějak řemeslničtější provedení, zejména kvůli případným zkratovým proudům v ovládačce.

V zařízení jsou svorky Wago 285-151 a ta je podle mě klemovatelná, místo pro zasunutí můstku se dá použít i pro zásuvný adaptér pro připojení drátu o menším průřezu.

Pokud tedy je Z/ŽL svorka klemovatelná mohu PEN přívést na šedivou, dám klemu na PE svorku a z šedivé vyvedu Z/ŽL na N svorku? Bylo by to košér?

To jsou pěkné svorky, škoda že nemůžou být i na hliník, když umí 10mm2. Jenže pružinové na hliník asi být nikdy nesmí.

U těchto svorek bych řešil PEN svorku uprostřed, osobně bych ji dal taky i žlutozelenou. Vlevo  od ní bych dal žlutozelenou PE svorku a vpravo od ní N modrou svorku.

Klemu mezi N a PEN bych zarazil ze strany přívodu, klemu mezi PE a PEN bych zarazil z druhé odvodní strany. Tím bych měl jasně danou přívodní a odvodní stranu svorkovnice, (což bych nedocílil při drátové propojce a jednoduché N svorce).

Ale dal bych do N svorky ze strany odvodu ochrannou záslepku do místa pro klemu. A také to samé samozřejmě i do všech fázových svorek - tam z obou stran.
A nahoru bych na všechny svorky včetně PE a N svorky, ale mimo PE svorku dal blesky. Tím se mi dost odliší, co jsou přívodní svorky, budou s bleskem.


Ještě si můj návrh nechte posvětit od někoho z místních revizáků, ony jsou na připojení PE a PEN i obecné normy a TP, ve kterých je možná nějaká nuance, která můj názor shodí.

Pokud výrobce vyrobí strojní zařízení připojitelné do sítě TNC, TNS, TNC-S  v místě připojení se svorkami v blízkosti hlavního vypínače, tak obvykle vše splňuje z kapitoly 5 pro připojení stroje.

Z uvedeného skvělého mini semináře řemeslné zručností vyplývá, že renomovaný výrobce to splní a provede dobře. Pokud se dělají up grade strojů, tak jsou značné chyby jak v barvě svorek, tak v praktickém provedení.

PEN vodič nemá ve stroji co dělat. Když jsem napsal možnost rozdělení na PE a (N) u hlavního vypínače, myslel jsem tím přívodní svorky. Za nepřesnost se omlouvám.

Použití vodiče N ve stroji je často nezdůvoditelné . Pokud se použije, tak přísnější podmínky byly již popsány. Krytí všech přívodních svorek vyšší než IP 20 je často podceněno. i


Při změně ovládačky SZ je nutné stroj certifikovat.
K čemu tam potřebujete ten nulák?



 

Fázové vodiče jsou připojené na hlavní vypínač a hned vedle je svorka na PE. Bohužel v hale umístění stroje je TN-C a místní elektrikáři dělali nový přívod a přivedli 4 vodiče, protože by to museli v rozvaděči rozdělit na TN-C-S a to se jim asi nechtělo.

Je tam ovládání pro 230V pneumatické ventily.

To jsou 2 indicie, že přívod mohli dělat bez projektu a bez výpočtu, radši trvejte na revizní zprávě přívodu, abyste nebyl úpravou přívodu stroje spoluviník budoucího velkého průšvihu.
Znáte pořekadlo, pro dobrotu na žebrotu.
Přívod má podle svorek až 10mm2, takový už něco energie z tvrdé průmyslové sítě přenese.
Se selektivitou jištění a zkratovými odolnostmi a silovými dynamickými účinky zkratovaného kabelu nejsou v průmyslu žádné legrace, jen smutné příběhy.

No, takové ovládání by mělo být určitě napájené z trafa 230V/230V (400/230V) a ne přímo ze sítě.
Cívky pneuventilů berou do 0,2A,  přívodní vodiče mají tenké do 0,5mm2, tyto obvody živené přímo ze sítě by musely být jištěny jističi či pojistkami se zkratovou odolností silového přívodu stroje. Jističe pro 1-4A s 16kA odolností bývá velký problém najít a pochybuji, že by tam byly. I když jistič v takovém obvodu vypne, není zaručeno, že výkonové relé či stykač spínající cívku pneuventilu nebude mít po zkratu tvrdě svařené kontakty a po zapnutí jističe se spustí pohyb stroje, který asi nevypnete nouzovým zastavením.
Pokud se použije trafo, tak na sekundáru stačí vypnout zkrat i skleněné přístrojové trubičkové pojistky či 6kA jističe a ke svařování kontaktů nedochází. Proto se trafa 230V/230V pro ovládačku používají a jsou normou předepsána, jiný důvod jejich nasazení není.

Zavřelo se mi časové okénko před doeditováním závěru.

Pokud se použije trafo, tak na sekundáru stačí vypnout zkrat i skleněné přístrojové trubičkové pojistky či 6kA jističe a ke svařování kontaktů nedochází. Proto se trafa 230V/230V pro ovládačku používají a jsou normou předepsána, jiný důvod jejich nasazení než snížení zkratových vlivů na řídící obvody a tím i omezení výše dotykového napětí neživých částí stroje při zkratu řídících obvodů není. Elektrikáři co se nemotají kolem strojů si myslí, že je použití trafa 230/230V pro kočku, sekundární napětí 230V je stejné jako ze sítě a stejně je jedna strana sekundáru ukostřena jako u sítě.
Jenže to je tradovaný velký omyl.

Rozhodně je to bez projektu. Místní elektrikáři ani nevědí, jak sou zatižitelné pásnice, co sou na rozvodech.


tam je přívod 4x 70mm2


Ovládací obvody jsou na 24V řízení, tj. všechny ovládací prvky jsou napájeny z jištěného zdroje 24V. Ovládají relé, které je na 10A pro malé spotřebiče jako ventily a pro větší tam sou už stykače. Krom nouzového vypnutí tam je hlavní vypínač v dosahu.

Myslel jsem kabel od přípojnic ke stoji, ve stroji přece plánujete svorky pro max.10mm² přívod.



Jestli jsou to pomocná relé a ne ministykače, pak při použití kontaktů relé přímo na síti bojujete se 2 problémy.

1) Impulzní odolnost na přepětí v síti versus oddělení PELV řídícího obvodu 24VDC - často (kromě speciálních interface relays) nevychází odolnost a izolační bariéra přímo v relé, nebo v jeho patici a tím není DC obvod 24V napájen bezpečným napětím s oddělením 4kV. Pak všechny prvky obvodu 24V DC by musely mít krytí, izolaci a odolnost obdobnou obvodům 230V. Tedy včetně PLC, senzorů apod. - to nedáte.
Protože transformátor řídícího obvodu na sekundár přepětí prakticky nepřenese,  s tímto problémem se nesetkáte.
Pokud máte místo relé ministykače, impulzní odolnost a izolační bariéra cívka-kontakt vždy vyhoví.  Jenže co ušetříte na prostoru pro trafo ztratíte na prostoru pro hejno ministykačů.

2) Vypnutí ovládacího obvodu v případě obnovení napájecího napští po jedné poruše - tou je zkrat na přívodu k ventilu.
Pokud před všemi ventily není v sérii stykač odpínající napájení ventilů ze sítě, není bezpečnost stroje při jedné závadě zaručena, protože svaření kontaktů relé způsobí nedovolené spuštění stroje po obnově napájení. A to nepůjde vypnout bez tohoto stykače tlačítkem nouzového zastavení ze všech možných stanovišť obsluhy, pouze půjde stroj zastavit vypnutím hlavního vypínače z jediného stanoviště.  
Pokud nouzové zastavení podpěťovou cívkou vyráží hlavní deon, nebo hlavní jistič, který slouží i jako hlavní vypínač, nebo pokud pro napájení ventilů máte v sérii kontakty zvláštního stykače, pak je zastavení tlačítkem nouzového zastavení zachováno i při svaření kontaktů relé.


Protože transformátor řídícího obvodu do 300VA na sekundáru nemůže z principu dát tak vysoký proud, aby došlo ke svaření kontaktů 10A relé,  pak s tímto problémem se při normou přikázaném použití trafa také nesetkáte.

 TO : Tomáš Pepíček.
Doprčic, tak ať ten přívod ti elektrikáři předělají na 5 vodič a basta. A ať to mají včetně projektu. >:(

Bude zajímavé, jak ty vodiče do těch svorek 285-151 elektrikáři "narvou".....

Osobně mám problém vystavit VRZ i na přívod ke stroji, pokud není projekt. Ne že to nejde všechno ověřit, ale proč bych měl suplovat projektanta? A pokud je to špatně provedeno bez návrhu, tak s tím již nelze nic dělat. Pokud ten kabel bude slaněný, tak se to tam sílou narve, ale tvrdý vodič do těch svorek nedostanete. Je třeba dodržovat technologické předpisy výrobce svorek. Výsledek práce bez projektu a technického dozoru je obvykle žalostný. Je pryč doba, kdy se za to údržba odměňovala.... přívody se pohybují ve dvou extrémech. První je značně poddimenzovaný a druhý je značně přehnaný. Přitom jištění a zkratové proudy při obloukové energií jsou neznámé pojmy.

PS Ta doba je již 30 roků jiná v tom, že se pojišťovny a soudy se chovají jinak než před revoluci. Viděl a prošetřoval jsem hodně zkratů, kdy došlo ke škodám a k poškození zdraví i k úmrtí. A každá pojišťovna i soudy mají své soudní znalce. A často dokáží, že EZ nebylo instalováno a udržováno podle projektu. Anebo že projekt nebyl a instalovalo se to tak jak kdo myslí a umí. Výsledkem je snížení, anebo zrušení pojistného plnění, anebo i trestní čin. Odpovědné osoby měly vědět vzhledem ke svému vzdělání a odborné praxi....to není malování čerta na zeď, ale jen ve své dlouhodobé praxi i dnes žasnu, jak lehkomyslně jdou mnozí do rizika. Instalovat stroje s kabely 70 bez projektu....Hm mm

AHA, čtu to znovu a zřejmě "pásnice" jsou Bus bary, anebo sběrny v napájecím rozvaděči, kde je přívod 70. Není nikde uvedeno jakým kabelem se stroj napáji, jen že čtyřmi dráty.
Spíše mne napadá v jakém postavení je tazatel. Je to revizní technik, vedoucí elektro, nebo IT pracovník, který upravil ovládání stroje? Anebo projektant začátečník.... ..v každém případě je zde málo údajů. Přesto je to skvělý mini seminář i pro letité praktiky. Jsou zde informace, které se v žádné Příručce nenajdou.

Proto i moje udivující otázka, k čemu ve stroji potřebujeme nulák?
Že ve stroji bude trafo napájené z 400 V s převodem na 230 nebo 24 V je samozřejmosti.
Korejci dokonce u strojů mají trafo 400/230 V a následuje 230/230 V. A jsou to trafa 5-10 KVA. Proč tak komplikovaně? Pohonáři vědí....

Už se hodně odchylujeme od tématu, ale budiž.

No, na to je jednoduchá odpověď, abychom i při zachování funkčnosti, výkonu a bezpečnosti stroj zlevnili a zmenšili.

Mám za sebou mnoho projektů strojů, ve kterých není žádné železné trafo na 50 či 60Hz.
Všechno jsou to stroje s elektronickými spínanými zdroji bezpečného napětí 24V DC, stroje s malovýkonnými motory a jednofázově napájenými frekvenčními  měniči, stroje s potřebou mobilního a dostupnějšího jednofázového připojení vidlicí na 230V do 16A.
Typicky to byly různé montážní stroje a stoly v nichž největší práci vykonával stlačený vzduch, různé měřicí a kontrolní a kalibrační stavy, lisovací, šroubovací a třídící jednotky začleňované do montážních linek...  Na takové stroje býval omezený půdorysný i zástavbový prostor, elektrovýzbroj se musela vejít i s pneumatickými ventily po stůl.
Tam je velký rozdíl velikost dvojitého jističe a trafa oproti jednomu jističi a elektronickému zdroji na DIN lištu ,  je velký rozdíl v prostoru a ceně pro třífázově napájený frekvenční měnič 1,2kW doplněný trojfázovým jističem, trojfázovou síťovou tlumivkou a trojfázovým odrušovacím členem - u jednofázově napájeného měniči nebo servoosy, jste v jednofázovém provedení na polovině objemu a 2/3 ceny a máte i menší oteplení rozvaděče.  Menší elektroskříň i cena za stejnou muziku, to na zákazníky platí nejvíc.

Mimochodem frekvenční měnič nemá rád napájení z měkké sítě, trafa musí být předimenzována . Pak jsou problémy s jejich starty.
Korejci a všichni globální exportéři se snaží udělat univerzální stroje chrlené ve velkých sériích pro celý svět. Nezbývá jim nic jiného, než udělat shodný stroj a měnit typ transformátorů . Ale v malém evropském rybníčku a ještě k tomu na ostrůvku jednoúčelových strojů a testovacích stolic je nulák dobrá volba a nulák není podle mne ve strojích sprosté slovo, pokud neslouží nulák ke snížení ceny za cenu snížení bezpečnosti stroje.

To, že používám pro řídící obvody 24VDC, tak z toho nedělám PELV nebo ano? Tam je pro řídící obvod podmínka, že musí být napájen z transformátoru (viz. 60204-1 kap. 9.4),  to je pak už záležitost jako si člověk vybere, jestli to řídí 230VAC, 24VAC, 24VDC... to by pak 230VAC nemohlo být PELV.

Jestli tomu správně rozumím tak v malém relé neni zaručená izolační pevnost mezi řidícím obvodem a silovým obvodem pro spotřebič, takže v případě zkratu na spotřebiči se muže prorazit relé a ovlivnit řídící obvod. To neplatí pro ministikače, ty maji izolační pevnost zarušenou, ale jsou větší.

Pokud budu chtít zachovat relé, tak je příhodné napájet silové obvody z transformátoru kvůli napěťovým špičkám a proudovému omezení při zkratu.


Teda nejsem si uplně jistý, jestli jsem pochopil správně, že se jedná o trafo pro silovou nebo řídící část relé v rámci diskuze. V obou citacích se jedná o to samé nebo ne? Protože 24VDC zdroj pro řídící obvody má proudové omezení a v případě zkratu na řídící části vypne napájení dokud se na něm fyzicky nezmáčkne tlačítko pro reset.

Je to stará budova kde sou hliníkové pásy, o kterých nikdo z místních neví nic, tj. proudové zatížení apod... na ně je napojená rozvodná skří'n, která je vcelku nová a má zpracovaný projekt a dokumentaci. Jenomže z ní bez dokumentace vyvedli 4x70 kábl. Ten nový rozvaděč má už rozdělené PE a N. Přesto to vyvedli jak vyvedli.
[/quote]


Jsem projektant začátečník


Tak může tam být zdroj 24VDC s trafem uvnitř, pokud se nepletu. Nemusí snad být trafo ve skříni jako takové. Zdroj, který používám je přímo dělaný pro strojní zařízení a dle schemat zapojení je jištěný pouze na vstupu, protože výstupní jištění je integrované.

Mnoho prvků řídících obvodů pro 24V DC nemá izolaci nebo krytí,  které by dovolovala použití jiného, než malého bezpečného napětí. Typicky jde o bezkontaktní přibližovací senzory, minikonektory pneuventilů a senzorů, LED indikace apod.
Takže nezbývá než použít 24V ze zdroje bezpečného napětí a pro požadavek ochrany proti nahodilému zpuštění musí být ukostřena jedna strana řídícího napětí.
 Čili potřebujete pro 24V PELV.

Pro 230V jsou na prvcích automatizace jiné izolace, jiné kabely a konektory, všude se k ventilům táhne i PE... Tam PELV potřebné není.

Ne v případě zkratu, ale  v případě přepětí v síti. Jste v průmyslu, zde jsou uvažovány vyšší úrovně přepětí a rušivých signálů. EMC má dvě tváře a v průmyslu je jedna tvář povolení vyššího rušení směrem od vašeho zařízení a druhá tvář je záruka vyšší odolnosti vašeho zařízení proti rušení a přepětí. Transformátor je cesta snížení úrovně přepětí jeho pohlcením pomocí přesycení jádra ( z tohoto důvodu se dává na sekundár trafa paralelně kondík M1, aby se potlačil vliv vlastní kapacity vinutí). U impulzních zdrojů je na vstupu za pojistkou varistor.

V případě zkratu musí mít zařízení v průmyslu vyšší odolnost proti daleko nižší inpedanci sítě a daleko vyšším hodnotám I²t účinkům zkratových proudů z napájecí sítě. V průmyslu vás ta drobná číslíčka s hodně nulami uvedená na jističích enormně zajímají, v bytech se o ně nemusíte skloro vůbec starat.
Nepříznivé hodnoty  I²t účinků předcházíte v průmyslu odolnými deony, tavnými pojistkami - to je cesta selektivity a zvyšování zkratové odolnosti - a oddělovacími transformátory - to je cesta zvyšování impedance zdroje.

Napájení cívek pneumatických ventilů  se vždy považuje za organickou součást elektrického řídícího obvodu. Elektomagnetem pouštíte vzduchové médium, a to teprve pohání akční členy = vzduchové válce neboli vzduchové motory.
Vy tedy máte bezpečnostní problém v elektrickém řídícím obvodu pneumatických ventilů, který podle normy nesmí být napájen přímo ze sítě. Z důvodů vlivu svaření kontaktů relé vysokým zkratovým proudem sítě a s návrhem  řešení, které jsem popsal .

Výkonový obvod je třeba elektromotor, nebo silový či břemenový elektromagnet, zde elektřina vyvozuje silové a pohybové účinky přímo a bez prostředníka (bez zesilovače).

Obdobné je to i hydraulickými  ventily.

Já jsem z vašeho popisu Všecekzmaten. Zkuste popsat zapojení v obvyklém směru "od elektrárny" ke spotřebiči. Hliníkovými pásy v budově rozumíte hliníkový přípojnicový rozvod, nebo přípojnice v rozvodně?  Kabel napájející stroj je jakého průřezu, je to opravdu ta 70mm² nebo je tento přůřez kabelu mezi rozvodnou a přípojnicovým rozvodem?
Jste přeci projektant, technická zpráva musí mít hlavu a patu a musí být psána češtinou bez pravopisných hrubek a v elektrikářské terminologii.

Kladné je to, že jste rozpoutal zajímavou diskusi pro širší okruh "elektrikářů okolo strojního zařízení". Alespoň soudím podle vzhlédnutí...

Možná by prospělo, když nakreslíte zjednodušené jednopólové schéma napájení od trafa až po ty vstupní svorky SZ. Usnadní to komunikaci a posune nás to trošku dále.

 Připojují se k tomu, co zde naznačuje Martin Kurka, že jsem také "Všecek zmaten" v orientaci. Sice jsem za ta léta zvyklý na různé hantirky elektrikářů, ale ty "hliníkové pásy" a rozvodné skříně těžko chápu.

Já sem to snad už pochopil! Takže:


Takže, některá zařízení z konstrukčního hlediska nemohou mít jiné než PELV.
Nicméně obvody PELV ze své definice mají být oddělené od ostatních obvodů a mě přijde že v mnoha strojích to pomíchají, protože to dají do stejného žlabu. Jak je to s jejich umístěním?


Tento prvek je jinak konstruován (co se týká požadavků na krytí atp.) od těch výše zmíněných a může být napájen 230VAC.


Myslím, že mi to už docvaklo. Jde o to, že součástí řídícího obvodu je vše, co nevede k přeměně elektrické energie na jinou ve smyslu, že se jedná např. o spotřebič jako je motor. Protože v pneu ventilech, např. přepínací ventil je tím aktuátorem vzduch a ne cívka, (protože by musela být obrovská),  tak se cívka bere jako součást řídícího obvodu a proto musí být oddělelná trafem. Kdyby ovšem cívka vyloženě vyvíjela sílu proti vzduchu, byla by součástí silového obvodu. Je to tak?

A teď k tomu rozvodu: V prostorách je rozvodna a z ní vedou pásnice neboli bus bary z hliníku podél několika místností do starého rozvaděče A (TN-C). Rozvaděč A má tři samostatné skříně. Bus bary vedou zeshora dolů do skříně 1 rozvaděče A. V ní je deon, který spína horizontální bus bary které vedou až do skříně 3. Na vertikální bus bary jsou připojené kabely (před deonem) a vedou do skříně 3, kde je přidělaný pojistkový odpínač. Z něho vedou dráty do rozvaděče B (který je ve druhé místnosti). Tento rozvaděč je nový, má zpracovaný projekt a je v něm provedeno rozdělení na TN-C-S. V tomto rozvaděči je jistič pro stroj. Z tohoto rozvaděče je veden kabel 4x70 pro stroj. Bohužel se mi nepodařilo stáhnout fotky z mobilu a kreslící program nemám u sebe.

Projektant i elektrikář má u sebe tužku, papír a skener......vž dyť se jedná o zjednodušené jednopólové schéma rozvodu. Tím začíná každý projekt a také
revize, případně prokázání shody.

Otázky: ten stroj vybavil výrobce svorkami Wago 285-151 ?
A jsou ty svorky vhodné pro připojení  na kabel 4x70 ?
Jaký je příkon celého stroje ?
Co na to říká návod pro připojení od výrobce ?
Vypadá to tak, že jste vy výrobcem uvedeného SZ ?

Když se snažíte navrhnout rozvaděč a rozvody tak, aby nastalo prostorově oddělené vedení těchto obvodů, je to optimální. Ono je to lepší i z hlediska vzájemného rušení slabých analogových signálů. Ale když to nejde, musíte mít izolaci vodičů na zkušební napětí vyhovující silovým obvodům i pro řídící obvody PELV.
Proč to vyhoví je z důvodu, že z hlediska namáhání izolace je 24V PELV prakticky nulová izolační námaha, takže mezi touto nulou a mědí silového vodiče leží stěna izolace silového vodiče a stěna izolace PELV vodiče dimenzovaná na 230V. Tím pádem máte dvojitou izolaci.

Také si musíte dát pozor na povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti, zejména máte-li  v blízkosti PELV silovinu s krytím IP00. Pokud leží ovládací vodič na holé přípojnici, už tam je jen jedna vrstva izolace, jen v pracovní tloušťce, ne ve dvojí izolaci.
To samé v miniaturním provedení může nastat u kontaktů relé, kdy u vícekontaktníh o relé použijete jeden svazek na 230V a sousední na PELV. Izolační schopnost mezi kontakty je často mizivá, jen jednoduchá vrstva izolace. V takovém případě je nejlevnější použít dvě relé s cívkami zapojenými paralelně i když by počet kontaktů vyhovoval.

Jedna stěna izolace je třeba i případ řadových svorek, zde silovou svorku vedle PELV musíte oddělit izolační přepážkou (nebo zakončit extra víčkem, oddělit zajišťovací bočnicí atd.)
Optické oddělení svorek, které tak vznikne je i dobré vodítko pro údržbu, aby vadaskou neposlala 230V třeba do 10V analogového vstupu senzoru

Velmi tenké kablíky jako datové apod, které nesplňují izolaci v žilách pro 230V mohou splňovat izolaci v plášti proti žilám, takové typy kabelu vedete ve žlabu v plášti až k přístroji a tam až rozholujete mimo žlab.
Tenké datové kablíky, které nevyhoví izolací pláště ale mají stínění opletem, můžete také vést v souběhu, když stínění připojíte na PE (nebo FE) sběrnici. A rozholujete také mimo žlab.
Ethernetové kabely zatažené do žlabů v rozvaděči proto musí být v provedení FTP - stíněné - UTP nevyhovují z hlediska izolace, pokud jdou vedle siloviny

Ono v podstatě ve strojích vše má svoji jednoduchou logiku a fyziku, ale uvědomit si to nepřeberné množství možností, důsledků, závislostí a technologickýc h nuancí je dlohodobé získávání zkušeností a poučování se z vlastních i cizích chyb. Dětská otázka proč při čtení strojní normy často začátečníkům pomáhá.

Ano. I takové cívky existují. Břemenové elektromagnety jeřábů, brzdy motorů, spojkobrzdy lisů a ohraňováků, přídržné elektromagnety brusek...
Společné mají to, že už jsou tak výkonné že se ovládají stykači a pokud na nich závisí nějaká bezpečnost, tak  dvěma stykači v sérii ovládanými bezpečnostními obvody stroje a hlídanými aspoň jednou po zapnutí na svaření kontaktů.

neboť použije jako skener foťák v mobilu....

Na škole nám kantor řekl, že dobrý technik musí umět namalovat v terénu dělníkovi schéma zapojení tužkou na papírový pytlík od svačiny a dobrý dělník musí umět podle pytlíku přilepeného žvejkačkou na dveře  onen rozvaděč správně vydrátovat. Mnohokrát jsem si na to vzpomněl.

P.S. Doporučuji vám se zde zaregistrovat, v archivu odpovědí zde najdete některé diskuze, ve kterých jsou jinak pro nezaregistrova né zamčeny hotové odborné poklady.

Podľa 4-41, čl.412.2.41 pre el. rozvody ale má byť izolácia každého vodiča v spoločnom žlabe aspoň na menovité napätie siete (tu chápem že na 230V),  no a norma pre dvojitú izoláciu chce ešte viac, a to najmenej na menovitých 300 až 500V...
No a jedna izolácia PELV vodiča 24V čo je dimenzovaná na 230V predsa túto podmienku na dvojitú izoláciu v el. rozvodoch medzi dvoma vodičmi v jednom žľabe nespĺňa..

Teda aspoň podľa môjho keď dobre chápem, že jak ste myslel to, čo som vás citoval

Pre ovládacie obvody strojov sa bezne používajú vodiče typu CYA. Tie majú izoláciu dimenzovanú na 500V.
Silové obvody majú použité tie isté vodiče. Keď sa o seba opierajú dva vodiče so základnou izoláciou, tak  medzi nimi vznikne vlastne dvojitá izolácia.

To : Peter Lovacký

Vážně?
Tak si to namaluj. ;)

V mezi přestávce na semináři....


Na příklad https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,12306.0.html

Za posledních 10 roků je z těchto diskusních příspěvků již slušná Příručka pro elektrikáře. Vyhledávač zatím supluje Editora Příručky....

Když se sejde dobrý technik, který umí nakreslit tak, aby to dobrý dělník pochopil a realizoval, tak je to koncert. Ono to platilo v polovině minulého století a platí to dodnes.
Když jsem pracoval jako montážník, tak jsme vždy dostali od mistra, nebo technika "malůvku". Často tužkou na papíře a "voni" uměli malovat i v 3D.....ale byl tam vždy datum a parafa tvůrce.

To hej, toto o CYA viem, na nich sa ale nepýtam, šak som aj písal že vodiče v spoločnom obložení majú byť dimenzované:

Pán Kurka ale nepíše konkrétne o vodiči CYA, ale o dajakom riadiacom obvode SELV 24V ktorý je dimenzovaný na 230V, čo je menej jak 300÷500V, a ktorý nemusí byť furt realizovaný vodičom CYA určeným pre 230V...
Si myslím že na ovládanie sú v poriadku aj iné, slabšie vodiče, no keď ich izolácia je dimenzovaná len na 230V, tak že na ovládanie síce môžu byť, len potom nesmú byť uložené spolu so silovými vodičmi ktoré sú len v základnej izolácii

Ma to len kus zarazilo, bo je to menej jak normových 300 ÷ 500V pre spoločný súbeh vodičov..no a tak sa na to iba pýtam, že či ho dobre chápem, a že či je aj taká možnosť kde neplatí ten článok zo 4-41, bo napr. o strojoch ja veľa neviem

Omlouvám se za nepřesný popis, vodič dimenzovaný na 230V ve strojích beru automaticky jako ekvivalent vodičům H05V-K a H07V-K.
Pro vydrátování rozvaděče průřezy nad 1,5mm - pro silovinu (oranžový, černý, hnědý, světlemodrý) - předepisuji nebo používám spíš řadu H07. V silovině ekvivalent izolační scopnosti H05 pak zůstává už jen v přívodních vícežilových kabelech, ale tam izolace bývá na krátkém úseku do svorek, které nejsou mixovány s PELV obvody a tím je zde jakési prostorové oddělení.
H07 pro silovinu je spíš taková moje malá paranoia. H05 pro silovinu samozřejmě také  vyhoví.
To jen poslední dobou se izolace CYA vodičů ztenčily na můj vkus až příliš, ne že bych nevěřil kvalitě plastu a jeho izolační schopnosti, ale nevěřím mechanické odolnosti takové tenké izolace. A H07 má o něco silnější stěnu izolace a u silnějších průřezů se jeho vyšší cena ztratí v ceně mědi.  Beru svoji úchylku jako ochranu proti účinkům montérů silných jako býk a skoro tak chytrých, když táhnou svazek siloviny přes hranu. Neuvědomují si že i ten tlustý drát má stejně tenkou izolaci, jako tenký a zaberou.

Firmu, která pro nás dělá instalace rozvaděčů i strojů, jsme naučili zásadně
používat H07. Jmenovité napětí je 450/750V a zkušební napětí je stejné jako u H05, kde je  2500 V AC. Ale jmenovité napětí H05 je jen 300/500V.
Potvrzují, že hlavním důvodem je opravdu slabá vrstva isolace u H05. Hlavně tam, kde jsou otřesy a vibrace a také tam, kde montéři neznají cit a "rvou" svazky jak se dá.

Zkuste porovnat staré slaněné vodiče CYA, jakou mají silnou isolaci a jakou vodiče H05.
A nejen CYA, ale i mnohé kabely. Elektrickou pevnosti obvykle vyhoví, ale mechanicky je to příliš náchylné na poškození. Tenký a měkký plast....proto je třeba používat co nejvíce plastové lišty a spirály. A tak vytvořit zdánlivě dvojitou isolaci a lepší oddělení.

 

Staré vodiče měly isolaci silnější, tužší a hladkou s lesklým povrchem. Při manipulaci s nimi nedocházelo tak snadno k jejímu poškození. Dielektrická pevnost isolace z PVC je vysoká, v řádu desítek kV/mm, limitující je právě mechanická pevnost.

Tady je schema rozvaděče A a B.
Zelená je cesta pro zařízení.

Takže z rozvaděče „A“,  je natažen kabel 4 x 70 do rozvaděče „B“. Z rozvaděče „B“ je opět stejný kabel do SZ?
Ten rozvaděč „B“,  má i jiné přívody?

Ano, takhle to je.


Rozvaděč B nemá žádné jiné přívody, je napájen pouze z rozvaděče A.

Napájen a ovládán. Podpěťová cívka vypínače nouzového vypnutí je řízena a tím i napájena kabelem CYKY 3Bx1,5. Typický obvod napájený z cizího zdroje. U stroje by musel být oranžovými dráty, a prostorově oddělen. V tomto případě distribučního rozvaděče nevím.
Také nevím, proč je možnost na dálku překlenout (obejít) obě tlačítka nouzového vypnutí.

Ten vypínač v rozvaděči RB ovládaný podpěťovou cívkou považujete za hlavní vypínač stroje?

Je to jen dálkové vypnutí distribučního rozvaděče RB. Nevím sice k čemu to slouží s možností vypnutí tlačítky v RA a v RB. To zapojení je prapodivné a účel ještě více.
¨
Jednopólové schéma si představuji od projektanta elektro trošku jinak. Schází technické údaje. V podstatě je RB jen prodloužení rozvaděče RA. Pak myslím, že napájecí kabel pro stroj mohl býti napojený přímo z přídavného pole 3. Celý rozvaděč s jističem a podpěťovou cívkou je tam zbytečný.

Stále je zatajený příkon stroje a proč je kabel o průřezu 4x70 přivedený do stroje a ještě k tomu na hlavní vypínač. Přívodní kabel má být přivedený na přívodní svorky, které mají krytí IP20. Pokud nemají musí být přídavny kryt s nápisem Pozor pod napětím i při vypnutém hlavním vypínači.

Pokud budete v budoucnu z RB napájet další stroje, pak moje námítka neplatí.

Pane Bocku, buďte k začátečníkovi shovívavý.

I starý mazák projektant strojů nemusí přesně vědět, co je na přívodu dvě rozvodny před přívodním kabelem stroje.
Vždyť nejdůležitější je napájecí soustava, směr točení a jištění a zkratová odolnost.
Případně maximální impedance sítě, prostředí,  spodní či horní připojení, měď či hliník, max. a min. průřez připojení v četně přívodů místního uzemnění  stroje, provedení pospojení a napojení na návazné stroje atd. atd.
V přílohách normy živitelky je dotazník na zákazníka, který pomůže se sepsáním článku návodu o připojení stroje.

Co napíše projektant do povinné kapitoly návodu o připojení stroje, musí zákazník dodržet a připravit.
Pokyny z návodu k obsluze a údaje z štítku stroje jsou jako bouchnutí do stolu. Tak a ne jinak. Zákazník požadavky na napojení může reklamovat jdedině, když si výslovně objednal jiné napájení. Pokud nespecifikoval je určující norma a pak detailně návod k obsluze.

Pokud dodavateli nepředloží revizi přívodu, byl by dodavatel sebevrah, aby stroj uvedl do chodu na svoje triko.
Zastupuje-li projektant dodavatele stroje, pak spuštění takto napájeného stroje  protokolárně nepovolí a je to překážka předání na straně zákazníka. Náklady a penále za zpoždění jdou plně na vrub zákazníka.
A revizáků, kteří by od stolu podepsalo 70mm² přívod bez znalosti jištění a délky asi moc nebude.

Nakonec dnes i obyčejný plynový kotel plynař nesmí zákazníkovi uvést do provozu bez revize zásuvky a nijak se s tím plynaři nemažou, prostě máte zimu.

Nemyslím tím, že má projektant stroje chodit kolem cizího s klapkami na očích a starat se jen od svých svorek dál, ale ani se o návrh a provedení starat do detailu za někoho, kdo to měl zajistit a zaplatit. Jen je důležité si udělat přehled a obrázek a pro sebe nějakou tu vlastní kontrolu. V případě pochyb si nechat ukázat projekt přívodu.
Třeba zde v tomto případě bych přemýšlel, jak moc poškodí stroj nebo technologii vypnutí napájení tlačítkem nouzového vypnutí. Jestli je taková funkce potřeba a jestli by nebylo lepší ji pro vývod pro tento stroj zkaskádovat  s řízeným nouzovým vypnutím stroje, aby se předešlo technologickým škodám a případně tuto úpravu stroje zákazníkovi nabídnul.

Jen projektant stroje ví, jaké navrhnul připojovací svorky, jištění a selektivity, jaké vypínací schopnosti hlavního vypínače, jetli může mít na vstupu bod rozdělení TN-C, jestli má připraveny prostupy přívodu zdola či shora...
Projektant stroje musí zákazníkovi dokázat zázraky za málo peněz, zákazník tedy musí dokázat standard. A minimální technický standard určuje norma. Nová instalace má požadovanou výchozí revizi. I ta provizorní. A tečka.

Jjjj, toto sa mi páči...ja zákazníkom v taký čas hovorím, že tak jak som v škole odpisoval zo zošita múdrejšieho spolužiaka, tak teraz takisto len odpisujem z múdrejšej normy....a nech sa teda na mňa krivo nekuká... :)


Ešte ku tej izolácii ovládacích káblov....som našiel na internete, že napr. taký zbernicový kábel so žilami 0,22mm2 má menovité napätie na 250V a skúšobné medzi žilami až 1500V..ale údaj 300/500V už nič
To by mohlo dakoho pomýliť tak, žeby ho na základe takých údajov od výrobcu dal v stroji do súbehu so silovými (šak je na 230V)...čo sa podľa môjho nesmie...len chcem poukázať, že jaký dôležitý je pri káblikoch údaj menovitého napätia 300/500V

Jen úvaha nad tématem....



Znovu jsem přečetl celou diskusi.
Začíná to situaci, kde "se bude připojovat nové ovládací zařízení pro stroj."
Nějaká firma dostala zakázku na připojení a zprovoznění up gradovaného stroje.
Nějaký projektant připravil pro takový záměr napájecí rozvaděč RB a firma jej instalovala podle dokumentace. Místní údržba natahala kabely.

Najednou nastal problém s připojovacími podmínkami stroje. Starý stroj nepotřeboval vodič N a měl jen svorku PE. Proto nastoupil mladý projektant aby to vyřešil. A v nouzi se obrátil na Elektrika a měl štěstí. Dostal podrobné informace "jak na to". A to díky letitým zkušenostem zkušeného projektanta strojních zařízení. Lektor se zkušenostmi na fakultě točivých strojů by byl k nezaplacení... .my"provozaci" a někdy i revizní technici máme zase jiné úhly pohledů, než projektant a konstruktér. Připouštím, že někdy při rekonstrukcích strojů se musím ponořit i do projektování. Ale to se mne ještě neudělá projektanta. Jsem více zkušební technik a revizní technik než Projektant.

pokračování:

Pane Kurka, váš poslední příspěvek skrývá zásadních 10 bodů nejen pro projektanty, ale a to hlavně pro odpovědné osoby za elektrické zařízení. Na příklad málo se využívá dotazník v normě živitelce. Pak při realizaci se mnozí diví jako v tomto případě. Anebo co všechno v návodu pro obsluhu a údržbu je povinné uvést. A hlavně dodržování standardů. Někteří standardy zaměňují za místní zvyklosti.

Vypínací tlačítko na rozvaděčích "hříbového" provedení je velice nebezpečná záležitost.
Zvláště když trčí do prostoru. Někdy je to pozůstatek starých zvyklosti....n ěkdy je to požadavek požární nebo bezpečnostní. Měla by se udělat analýza rizika, zdá je to nutné.
V mnoha firmách mají na těchto tlačítkách "ochranné hrnce" pro zamezení náhodného stlačení tlačítka. Podpěťové cívky v distribuci výrobního závodu je provozní katastrofa při krátkodobém podpětí v síti. Kdo má nahazovat ty Deiony?

Nouzové zastavení stroje je úplně něco jiného a nelze jej nahrazovat vypnutím distribučního rozvaděče.

To už je dobře řešitelné DC podpěťovými cívkami s usměrňovačem a přídavnými kapacitními bloky, které dodává třeba OEZ Letohrad. Krátkodový blik-blik výpadek kapacitní blok překlene a podpěťovou cívku podrží. Tlačítko nouzového zastavení nebo vypnutí je zapojitelné za blokem a na tlačítko vypadne cívka hned. A při dlouhodobém výpadku sice vypadne i podpěťová cívka. ale stejně by vypadly nebo se zbláznily všechny stroje i při přímém napájení. Pak by stejně bylo nutné je nahazovat postupně a tak se prostě nahodí jako první obvod podpěťovky jako "první stroj" a pak se postupně nahazují všechnny stroje tak, aby přežilo rozběhy jejich motorů centrální jištění přívodů. Tímto způsobem se může nežádoucí vypadávání podpěťové cívky převést na žádoucí, které stroje a technologii ochrání před chaotickými stavy, nebo výpadky z nadměrného proudového rázu po rozběhu všech pomocných technologií najednou (stroje to udělat nesmí, mají ochranu proti neočekávanému spuštění po obnovení napájení). Takový judistický kontrachvat, kdy sílu protivníka na vás vynakládanou použijete při použití fígle na jeho složení a fíglem je zde kapacitní blok cívky.

Každý stroj má typickou dobu, jak dlouhý výpadek překlene, nejhorší je stav, kdy něco zůstane sepnuté a něco ne. Pak nastávají velmi nebezpečné situace a je lepší stroj zastavit komplet.

Kvalitní průmyslové DC zdroje mají v paramatrech uvedeno, jaký pokles udrží bez výkyvu napětí na výstupu při plné zátěži. O to se můžete opřít, máte-li jen DC 24V řízení, tzn. jak cívky stykačů, tak cívky pneuventilů, hydraulických ventilů brzd apod.
Slušní konstruktéři napojí na napájení ze sítě podpěťové relé (případně kombinované s hlídačem sledu fází),  z něho  signál zavedou do PLC a programátor pak napíše program, který z takové situace nepřeklenuteln ého výpadku umí elegantně vybruslit rychlým řízeným zastavením procesu. Pak nenastanou problémy zatuhlého laku v pistolích, zlomených závitníků ve slepých dírách apod. U servoměničů se dá použít rekuperovaná energie z bržděných motorů vřeten na polohování posuvů do bezpečných odskoků nástrojů od obrobku, na přestavení pneuventilů pro pohyby do výchozí polohy apod.
 

To říkají provozáci, bezpečáci mají opačný názor.


Ale to je dnes řešitelné velmi elegantně, bez podivných pokynů mistrů a dílovedoucích o vyblokování nebo zrušení těchto tlačítek.

Schválené kryty  tlačítek nouzového zastavení a centrálního vypnutí jsou nejen límcové, ale i teleskopické, tříštivé, půlové...
 

A další..

Připomnělo mi to dobu, kdy jsem jako provozní technik velké válcovny ( 16 válcovacích tratí a cca 500 jeřábů) v přípravě na střední a generální opravy úzce spolupracovat s konśtrukční kanceláři elektro. Tam šef konstruktér zavedl Knihu figlů. Byla rozdělená na kapitoly el. rozvody, stroje, osvětlení, jeřáby a další podkapitoly. Nebyly počítače a výkresy se kreslily tuší. A tak to vedlo k určité standardizací zajímavých obvodů ale i bižuterie. Byla to dobrá Bible pro začínající ale i pokročile konstruktéry.

V nových provozech a hlavně v auto průmyslu se již setkávám s uvedenými jak límcovými kryty tak ostatními. Určitě to vypadá lépe, než nalepené kelímky od kávy nebo konzervy. Znalost nabízeného sortimentu "bižuterie" je pro projektanta alfou a omegou. A nejen pro projektanta... .

Je fakt, že na  centrální vypínání rozvaděčů mají jiný názor bezpečáci a hasiči. Proto je nutná analýza rizika a hledat cesty k jeho snížení. Ne za každou cenu fabriku nebo stroj ověnčit červenými hřiby se žlutým lemováním. Někdy se jde do velkých extrému zbytečně.


Při periodických revizích často zjišťujeme tyto závady. Nejčastěji jsou mimo funkcí různé interlogy a polohové spínače. Prostě ochranné obvody stroje jsou prvním testem při revizích. Podivuhodné tajné instrukce technologů.... .a elektrikáři ( údržba) to rádi plní.

To je hlavní vypínač rozvaděče


Tlačítka jsou nouzové vypnutí, jakékoliv tlačítko shodí oba hlavní jističe v rozvaděčí RB a RB.

Trochu jsem to schema doplnil.

Já přiznávám, že co se týká návrhu jsem pochybil a sypu si popel na hlavu. Neudělala se dokumentace o předcházení rizik a teď se to lepí různě dohromady. Nejedná se tedy o rekonstrukci starého, ale o výrobu nového ovládacího panelu pro jednoúčelové strojní zařízení, které je samotné ve vývoji.
Což na druhou stranu mi dává prostor pro nápravu chyb.

Otevřel jsem rozvaděč, ze kterého jsou přivedeny kabely pro napájení stroje. Ten jistič, na který jsou připojené kabely mi připadá, že byl původní hlavní jistič. Pak vlevo od něj dali druhý, který udělali hlavním. Myslím, že všechny nově připojené kabely připojovali pouze na PEN.

Á, zde je ta redukce 70mm².

Ukažte místním elektrikářům přiloženou fotku a řekněte jim, že jestli nebudou vkládat do rybin deonu výrobcem předepsané přepážky a dodržovat povrchové a izolační vzdálenosti, tak si důsledky své lajdáckodti zodpoví u soudu. A provozovatel pokud nepředloží revizi také.

Každý deon při velkém zkratu vyfukuje ionizovaný = vodivý plyn. Na fotce si všimněte, že asi vše začalo u prostředního deonu, který šel do zkratu, a asi jako jediný vypnul. Nebo jej nějaký chudák pod zátěží vypnul a pak oslepnul i skrz krycí plech. Energie zkratů v průmyslových rozvodech jsou obrovské, projevy síly a vzniklého tepla také.

A na "vaší" PEN sběrnici jasně vidíte, jak pro její porozumnění chybí modré proužky na PEN vodičích. Tipujete, jestli ten tmavějizelený je místní uzemnění či kostra, nevíte ke kterému kabelu -vývodu patří který PE-PEN vodič.
Jste v průmyslu, na výměnu, nebo odpojení vývodu máte jen omezený čas a mnohdy jde o práci pod napětím. Jak poznáte bez popisu u stěsnané montáže, který PE- PEN smíte odpojit a jestli je to PE, nebo PEN u kterého za provozu je o řád vyšší nebezpečí při chybě. Zejména při odpojení omylem PEN přívodu stroje s motory. Kruci, vždyť by ti kluci z údržby měli chránit aspoň sebe samotné.

Otevřete ještě ten rozvaděč od stroje a pořiďte foto druhého konce připojovacího kabelu 4x70 CYKY.

To je jeden z důvodů, proč propaguji zákaz montážních prací vlastní údržbě.
Neznají připojovací podmínky jističů, neznají připojovací sady, dělají bez projektu,
neznají co to je značení vodičů podle dokumentace.
Použití "Schreder" kabelových ok z minulého století svědčí dosti o kvalifikaci řemeslníků.
Prostě řemeslně je to zcela zprasené.