Je nutný proudový chránič pro přívodní kabel osvětlení chodniku u RD?
Čermák Marek:
Pro pana Nováka:
Až bude číst normy do konce(jestli tedy vůbec) možná někdy narazíte na to,že jsou i různé vyjímky pro AD2-AD4 a pak tu nebudete napadat ostatní !A pokud jde o AB8 tvrdil jsem snad, že to prostor nebezpečný nejni či co?To ale pořád samo o sobě nezavdává příčinu pro nutnost chrániče,nehledě nato ,že je to sít TN-C. :D
Jaroslav Mrázek:
Z dotazu vyplývá, že by se pokládal i kabel. Pokud se tedy budeme striktně držet ČSN 33 2000-41 ed.2, tak by se k ochraně normální (automatickým odpojením od zdroje) musela provést ochrana doplněná a to:
a) doplňujícím pospojováním (ale s čím spojit), nebo
b) chráničem (asi nejlepší řešení, ale kam ho umístit)
c) doplňkovou izolací (pouze pro pracovníky s el. kvalifikací kromě pracovníků seznámených)
Podle zdravého rozumu by to šlo udělat asi takto:
Na stávající světelný obvod napojit nový vývod v soustavě TN-S a osadit svítidlo s dvojitou izolací. Pro svítidlo s přístupnými kovovými částmi bych do výkopu položil pásek pro uvedení na stejný potenciál.
Kamil Novák:
Citace: Čermák Marek 23.10.2008, 22:34
Pro pana Nováka:
Až bude číst normy do konce(jestli tedy vůbec) možná někdy narazíte na to,že jsou i různé vyjímky pro AD2-AD4 a pak tu nebudete napadat ostatní !
(poklona) za doporučení.
Nic to ovšem nemění na faktu, že voda u vlivu AD - výskyt vody musí být jiného původu než atmosferického !
Můžete mi prosím napovědět (při vaší znalosti norem přečtených až do konce), odkud se běžně voda venku bere, když ne z deště ? ::)
A to voda alespoň kapající, případně stříkající ? :-\
Nápověda : extrémní stavy a poruchy, jako např.urazený hydrant nebo přetlakovaná fontána v parku se v úvahu neberou. ;)
Rozmahel Vladimír:
Z dotazu není zřejmé o jaké se jedná osvětlení. Pokud se jedná o vlastní světlo u RD, platí pro ně i zmíněná 33 2000-7-714. Pokud by se jednalo o veřejné osvětlení po obci, které je součástí veřejné rozvodné sítě tato norma pro toto osvětlení neplatí, tudíž vypadá požadavek chrániče. Pokud by takové svítidlo bylo instalováno na ocelovém sloupu, pak podle čl.185 ČSN 34 1390 se stožár musí uzemnit pokud má zemní odpor vyšší než 20 Ohmů. Je tam ale poznámka o tom, že odpor uzemnění stožárů nemá být větší než 2 Ohmy. Je to stará známá podmínka nulování o celkovém zemním odporu nulového vodiče. Pokud by tedy bylo na kovovém stožáru osazeno svítidlo tř.2 a PEN, nebo PE napájecí nebude spojen s hmotou stožáru myslím, že se může odpor uzemnění pohybovat do 15 Ohmů.
Čermák Marek:
pro pana Nováka:
Tak se mi zdá, že jste nečetl diskusi od začátku.Původn ě jsem reagoval na návštěvníka ALCR který napsal "Venkovní prostředí je zvlášť nebezpečné...."
Což jsem se mu snažil vyvrátit "Venkovní prostředí je AB8" Což jak jste sám psal je prostředí nebezpečné=základní ochrana.Jen jsem k tomu doplnil,a to jme si možná ne zcela porozuměli,že se občas a s tím s vámi plně souhlasím
dostane do protokolu o určení prostředí i vliv AD ač proto nejni sebemenší důvod (žádná "cizí" voda).Pokud se v protokolu AD vliv přesto uvede nenapadá mě nic moc jiného,jestli tedy nechci provést zvýšenou ochranu nebo zajistit nový protokol o určení prostředí, než využít mnou zminovanou vyjímku,kde tedy využít jde,o nemanipulující ch osobách.
To je celé a myslím,že v nějakém rozporu snad ani nejsme. ;)
Ale pár příkladů pro oprávněnost AD v protokolu do venkovního prostředí mě napadá,například na dráze na mycí koleji bezesporu vliv jiného vodního zdroje bude a pak třeba v zahradnictví s umělým zavlažováním kde jsou i venkovní rozvaděče pro odsluhu.....po kud chcete ještě na něco určitě příjdu... :)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana