Jaký zvolit zdroj tepla? Přímotopy, přímotopy s akumulací, olejové radiátory?
Miloslav Říha:
Oběma pánům, Jirkovi Š. i Jirkovi Kokešovi díky! Díky za odpovědi, které vyjadřují váš odborný a střízlivý pohled na věc. Znamená to opravdu, že je jedno, čím do prostoru teplo naženu. Tedy v čem spotřebuji požadovanou elektrickou energii, ale jde o to aby také byly trvale potřebně teplé předměty, zdi a stropy, v případě, že máme cihlovou i když zateplenou stavbu. Z toho plyne, že bych měl zvolit nejlevnější zdroj tepla- např. olejový radiátor Delonghi, / cca 3500,-/ který nepřepálí vzduch a jeho účinnost je dostatečná. Tedy je zbytečné použít přímotopy s akumulací / 13000,- kus/ když akumuluje kámen 30000,- kus/ . *** Za ušetřené peníze za teplovodní rozvody a kotel, za další dražší topidla mohu topit, je-li rozdíl mezi topením elektřinou a plynem na rodinném domě cca 15000 ročně, mohu topit cca 18 let. Po 18 letech už bude elektřinu vyrábět slunce, prostřednictví m panelů na střeše, nebo kdoví co bude. Mimochodem, byl jsem ve stanu americké armády, který prostřednictví m tkaniny, ze které byl vyroben, produkoval elektřinu potřebnou pro všechny přístroje v něm i na vaření a klimatizaci.
*****
Další otázky a úvahy mám v dalším příspěvku a už toho nechám, slibuji.
Mylda
Michal Souček:
... než vychladne náš vyhřátý dům na 5 °C - to by musel být mimořádně silný vítr a zima venku. Prakticky by vyhřátý dům z příkladu 1 vychladl zcela za 4,5 dne bez vytápění cca tak na 7 - 8 °C. My ovšem, vědomi si integrálu (plochy pod křivkou) topíme po 5 dnech "nebydlení" tak, že celý první den jsou regulátory přímotopů na teplotě odpovídající cca 18 °C a ona velká část energetické injekce na vrub 4. mocniny snižujícího se teplotního rozdílu a prosté nutnosti tu počáteční dardu energie dodat se děje kuchyňskými kamny na dřevo či uhlí. Teprve po 24 hodinách topení, které z valné části kryjí kamna na dřevo či uhlí a zhruba 1/3 energie darují přímotopy, ladíme přímotopy na 21 až 23 °C podle okolností. Vycházíme m.j. z prostého faktu, že při takovém režimu ne/bydlení není ani finančně, ale v podstatě ani prakticky možné dokonalou tepelnou pohodu mít. Počáteční přetopení kamny na dřevo snášíme lépe jak tělesně a psychicky, tak finančně.
Ani trochu bych nechtěl nikoho přesvědčovat - za sebe mám však pro moji konstelaci domu jasno v tom, že přímotopy tam nebudou a že ihned po rozšíření domu chci poctivé radiátory. Zda bude kotel plynový, elektrický či jiný nepovažuji za veledůležité proto, že jsem přesvědčen, že tak "chytrý" jako, já jsou dodavatelé energií nejméně také a vždy mně to nakonec spočítají, zregulují, marketingově a mým blahem zdůvodní, že nakonec zaplatím totéž. Mluvím o modelovém středním případu, kdy nemám truhlářskou dílnu a tudíž si nemůžu vyrábět dřevěné brikety, topit dřevem za hubičku, netopím 6 let dřevem z broukem prolezlé stodoly, apod.
Teorie, moderní i klasické, zahrnují poznatky objektivně známé, dostupné. V konkrétním případě mně před 6 lety nikdo nemohl dobře poradit. Tak jsem si 6,5 let vedl grafy spotřeby VT/NT a dnes mám nejen proto výše uvedený názor. Změnit jej jsem ochoten odůvodněně kdykoli. Za hlavní nevýhodu přímotopů považuji 1/ zvýřený a přepálený prach 2/ nemožnost na radiátorech dosušovat či sušit 3/ hanebná platba ČEZu za paušál (to nemění nic na faktu, že za topení bez paušálu dám nakonec totéž - jde jen o tu drzost nechat si onen rozdíl platit - nevěřím, že ono navýšení paušálem je zdůvodnitelné náklady dvoutarifní distribuce) 4/ nezanedbatelné chladnutí místností v době VT (jistě s dopadem na rozhoupanou křivku teploty a tím i na onen milý integrál - plochu pod křivkou) 5/ potíže s větráním při zapnutých přímotopech 6/ nutnost mít dekorativní doplňky bytu v uctivé vzdálenosti od přímotopů 7/ nebezpečí vřelých těles přímotopů pro malé děti (nejen vlastní) 8/ nutnost vést další metalická vedení pro kvalitní elektronickou centrální metalickou regulaci a náklady na ni, protože v mém případě elekronická zabudovaná regulace selhala a výrobce se od ní odklonil (takže se nejednalo o náhodu) 9/ náklady na FM i metalickou inteligentní centrální regulaci činí z celého záměru zajistit s malými náklady vytápění poněkud jiný projekt 10/ nutnost čistit vdechy, výdechy i žebrování konvektorů častěji (a také složiteji, než běžné radiátory), než bychom očekávali, pokud je naším přáním zachování účinnosti .
A to se nerozepisuji o tom, co vše vydávají někteří výrobci či prodejci za konvektory - jaký je asi podíl konvekčního / sálavého vytápění u konvektorů, které, ktará mají namísto přibližně laminárně obtékaného jemného žebrování změť do ruda rozpálených (a i kdyby ne do ruda) spirál, apod.
S dodatkem, že vytápění a regulace není má obživa a tudíž mně nelze podezírat z poplatnosti, a s přáním mnohého zdaru
Michal Souček
Michal Souček:
... nesouhlasil bych bez výhrad, že je jedno, čím energii do domu dostanu. Pro ideálně umístěný a regulovaný zdroj tepla pro dům, kde nejsou lidé a jediným sledovaným parametrem je teplota místností, snad. Avšak podíly složek sáláním/konvekcí/vedením považuji pro případ domu živého za stejně důležité jako samotné kvantum tepla.
Konkrétně jsem se dosud nedotkl olejových radiátorů jako jediné myslitelné náhrady za konvektory proto, že
1/ jsem se zatím ve svém bezbřeze omezeném prostoru nesetkal s olejovými radiátory k zavěšení na zeď
2/ s takovými, které na sobě nemají značku či nápis nezakrývat (byť jen např. část radiátoru s elektronikou či obyčejným regulátorem, t.j. je třeba poctivě promyslet, jak vlastně bude tento radiátor regulován, pokud na něm bude dosušován ručník či utěrka či dětské oteplovačky a jak se tím změní poměry u čidla teploty, byť by to byl bimetalový pásek v tom nejhorším možném případě)
3/ s radiátory, jejichž příkon jde spojitě, t.j. např. elektronicky, nebo pseudospojitě, s přiměřenou diskretizační chybou, měnit
Potenciálně spornou účinnost olejového radiátoru zatím neuvažuji.
Znovu vše uvádím čistě subjektivně a pokud někdo ze čtenářů víte o výrobci, který mé výhrady k olejovým radiátorům překonává, (poklona) zdvořile za odkaz. Tehdy bych také možná přidal infrareflexi na stěnu za radiátor, u poctivě zateplených domů patrně okrajovou.
S pozdravem Michal S.
Michal Souček:
... abych doplnil cele, dodám ještě: Požadavek spojité regulace s event. nastavením maximálního příkonu je zcela na místě a to kvůli souběhu odběrů a z toho vyplývajícího dimenzování hlavního jističe domu a paušální platby za něj jakož i použití jističů pro topná tělesa. Považme, kolik výkonu ukrojí z hlavního jističe topná tělesa s celkovým příkonem 10 kW a máme jasno, kolik zbývá na ostatní spotřebiče a že řešení souběhu musíme nějak řešit. Ne, že by to nešlo, ale uvažme, kteří výrobci a prodejci nám bez matení poskyují potřebné technické specifikace (nejen k topným tělesům) a jaké jsou v nich rozpory či nedostatky. Narážím např. na nemožnost používat přednostní relé při elektronickém spínání nula/plný výkon, a to i 100x za hodinu stejně regulovaným spotřebičem, životnost přednostního relé, stejně jako na skutečně plynulou regulaci, ale bez možnosti omezit maximum. A pokud je pravdou, že účinnost olejového radiátoru bude horší, než u konvektoru, jsem nazpět u předešle uvedených důvodů, proč jsem dosud olejové radiátory jako náhradu konvektorů zavrhoval.
Také se bavíme o řešení pro život a ne "mámo, skoč prosím vypnout radiátor v obýváku, budu teď psát s dětmi v pokoji úkoly")
Zdraví M.S.
Lubomír Jindra:
Krásné příspěvky pana Součka (jednicka) Možná by nebylo na škodu zavést na základních školách předmět "energie" což bude to nej čím se bude lidstvo v blízké době zabívat až spálí to, pro co se stačí jen sehnout na zem (ropa) a který by hned od začátku vychovával lidi, aby by pak nepodléhali obecně rozšířeným bludům, přeci jen vývoj jde dopředu a průměrní rodiče s prarodiči ;) v tomto směru na výchovu nestačí.
Z hlediska týdeního cyklu obývání pouze o víkendu jsem vždy slyšel od "rozumných" lidí, že se finančně vyplatí udržovat sníženou teplotu víc, než netopit vůbec. Lidi kteří šetří tak, až jim popraská zamrzlé topení neuvažuji.
Není to sice odpověď na otázky pana Říhy, ale pěkné porovnání nákladů na různá vytápění je zde
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=269
Řešil jsem před lety toto: Starý dům, nezateplený, 3,3m do stropu, zdi silné skoro 1m. Zjistil jsem že během celé zimy zdi pomalu ale nezadržitelně prochladají, takže venkovní teplota -15 v únoru znamenala vnitřní teplotu u země 16 a u stropu 28! Zjistil jsem že stěny jsou tak studené že kolem nich vzduch doslova padá k podlaze. Venkovní zateplení nemožné - státní památka. Vyřešeno vnitřním zateplením, obávané tepelné mosty se naštěstí nekonají, pohoda teploučko úspora a žádná plíseň 8) (topení vlastní plynový kotel)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana