Jaký zvolit zdroj tepla? Přímotopy, přímotopy s akumulací, olejové radiátory?
Miloslav Říha:
Situace: Nový slušně zateplený dům / zdi 45 cm beton tvárnice + 15 cm rockwool, střecha 20 cm rockwool/ Vnitřní prostor propojené přízemí s prvním patrem. Výška až k hornímu stropu 7 m.
Celkový objem 900 m3. Příprava pro topení elektřinou, přímotopy. Jednotlivý bod topení snese 3000 W. Rada kamaráda- je jedno čím budeš topit, prostě ty kilowaty tam dostat musíš, aby ti bylo teplo. Teplo pro mou ženu znamená 24 st. Další rada: vykašli se na drahé přímotopy s akumulací, / Mirava, Kopřiva/ připoj levné olejové radiátory. Nebude se přepalovat prach jako na přímotopech a naakumulované teplo v domě lehce překoná dobu, kdy tě odpojí a nebudeš 4 hod. topit. Už jsi ušetřil cca 300 000 Kč za instalaci topení- Kotel, rozvody, radiátory, ušetři ještě díky použitím olejových radiátorů. *** Namítám a co tam dát infra topení. Prý se ušetří 60% nákladů na elektřinu?? Odpověď pana profesora, kamaráda- " prostě nesmysl, to už by tím topil celý svět. Vyhozené peníze!"
Otázka zůstává: Přímotopy, Přímotopy s akumulací nebo olejové radiátory?
Michal Souček:
1/ V domečku 9 x 10 metrů, v obci bez plynu, s obyvatelným zatím pouze přízemím, celoročně provoz "chalupa", plná cihla 45 cm po obvodu, okolo rozumně blízká zástavba či stromy, přímotopné Ecoflexy (1000 + 1000 + 1500 + 500 W) s 0,1 °C elektronickým regulátorem, z nichž dva po 2,5 letech "odešly", a tak nahrazeny AEG s mechanickým termostatem 1°C, v zimě při přítomnosti lidí zásadně přitápěno v kuchyni 6 kW sporákem Wamsler na dřevo a uhlí, cca od prosince do února běžící temperace nezámrzná nebo kolem 10 °C. Roční úhrada cca 8000,-- Kč za paušál D 45 či D46 (tehdy jsem sice rozhodnutí podporoval grafem v Excelu, abych si zjistil, od jaké spotřeby a jejího rozložení do obou tarifů, výše se mně vyplatí dražší paušál, ale ČEZ mně to může každý rok změnit a já jen jednou za rok, takže dál to neřeším) přímotopné sazby (přímotopy + zatím nezapojený bojler) a cca 14 tis. Kč za spotřebované kW v obou tarifech. Tepelný komfort, resp. příjemnost jen a jen tehdy, topí-li se nejméně 3 dny stále v oněch kuchyňských kamnech a nejen sálající příspěvek těchto kamen se stane podstatným, jelikož je vyhřáta celá kuchyň, obrovské těleso komínu a přiléhající stěna na chodbě a v koupelničce. Také se trochu pere proudění vzduchu z přímotopů s kamny. Prachu je do vzduchu přímotopy zdviháno citelně dosti, ikdyž se do domu přezouváme. Okna špaletová + dveře = žádná těsnost. Nejdražší rok byl druhý, celkem cca 21 tis. Kč před 6 lety, kdy byla el. energie podstatně levnější a my si chtěli vyzkoušet, co obnáší, když teplota v domě neklesne pod 12 °C. Plán do budoucnosti říká: Půdorys domu bude zvětšen o poctivou stavařinu, k obýváku a chodbě bude přiléhat kotelna a další nové místnosti, tamtéž čtyřprůduchový komín vnitřkem domu, topit se bude zpočátku elektrokotlem, po osídlení natrvalo kotlem na tuhá paliva či plynovým, event. podpořeno výdobytky viz na konci. Se zateplením domu vyčkávám, až si technologie poněkud sednou a začnu jim důvěřovat (protože tam také zatím nemusím bydlet).
2/ V panelákovém nezatepleném bytě 88 m2, nová plastová okna Rehau s ventilačkami, radiátory, dálkově vytápené, zatím bez individuálního měření - nic laciného, ale pohodlí a příjemný vzduch stále, možnost sušit na topení ručníky, nechat proschnout svlečené oblečení, apod. Žena stále důsledně "poučována", co je to rosný bod, jak větrat, co je to setrvačnost vytápěného prostoru a prodlení při zahájení topení.
3/ V činžovním domě u rodičů, stěny 60 až 90 cm plná cihla, okna východ + západ, zvýšené přízemí nad sklepy, cca 75 m2, po rekonstrukci na ploché vodní radiátory + karmokotel Junkers v koupelně. Každý °C nad 20 °C je silně pocítit na spotřebě plynu. Metalická regulace z jednotky v jediné, hlavní místnosti, kuchyni, t.j. nic moc. Při návštěvě u rodičů mě skoro vždy studí nohy.
4/ Do mých 25 let byl mým domovem poctivák činžák 4+1, zdi 45 až 90 cm, okna jih+sever v centru HK, špalet.okna, 100 m2, s litinovými vodními radiátory, pod bytem prodejna = paráda i v době, kdy měly vchody vlastní kotelny
Můj závěr - na trvalé bydlení jedině poctivé radiátory, raději "tlustší", ať již podpořené elektrokotlem, plynovým k. či tepel. čerpadlem či solár.panely či krbem či krbovými kamny s vložkou. V koupelně vždy i kus vytápěné podlahy, byť i elektricky, a infrazářič, jsou-li malé děti. Na bydlení s necelotýdenní přítomností a požadavkem temperace - přímotopy, nejde-li o panelák apod. Rozhodně to znamená horší vzduch. Chata či chalupa, která snese promrznutí - kachláky, krby, krbová kamna, kamna na tuhá paliva, apod.. Chata či chalupa, která nesnese promrznutí a je ztotožnění v nevýhodách přímotopů - elektro nebo plynový kotel, popř. tepel. čerpadlo.
Sálavým panelům nejsem ochoten důvěřovat m.j. ze zdravotních důvodů (škodlivost pro oční sítnici, gradient na dráze hlava-noha, celková nepřirozenost).
Až se účinnost finančně dostupné fotovoltaiky přehoupne přes 18% (to očekávám zhruba v roce 2025), ochotně se vyřádím na její inkorporaci do vytápěcího systému.
Tolik můj čistě subjektivní názor.
(poklona) a přeji mnoho zdaru, Michal Souček
Jirka Š.:
Citace: Miloslav Říha 03.09.2008, 11:04
...teplo pro mou ženu znamená 24 st...
Tady bych si dovolil upozornit na častý omyl:
Teplo vám bude ne tehdy, když je v místnosti určitá teplota (to by platilo pro pobyt v nekonečně velkém prostoru), ale když je součet průměrných teplot všech předmětů v okolí (stěn, radiátorů....) a teploty vzduchu roven určitému číslu. Jinými slovy, máte-li teplotu stěn o stupeň nižší, musíte mít teplotu vzduchu o stupeň vyšší. Aby vám bylo stejně teplo. Jeden stupeň C je asi 6% nákladů navíc. Takže toto zkuste do svých úvah zahrnout.
kokeš jiří:
telo jinak posuzuje pocit salaveho tepla a treba teploty sdilene vedenim ci proudenim. Salavou slozku nicim nenahradime, proto taky u kamen je dobre a v proudicim vzduchu, i kdyz ohratem , mame jine pocity. To zaprve. Za druhe- mnozstvi tepla nicim neosidime. Mam na mysli to, ze kdyz k udrzeni 20st v dome potrebuji 12kW, tak uz je v podstate jedno z pohledu vypoctu zda zapalim autogen, plynovy kotel a nebo treba zapnu primotopy. S prihlednutim k bodu 1 to ale jedno neni. Treti bod- Akumulace tepla do materialu je take dulezita. Vsichni to znaji- prijede se na chalupu v patek, topi se jako o zivot a prijemne je v nedeli odpoledne, kdyz uz se jede domu- zde jde o materialy s velkou akumulaci, ale neni prakticky potreba zadna regulace. Druha krajnost- moderni dobre zateplene domky(orsil, polystyren)- po zatopeni je hned teplo, minimalni akumulace tepla, ale je potreba presna regulace, protoze tepelnou pohodu snizi caste pretopeni mistnosti. Setrilek narazi na dalsi problem- kdyz vypne topeni pri odchodu z prace tak po navratu sice vzduch ma treba 24st, ale predmety jsou jeste dlouho vychlazene a tedy na dotyk mene prijemne, s pocitem jako by z nich "salala zima", i kdyz toto je fyzikalne nesmyslne. Takze to tak zas jednoduche neni. Hlavne neverte halogenovym ci podobnym topidlum z ruznych akci. 1000W je prece jen malo.
Miloslav Říha:
Přihlédnu-li k domům s velkou akumulací je tedy vhodné tyto domy, v případě, že jsou obývány tři dny v týdnu, vytápět například na 19 st a při příjezdu dotopit na cca 23. Než je nechat vychladnout na 5 stupňů a tři dny topit jako o život abychom dosáhli nejen 23 stupňů, ale také dobrého pocitu? Prosím má někdo zkušenost zda jsou náklady na topení nižší v prvním, nebo v druhém případě? Domnívám se, že podobnou otázkou se zabývá spousta lidí, ale doporučení jsem nikde nenašel.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana