Kde se píše o povinnosti zemnit PEN vodič v místě rozdělení na N a PE?
Michal Martiňák:
TO sniper76 : Však nic nepřizemňujte, nikdo vám přece nic nenařizuje, je to jen můj názor.
Taky není podle mně nutné táhnout do 6.patra panelového domu uzemňovací přívod na přizemnění PEN. Ale zásadně provádím při rekonstrukcích býtů i třeba v 10.patře doplňující pospojování v místě rozdělení PEN v rozvaděči. Propojím PEN v rozvaděči s trubkami plynu, topení, vody atd., pokud možno ve stupačce. Tím odstraním i případný rozdíl v potenciálech.
Samozřejmě je nutná kontrola popř. oprava hlavního pospojování v paneláku s přizemněním. Většinou někde v kotelně. Vím že někdy hlavní pospojování v paneláku chybí, ale zatím sem měl vždy štěstí.
Jiří Rybnikář:
A co takhle vzít ČSN 33 200-4-41 čl. 413.1.3N12, nebo novější ČSN 33 2000-4-41/2007 příloha NB (je to stejné). Podle mého jasně popsané kdy PE nebo PEN přizemňovat. ;)
Rozmahel Vladimír:
Obecnou povinnost uzemňovat vodič PEN po určité vzdálenosti stanoví ČSN 33 2000-4-41 s rozlišením u rozvodu nn a sítě s vlastním trafem.
Je dále řečeno, že se uzemňuje vodič PEN a v síti TN-S dále vodič PE.
To je dle mne výklad obrázku nn.2 v ČSN 33 2000-3, kde je naznačeno uzemnění bodu rozdělení a dále i uzemnění už jen pouze PE za bodem rozdělení, takže se z dlouhé TN - S vlastně stane TT.
Přímo uzemnit bod rozdělení má smysl v tom, že se tím do jisté míry eliminuje slabina nulování, a tou je přerušení PEN před bodem rozdělení. Tak jak už bylo uvedeno. Při přerušení PEN se z takové sítě stává síť TT. Tady v závislosti na hodnotě odporu uzemnění a velikosti jištění může zafungovat předřazené jištění na zkrat, je li osazen proudový chránič spolehlivě proti takové zemi vypne. U sítě bez uzemněného bodu rozdělení se může v případě neexistence jiného náhodného uzemnění PE instalace stát, že bude na neživých částech plné fázové napětí a chránič si toho nevšimne. Podle citlivosti pouze tehdy, až si někdo sáhne.
Jan Vykoupil:
Díky všem za názory. V podstatě mi potvrzujete, co jsem si myslel. Že to není nikde psáno a je to pouze diskutabilně zobrazeno na některými z vás uvedeném obrázku z ČSN 332000-3. Ostatní obrázky mají čáru uzemnění nepřerušovanou, jen tento přerušovanou, takže bych viděl za nejpravděpodob nější výklad pana Rozmahela. Tedy předepsané vzdálenosti uzemňování PEN či PE vodiče dle -4-41...
A ještě upřesnění pro některé diskutující, můj dotaz nezněl proč se to uzemňuje nebo proč je to dobré uzemňovat - to je jasné, ale kde v normě se jasně píše, že je to povinnost. Chtěl jsem mít jen jistotu, že to nikde není, pro případný spor s nějakým pedantským revizákem... ;) v případech, kde je to technicky těžce nebo vůbec proveditelné.
Štefan Beláň:
Rozdělení vodiče PEN na PE a N bez uzemnění bodu rozdělení je možné tolerovat, pokud bude vodič PEN splňovat podmínky norem, tj. bude mít průřez min. Cu 10 mm2 a AL 16 mm2. Jen v těchto případech je možné se řídit vzdálenostmi uvedenými v platných normách. (norm)
V ostatních případech, kdy stávající vodič PEN má menší průřez, lze považovat uzemnění bodu rozdělení za naprosto jasný požadavek a nutnost . (jednicka) (ČSN 34 1010, ČSN 33 2050)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana