Musí být fáze stále ještě vlevo?
Václav Třetí:
Výborný odkaz, zase se ukazuje, v jakých oborech jsme byli za I. rep. leadři. Většinu informací jsem znal, přesto jsem získal některé zpřesňující detaily a nové informace.
V materiálu je uvedeno pouze pět zemí, kde jsou zásuvky typu E základním zásuvkovým systémem. Celosvětově jsou používány ve 39 zemích světa. Způsob využití je různý, buď jako nový systém, obvykle jako modernější, bezpečnější verze s ochranným kontaktem, také jako provedení zajišťující nezáměnnost v případě, že elektrifikace daného území využívá napětí 110 - 120V a zároveň také 220 - 240V a nebo se jedná o různé autonomní oblasti, kde není stanoven jednotný vzor zásuvek.
Ještě na okraj přidám základní rozměry:
rozteč kolíků 19 mm = 3/4" (palce)
průměr kolíků 16(15)A 4,8 mm = 3/16"
průměr kolíků 6A (2,5A) 4 mm = 5/32"
Rozměry korespondují s nechráněným vzorem zásuvek typu C, které byly předchůdcem mnoha zásuvkových systémů a který navrhl pro Evropu údajně sám Edison, aby zajistil nezáměnnost s ohledem na různá napětí.
Jaromír Táborský:
Citace: Jirka Š. Svejkovský 27.12.2024, 12:06
Zajímavé je to, že moc nechybělo, aby systém SCHUKO byl zaveden i u nás.
Zajímavé povídání o historii zásuvek u nás.
https://www.plugsocketmuseum.nl/EarthPin-sockets.html
Pěknééé!
Standardizace zásuvek v Československu a Polsku
Na počátku 30. let 20. století si inženýři z Elektrotechnic kého svazu československé ho (ESČ) uvědomili potřebu sjednotit normy pro zásuvky a vidlice s ochranným kolíkem v Československu . Vzhledem k úzkým průmyslovým vazbám mezi českými zeměmi a sousedním německým Saskem bylo v roce 1932 navrženo převzít německý systém Schutzkontakt, známý jako „Schuko“.
Patent na systém Schuko byl společností Siemens-Schuckertwerke podán v prosinci 1929. V Německu byli výrobci povinni platit licenční poplatky za jeho použití. Českoslovenští inženýři však zastávali názor, že na takto široce používané zařízení by se neměla vztahovat žádná licenční omezení. Po dlouhých jednáních Siemens-Schuckertwerke nakonec souhlasila se zrušením licenčních poplatků, avšak pouze pro území Československa . Vývoz československý ch zásuvek a vidlic typu Schuko však nebyl povolen, což bylo pro Elektrotechnic ký svaz československý nepřijatelné.
Blížil se termín zavedení nové normy, která měla vstoupit v platnost v průběhu roku 1933. Jediným dalším systémem, který byl tehdy prakticky testován, byl systém používaný v Belgii a částečně ve Francii. Tento systém nebyl zatížen žádnými licenčními podmínkami, což umožnilo jeho snadné převzetí.
Dne 23. května 1933 byla schválena československá norma ČSN-ESČ 107, která vycházela z belgické normy pro zásuvky s ochranným kolíkem. Norma stanovila, že od 1. června 1934 nesmí být v nových a rekonstruovaný ch budovách používány jiné typy zásuvek. Zásuvky bez ochranného kolíku byly zakázány, ale zůstaly nadále dostupné pouze pro náhradu rozbitých kusů ve starších instalacích.
Výrobu nových zásuvek s ochranným kolíkem zahájily mimo jiné firmy Kramer & Löbl (později přejmenovaná na Elektro-Praga v roce 1946) v Jablonci nad Nisou a Kontakta Gesellschaft v Liberci.
Krátce po roce 1934 byl tento standard zaveden také v Polsku, kde se rychle rozšířil.
Karel Bělohlávek:
Citace: Jaromír Táborský 29.12.2024, 20:05
Dne 23. května 1933 byla schválena československá norma ČSN-ESČ 107, která vycházela z belgické normy pro zásuvky s ochranným kolíkem. Norma stanovila, že od 1. června 1934 nesmí být v nových a rekonstruovaný ch budovách používány jiné typy zásuvek. Zásuvky bez ochranného kolíku byly zakázány, ale zůstaly nadále dostupné pouze pro náhradu rozbitých kusů ve starších instalacích.
Ve výše uvedeném textu je jedna nepřesnost. ČSN-ESČ 107 nezaváděla žádné povinnosti, jelikož se jednalo pouze o předmětovou normu, která definovala rozměry, zkoušky, materiál atp. Požadavky na jejich instalaci, tzn. ty různé přechodné doby, byly uvedeny až v předpisech ESČ.
V souvislosti na zavádění chráněných zásuvek na našem území lze také zmínit rozsáhlý článek pana Ing. Josefa Kunce, který byl publikován např. v čísle 3 časopisu Světlo roku 2011 a i zde na elektrice. Ten je lépe zpracován než text stejného autora z roku 2002, jehož část sem vložil pan Táborský.
Není však nad to, ověřiti si výše uvedené skutečnosti v původních zdrojích, tzn. v Elektrotechnic kém obzoru. Proto také přikládám:
1) Zápis ze schůze komise pro zásuvky z roku 1932
2) Úvodní text návrhu ČSN-ESČ 107 z roku 1933
3) Porovnání požadavků na ochranný kontakt v návrhu 1932 a 1933
Jan Antonín:
Jakozto matematik jehoz otec byl ing slaboproudu totalni dobytek takze jsme doma meli jim vyrobene dvoužilove prodluzovacky se spojenym zemnicim a pracovním vodicem a soucasne byly doma i bolsevicke rozdvojky prehazujici fazi, povazuji uzivani zasuvek / zastrcek prostorove symetrickych za projev idiocie lidstva.
Prostorová symetrie znamena nazorne receno ze ve svete za zrcadlem objekt vypada stejne.
Takze písmeno T ve svete za zrcadlem vypada stejne ovsem pismeno S ne, vypada jako otaznik.
Jedina zeme ktera pouziva prostorove nesymetricke spojeni je Švycarsko - precizni jako ve vsem.
Na napajecim kabelu "k PC" jsou po zapojeni do nasi zasuvky pracovni vodic a faze prohozeny takze vypinac na PC zdoji prerusuje pracovni vodic nikoli fazi.
To same na programovateln ych zasuvkach.
Mne to tedy pripada neuveritelne.
Jan Antonín:
Doplneni
Samozrejme pokud jsou nekere dve dirky v zasuvce zamenitelne, pak je pouziti prostorove symetricke zasuvky v poradku.
Mam dojem ze to je pripad USA, ze tam je napeti 120 V dusledkem toho ze ve dvou dratech je napeti ve fazi proti sobe. Nevidim ted z hlavy jestli lze rici ze vuci nule +-60V ale princip je jasny. V tom pripade se proskoceni zrcadlem do Alencina sveta divů obavat nemusim. Nicmene v Evrope davat bacha.
Bohuzel jestli je skutecne ve Francii faze napravo a ve Visegradu faze vlevo, tak je nutne byt v Evrope ostrazity nejen pri pruchodu zrcadlem ale i hranicemi států :-)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana