Je možné připojení zemnící soustavu přes svod hromosvodu?
Rozmahel Vladimír:
Pokud by se mělo provést připojení, měla by se odkopat zemina až na vedení v zemi a spoj provést tam. Samozřejmě s pečlivým ohledem na korozi.
Milan Karvánek:
TO: Bužek> asi by pomohlo, kdybyste přesněji popsal kam jsou vyvedeny ony vývody pro hromosvod. Mám na mysli pozici v řezu terénem.
Domnívám se, že:
Pokud dráty vychází z betonové základové desky směrem "do boku" do terénu, tedy v úrovni pod budoucím "čistým" povrchem - třeba trávníkem je možné k tomuto vývodu pod zemí připojit další uzenňovací vedení pro rozvaděč. Takový spoj musí být proveden normalizovaným i svorkami a opatřen antikorozní ochranou, podrobné provedení viz ČSN.
Pokud vychází z betonu kolmo vzhůru v blízkosti zdi (jako pro skrytý svod) spojení v nadzemní části již není možné. Řešení viz kolega Fasulis, položit dodatečně uzemění do výkopu s přívodním kabelem.
Miroslav Mišo:
Citace: Radim Strycharski 10.04.2008, 07:40
Obávám se, že se ta uzemnění stejně budou muset spojit, protože budou asi vzájemně blíž než 5 metrů, viz čl. 542.N5.4.2. Osobně bych to řešil dodatečným připojením základového zemniče na vodič PEN, tak jak to bylo zamýšleno původně v projektu.
To Bužek:
Selským rozumem vzato, pokud připojíte cokoli uzemněného pod zkušební svorku, tak to nemůže ničemu vadit. Když je to blízko terénu, tak svorku zalijte asfaltem. Má se použít drát minimálně FeZn pr. 8. Nevybavuji si žádný článek, který by něco takového zakazoval.
Páni,
V ČR a tiež v SR už platí nový súbor európskych noriem 62305 a zrejme aj podľa týchto noriem je zhotovený projekt ochrany proti blesku LPS.
Tento system sa sklada z dvoch kompletných systémov - vonkajší a vnútorný.
Vonkajší systém ochrany LPS - zachytávače, zvodiče a uzemňovacia sústava.
Vnútorný systém ochrany LPS - ekvipotenciáln e vyrovnanie bleskového prúdu a dostatočné vzdielenosti vo vnútri budovi voči preskoku blesku, či tienennie.
Keďže pri realizacii stavby pána Bužka nastala chyba - nevyvedenie prívodu pre EPS, ktorá sa už nedá napraviť, tak treba hladať také riešenie, aby systém ochrany bol funkčný a pritom nie nebezpečný:
1/ Uzemňovacia sústava ( základový zemnič ) je zhotovená, teda ak jej zemný odpor je OK, potom netreba prirábať nové zemnenie ( pásovina), lebo aj tak by sa to muselo spojiť s základovým zemničom. Totiž podľa menovanej normy má byť zriadená iba jedna spoločná uzemňovacia sústava pre všetko ( nn prívod, bleskozvod, slaboprúd ... )
2/ Vyrovnanie bleskového prúdu ( vonkajšieho a vnútornúho potenciálu ) je základnou podmienkou vnútornej ochrany - takže bleskozvodový zemnič MUSÍ byť prepojený z EPS !
V úvode som citoval pána Strycharskeho a to je aj môj pohľad na riešenie. Určite by bolo lepšie spájať prívod z EPS so zvodom v zemi, ale aj nad zemou to nemusí byť nebezpečné. ( Vývod základového zemniča by podľa normy mal byť pri prechode zemou v izolačnej trubke - vznik korózie, potom aj prívod a spoj od EP musí byť odizolovaný od zeme. ) Tvrdenie pána Rozmahela, že pri spoji nad zemou ide časť el. vyboja do el. inštalácie je správne, no pri zemnom spojení to platí tak isto, dokonca v oboch prípadoch je prúd do el. inštálácie ROVNAKÝ. Ak je napr. odpor uzemnenia 1 ohm a siete tiež 1 ohm, tak pri údere bleskového prúdu 100kA sa tento rozdelí na dve polovice a jedna tečie priamo do zeme ( 50kA ) a druhá ( tiež 50kA ) ide cez nn sieť do uzemnenia siete.
Čo by s malo dodržať pri spájaní EPS so zvodom? Určite min. prierez vodiča ( to je v projekte ), spoj ( kvalita a určite medzi slúšobnou svorkou a uzemnením ) a tiež vedenie ( čo najkratšia vzdialenosť, umiestnenie tam, kde pri búrke sa nezdržujú osoby, ochrana voči mech. poškodeniu )
Rozmahel Vladimír:
TO: Mišo
Souhlasím s Vámi, ale myslím si, že pokud je ke svodu v zemi napojen zemnič, v zemi se předpokládá vybití náboje blesku na nulu, pak je jistě lepší volba provést napojení v zemi, kde i toto nové vedení poslouží svou délkou ve styku se zeminou jako " útlumový člen ". Chápu, že se jedná o galvanické propojení a vysokou vodivost vedení, ale styk se zeminou po délce musí mít dle mého soudu lepší účinek než přímé spojení na HOP.
Po stránce průtoku bleskového proudu je Vaše úvaha jasná, ale myslím si, že problém v tomto případě není až tak velikost bleskového proudu jako spíše velikost napětí takového výboje.
Radim Strycharski:
Pokud budeme laborovat nad tím, kterou částí proteče větší proud, domnívám se, že kromě odporu jednotlivých uzemnění bude hrát ještě významnější roli způsob připojení. Vysokofrekvenč ní proud si hledá cestu nejmenší vlnové impedance, a proto pokud by měl téct proti srsti (po písmenu V), tak spíše poteče někudy po přímější cestě. Možná že by bylo nakonec lepší připojení el .instalace u paty svodu hromosvodu "písmenem V" než normální kolmé připojení v základovém zemniči. Důležitost správného připojování nám mohou dokládat např. důrazná upozornění výrobců přepěťových ochran nebo správné montážní postupy pro připojování bleskojistek u vn, kde má být připojení pokud možno přímé, bez zbytečných oblouků a hlavně bez "vraceček".
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana